Summit NATO řeší Afghánistán, večer přijde na řadu Ukrajina

Udělali jsme, co jsme zamýšleli: uštědřili jsme v Afghánistánu úder mezinárodnímu terorismu, pochválil výsledky končící mise ISAF generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen na začátku dvoudenního summitu NATO. Ten začal ve čtvrtek v Newportu ve Walesu. Mezi klíčová témata patří vedle Afghánistánu sílící pozice organizace Islámský stát a krize na Ukrajině.

Afghánci mají nyní podle Rasmussena historickou příležitost rozvíjet vlastní zemi a rozhodovat o vlastní budoucnosti. Výsledky západní intervence ale někteří pozorovatelé nehodnotí jednoznačně kladně s ohledem na vysoké počty civilních obětí. Pro Rasmussena je přitom tento summit posledním ve funkci. Na podzim jej nahradí druhý dánský generální tajemník v řadě Jens Stoltenberg.

,,Budeme dál pomáhat a financovat afghánské bezpečnostní síly,“ slíbil Rasmussen. 12 tisíc příslušníků NATO by se v rámci nové nebojové a výrazně menší operace Resolute Support mělo podílet na výcviku a pomoci tamních bezpečnostních sil. Ty nyní čítají 350 tisíc lidí a od počátku roku 2015 převezmou odpovědnost za bezpečí své země.

Po diskusi o Afghánistánu se prezidenti a premiéři 28 členských zemí sejdou ve formátu Komise NATO-Ukrajina s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Porošenko chce lídry aliančních zemí informovat o jednáních s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Večer pak vrcholní představitelé zemí včetně amerického prezidenta Baracka Obamy povečeří na hradě v Cardiffu.

Čtěte také: Putin: Příměří na východní Ukrajině by mohlo být od pátku

Dle slov Rasmussena vítá Severoatlantická aliance všechny návrhy na mírové urovnání konfliktu. Uvedl to v reakci na sedmibodový plán ruského prezidenta Vladimira Putina, který zahrnuje ukončení útoků z obou stran, mezinárodní kontrolu klidu zbraní, výměnu zajatců nebo otevření humanitárních koridorů.

NATO nadále žádá Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic, zastavilo přesuny bojovníků a zbraní přes společnou hranici, ukončilo podporu ozbrojených separatistů a zapojilo se do politického procesu. „To by byla skutečná snaha zajistit mírové řešení krize na Ukrajině,“ řekl generální tajemník aliance. 

Čtěte také: V bojích na Ukrajině padl Čech, umrtí potvrdila jeho sestra

„Co se počítá, je to, co se skutečně odehrává na místě. Stále jsme bohužel svědky ruského zapojení do destabilizace na východě Ukrajiny,“ řekl k Putinovu plánu ve čtvrtek dopoledne Rasmussen. „Čelíme výrazně změněnému bezpečnostnímu prostředí. Na východě Rusko útočí na Ukrajinu,“ dodal, když bilancoval hrozby v bezprostředním okolí aliančních zemí.

Na summitu ve velšském Newportu se bude jednat i o sílící pozici Islámského státu na území Iráku a Sýrie. Debaty se má účastnit i jordánský král Abdulláh, jehož Jordánsko má být jedním z hlavních spojenců v boji proti radikálům IS. Rasmussen podotkl, že kdyby irácká vláda požádala alianci o pomoc například s výcvikem, spojenci by se žádostí vážně zabývali.

Za Českou republiku se summitu účastní prezident Miloš Zeman spolu s ministry obrany Martinem Stropnickým a zahraničí Lubomírem Zaorálkem.

Čtěte také: Proč islamisté zajatcům stínají hlavy? Zasévají strach