Babiš proti Dienstbierovi. Kdo lépe vyřeší whistleblowing

Rozpory v koalici ohledně whistleblowingu

Babiš proti Dienstbierovi. Kdo lépe vyřeší whistleblowingNOVÉ
Kampaň Transparency International #Zapískej, když vidíš faul. Foto: FOTO: zapiskej.cz
2
Domov
Echo24
Sdílet:

Roztržka mezi ministrem Jiřím Dienestbierem a hnutím ANO kvůli zákonu o tzv. whistleblowingu. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se rozhodl, že předloží do sněmovny vlastní návrh zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele. Cílem je zajistit ochranu oznamovatelů korupce, především zabránit šikaně či nezákonnému ukončení pracovního poměru. Právní úpravu přitom zpracoval už ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Podle Babiše je ale nedostatečný. Dientsbier naopak tvrdí, že postup hnutí ANO je účelový.

Zákon ministr předloží ve Sněmovně jako poslanecký návrh pravděpodobně už tento týden. Řeší ochranu u přesně vymezených trestných činů. V praxi by se to nejčastěji týkalo korupce, trestných činů v oblasti veřejných zakázek, daní a legalizace výnosů z trestné činnosti.

Sám Babiš jej označil jako reakci na materiál ministra pro lidská práva a rovné příležitosti Jiřího Dienstbiera, který má tuto problematiku v gesci. Dienstbierův návrh podle ministra financí nepřináší oznamovatelům trestné činnosti reálnou ochranu, protože by se museli ochrany domáhat až u soudu, a rovněž neřeší výpadek příjmu a nemajetkovou újmu oznamovatele.

Jiří Dienstbier však už dříve zdůraznil, že chce, aby byla ochrana oznamovatelů přiměřená. Pokud by úprava byla nevhodná, může vyvolat „nežádoucí nárůst neodůvodněných podnětů a kverulantství“ v práci, stojí v jeho návrhu.

Na pondělní tiskové konferenci Dienstbier sdělil, že návrh Andreje Babiše, který představil spolu s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem, považuje za účelový krok. Nařknutí o zpoždění legislativní úpravy ochrany whistleblowerů, které prý přimělo ministry z hnutí ANO sepsat svůj návrh, Dienstbier odmítl. Měl dokonce informaci, že nějaké své řešení Babiš s Pelikánem připravovali už dříve.

„Předpokládám, že pánové se asi sešli někde v Čapím hnízdě a probrali tam, jak nejlépe bojovat proti korupci a zneužívání veřejných prostředků,“ řekl senátor za ČSSD.

Babišův návrh podle Jiřího Dienstbiera poskytuje ochranu zaměstnanci i proti zcela legitimním postupům zaměstnavatele. Kontraproduktivní je i možnost naprosté anonymity ohlašovatele, protože by se podle ministra pro lidská práva nevědělo, komu má být poskytnuta ochrana.

Buď ochrana, nebo anonymita

„Aby byl systém funkční, musí řešit vzniklý výpadek příjmu whistleblowera i jeho nemajetkovou újmu. Je zároveň nepřijatelné, aby byl oznamovatel nejprve pronásledován v zaměstnání a teprve potom se mohl domáhat ochrany u soudu,“ řekl Babiš.

Zákon by měl ochránit občany oznamující trestné činy ve svém zaměstnání pomocí několika nových institutů. Oznamovatel se bude moci rozhodnout, zda chce zcela zůstat v anonymitě, nebo podá standardní trestní oznámení a využije institutu chráněného oznamovatele. Tento status bude přiznáván státním zástupcem a zaměstnanci bude garantovat například to, že jeho převedení na jinou práci, přeložení nebo ukončení pracovního poměru nebude možné bez předchozího souhlasu Úřadu práce.

V případě, že se oznamovatel rozhodne zůstat v anonymitě, bude moci využít tzv. anonymizačního informačního systému zajišťovaného Nejvyšším státním zastupitelstvím. „Tento nový komunikační kanál bude oznamovateli garantovat možnost komunikace s policií či státním zástupcem při naprostém utajení jeho totožnosti,“ řekl ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Nový zákon by měl chránit zaměstnance v pracovním poměru, zaměstnance ve státní službě, vojáky z povolání i příslušníky dalších bezpečnostních sborů.

Zákon rovněž stanoví náhradu za ztrátu příjmů v důsledku nezákonného skončení pracovního poměru oznamovatele a i náhrady za nemajetkovou újmu. „V případě přiznání a vyplacení těchto náhrad bude stát oprávněn požadovat a případně soudně vymáhat na tom, kdo tuto újmu způsobil, jejich úhradu,“ uvedl náměstek ministra financí Ondřej Závodský, který je hlavním autorem zákona.

V Česku nyní neexistuje komplexní předpis, který by whistleblowing upravoval. Ochranu oznamovatelů částečně řeší trestní řád a zákoník práce. Prosazení právní ochrany whistleblowerů je součástí programového prohlášení vlády.

Čtěte také: Panama Papers a ‚informační demokracie‘

Čtěte také: Pokud se u Čapího hnízda prokáže podvod, odejdu, říká Babiš

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články