Chorvatská prezidentka možná nevyhrála podle ústavy

Nad vítězstvím první ženy v chorvatských prezidentských volbách se vznáší otazník a zemi možná hrozí ústavní krize. Volby v neděli ve druhém kole těsně vyhrála opoziční kandidátka Kolinda Grabarová Kitarovičová ziskem 50,74 procenta hlasů, nyní se ale rozpoutala vzrušená debata o tom, zda vítězství není v rozporu s ústavou.

Podle záhřebského deníku Jutarnji list pochybnosti nad výsledkem voleb zazněly z volebního týmu současného prezidenta Iva Josipoviče, který svou porážku už v neděli večer uznal. Údajně jde o rozpor mezi tím, co je k volbě hlavy státu zakotveno v ústavě, a tím, co uvádí volební zákon.

Ústava totiž obecně konstatuje, že "se prezident volí většinou hlasů všech voličů, kteří hlasovali. Pokud žádný z kandidátů takovou většinu nezíská, volby se opakuji za 14 dní". V ústavě ale také stojí, že prezidentské volby se podrobně upravují zákonem.

Volební zákon v souladu s ústavou konstatuje, že k vítězství v prvním kole hlasování je nutná nadpoloviční většina všech hlasujících voličů. Pro druhé kolo ale předpokládá, že se prezidentem stane ten, kdo "získá největší počet hlasů voličů, kteří hlasovali". Nepožaduje tedy už podporu nadpoloviční většiny hlasujících.

Čtěte také: Nová prezidentka: Chorvatsko bude nejrozvinutější zemí EU i světa

Problém je v tom, zda se v součtech hlasů berou v úvahu i hlasovací lístky označené za neplatné. V prvním kole tak tomu bylo, ve druhém ale nikoli. Kdyby tomu tak bylo, pak by podle právního experta deníku Kitarovičová získala jen 49,36 procenta hlasů a Josipović 47,9 procenta.

Vítězka získala jen o 32.435 hlasů více než protikandidát a vzhledem k tomu, že 60.728 hlasů bylo označeno za neplatné, je jasné, že ústavou požadovanou podporu nadpoloviční většiny hlasujících nedostala.