Vzácný mezihvězdný objekt na obloze může být mimozemskou sondou, soudí vědec z Harvardu

Objekt 3I/ATLAS, který právě prolétá Sluneční soustavou, byl sice klasifikován jako kometa, ale podle některých vědců by mohl být něčím víc. Astrofyzik z americké Harvardské univerzity Avi Loeb upozorňuje na řadu anomálií v jeho složení a trajektorii, které podle něj naznačují, že by mohlo jít o mimozemskou sondu, píše server Newsweek.

Objekt 3I/ATLAS je třetím největším mezihvězdným objektem, který byl dosud v naší Sluneční soustavě zaznamenán. Své jméno získal od chilského teleskopu ATLAS, prostřednictvím kterého jej vědci americké agentury NASA počátkem letošního července detekovali. Klasifikován byl jako kometa, tedy relativně malé kosmické těleso složené převážně z prachu, kamene a zmrzlých plynů, teoretický fyzik a profesor z Harvardovy univerzity Avi Loeb však soudí, že asi pět kilometrů dlouhý objekt může být ve skutečnosti vyslancem mimozemské civilizace.

Loeb argumentuje, že trajektorie, kterou 3I/ATLAS při své cestě naší galaxií následuje, naznačuje, že může jít o uměle vytvořený předmět, například mimozemská sonda. Podle Loeba mohl být objekt na svou dráhu záměrně nasměrován. „Retrográdní orbitální rovina objektu 3I/ATLAS kolem Slunce leží do 5 stupňů od roviny Země... Pravděpodobnost takové shody při náhodné orientaci je 0,2 procenta,“ uvedl Loeb pro Newsweek. Jinak vyjádřeno, skutečnost, že objekt oběhne Slunce po retrográdní dráze (tedy opačným směrem, než hvězdu obíhají planety včetně Země), ale přesto se "trefí" do roviny, kde se planety nacházejí, je podle Loeba tak nepravděpodobná, že se otevírá myšlenka, že návštěvník z vesmíru není přírodního původu.

Zvláštní dráha navíc podle astrofyzika není jedinou anomálií, které odlišuje 3I/ATLAS od běžných komet. Loeb rovněž uvedl, že jasnost 3I/ATLAS naznačuje objekt o průměru přibližně 20 kilometrů, což je podle něj „příliš velké na mezihvězdný předmět“. Objekt také postrádá typické znaky komety. „Ve spektroskopických pozorováních objektu 3I/ATLAS nebyly nalezeny žádné spektrální stopy kometárních plynů,“ uvedl Loeb.

3I/ATLAS by měl letos na podzim proletět neobvykle blízko kolem Venuše, Marsu a Jupiteru – podle Loebových počtů je pravděpodobnost takového planetárního uspořádání pouhých 0,005 %, pokud by čas příletu byl skutečně náhodný.

Kometa má dosáhnout svého nejbližšího bodu ke Slunci 29. října, kdy bude ze Země nepozorovatelná, což je další detail, který Loeb považuje za podezřelý. Vysílatelé objektu takovou trajektorii mohli zvolit záměrně, aby zamezili podrobnému pozorování ze zemských teleskopů, uvedl vědec.

Případ 3I/ATLAS není poprvé, kdy Loeb spekuluje, že mezihvězdný objekt cestující skrze naší Sluneční soustavu je produktem mimozemské civilizace. Podobnou teorii navrhl i jako vysvětlení původu vůbec prvního zaznamenaného předmětu, který k nám přicestoval z mezihvězdného prostoru - planetky Oumuamua, která Sluneční soustavou proletěla v roce 2017.

Stejně jako tehdy i nyní Loeb čelí skepsi vědecké veřejnosti. Podle Richarda Moissla, vedoucího oddělení planetární obrany Evropské kosmické agentury nebyly v dostupných pozorování "nalezeny žádné známky, které by naznačovaly nepřirozený původ objektu 3I/ATLAS."

Na rozdíl od Loeba se Moissl domnívá, že nejpravděpodobnějším vysvětlením původu objektu je přirozený původ, přičemž byl pravděpodobně vymrštěn z oběžné dráhy kolem nějaké hvězdy v naší galaxii. „Všechna pozorování jsou v souladu se základními předpoklady o přirozeném objektu, který byl vystaven kosmickému zvětrávání a zatím vykazuje jen slabou kometární aktivitu,“ uvedl Moissl pro Newsweek.