Nejhledanější nacista Alois Brunner zemřel v Sýrii
Důkazy nejsou stoprocentní
Dosud nejhledanější nacistický zločinec Alois Brunner zemřel před čtyřmi lety v Sýrii. Brunner byl pravou rukou Adolfa Eichmanna, měl se podílet na deportaci tisíců Židů do koncentračních táborů.
Informaci zveřejnil ředitel Centra Simona Wiesenthala Efraim Zoroff. Ačkoliv důkazy nejsou stoprocentní, Zoroff spoléhá na důvěryhodný zdroj.
„Nemůžeme to dokázat forenzně, ale v tomto případě jsme si jisti,“ uvedl pro BBC. Smrt Brunnera mu prý potvrdil bývalý německý agent tajné služby, který operoval na Blízkém východě.
Zoroff dodal, že podle nových důkazů byl Brunner pohřben kolem roku 2010 na neznámém místě v Damašku.
Nacistický prominent Brunner poslal během druhé světové války do koncentračních táborů desetitisíce Židů z Rakouska, Řecka, Francie a Slovenska. "Hrál klíčovou roli v realizaci Hitlerova konečného řešení,“ uvedl historik Zoroff a dodal, že Brunner byl 'monstrum'. Adolf Eichman Brunnera nazýval jedním ze svých nejlepších mužů.
Odborník na mučení
Říká se, že Brunner uprchl do Sýrie v padesátých letech. Z Německa se na po druhé světové válce dostal díky falešnému pasu Červeného kříže a záměně identity. Za jeho zločiny byl totiž odsouzen a potrestán oběšením jiný člen SS Anton Brunner.
Na falešný pas se dostal nejprve do Itálie a následně do Egypta, kde se zapojil do obchodu se zbraněmi. Z Egypta se pak přesunul do Sýrie, pod falešným jménem Georg Fischer působil jako poradce bývalého syrského prezidenta Hafíze Assada a těšil se ochraně tamního režimu. Syrské vládě měl radit s technikami mučení.
Sýrie tuto informaci opakovaně popřela a také několikrát odmítla muže vydat do zahraničí s tím, že nikdo jménem Alois Brunner v zemi nežije.
Čtěte také: Důstojník SS dal vyvraždit vesnici. Po 70 letech bude soud
Podle doktora Zuroffa Brunner v Sýrii přežil nejméně dva atentáty. Izraelská tajná služba Mosad se pokusila ho zavraždit v roce 1961 a 1980. Brunner přišel při atentátech o oko a tři prsty na levé ruce.
Přesvědčený nacista ani po letech svých činů nelitoval. V roce 1985 prohlásil, že ve svém životě by nic neměnil. Pouze ho mrzelo, že v Evropě dosud žijí Židé.