Stanjura: Připravme se na provizorium. Je absurdní předkládat rozpočet těsně před volbami

Harmonogram projednávání státního rozpočtu je ve volebním roce nešťastný, protože vláda pošle svůj návrh sněmovně, která se jen pár dní potom úplně obmění. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že s vysokou pravděpodobností začne stát v roce 2026 hospodařit v rozpočtovém provizoriu, protože se rozpočet nestihne po volbách projednat. Do konce měsíce by mělo jasné, jak vysoký bude deficit v příštím roku, zřejmě to bude okolo 280 miliard. Ještě probíhá debata o návrhu výdajů na obranu.

Ministerstvo financí zveřejní prvotní návrh rozpočtu 31. srpna a následně do 30. září jej musí vláda Petra Fialy (ODS) poslat do sněmovny. Nicméně 3. a 4. října proběhnou volby a sněmovna se tak úplně obmění, včetně možné výměny vládní garnitury. Návrh současné vlády tak může doznat značných změn, podle ministra Stanjury je ale velmi pravděpodobné, že se nestihne rozpočet do konce roku v nové sněmovně schválit.

„Ve volebním roce je absurdní posílat 30. září návrh rozpočtu, když se za pár dní po volbách úplně promění sněmovna. Stalo se to v roce 2013, kdy se konaly předčasné volby. V těch třech dnech mezi předložením návrhu sněmovně a volbami bych opravdu žádné velké politické zápasy nevedl,“ uvedl Stanjura s tím, že tento harmonogram ve volebním roce je nešťastný.

ECHO PORADA: Po volbách nás nečeká totalita, ale klasická česká bramboračka

„S vysokou pravděpodobností bude rozpočtové provizorium. Pár měsíců v rozpočtovém provizoriu zvládneme, ale my musíme při tvorbě rozpočtu vycházet ze srpnové makropredikce, takže nemůžeme rozpočet psát v květnu nebo v červnu, to prostě nejde,“ řekl Stanjura s tím, že současná vládní koalice výrazně přepracovala po volbách státní rozpočet navržený předchozí vládou Andreje Babiše (ANO).

Ve veřejném prostoru se v souvislosti s rozpočtem nejvíce hovoří o navržené nule na státní dotace. Podle Stanjury ale návrh rozpočtu teprve vznikne, i když na to má MF po zveřejnění srpnové makropredikce jen pár dnů. „Já jsem pro zrušení národních dotací, ale určitě nebudeme dotace na sociální služby,“ uvedl Stanjura s tím, že kdyby bylo na něm, národní dotace pro firmy či různé spolky by se zrušily úplně, ale není to politická realita.

Jaký by měl být deficit státního rozpočtu, by mělo být jasno na konci měsíce, podle Stanjury to ale bude kolem 280 miliard. Probíhá ještě debata o tom, zda se na obranu budou rozpočtovat 2,2 nebo 2,3 procenta HDP.

Národní rozpočtová rada v květnu pro Echo24 uvedla, že situace, kdy se liší složení sněmovny v momentě předložení státního rozpočtu vládou a jeho faktického schvalování, není nová. „Letos ji zažijeme počtvrté. Je to jedna z už typických charakteristik našeho volebního cyklu, že nová vláda běžně zdědí první návrh rozpočtu po vládě předchozí. Z hlediska hladkého schválení státního rozpočtu před koncem roku to jistě není optimální,“ uvedla pro Echo24 mluví rady Tereza Sura.

„Ovšem v průběhu kalendářního roku bychom našli jen málo termínů, kdy by se volby do Poslanecké sněmovny měly konat, aby bylo minimalizováno riziko, že jedna vládní garnitura rozpočet připraví, případně navrhne, a ta nová se k němu nepřihlásí a vypracuje návrh svůj, avšak nestihne jej schválit do konce kalendářního roku (a tedy nastoupí rozpočtové provizorium, jako se to stalo po volbách v roce 2021), případně hospodaří v prvním roce podle pravidel, která si zcela dobrovolně nezvolila,“ dodala Sura.

V letošním roce bude tento fakt pouze zesílen tím, že rozpočet na další rok bude připravovat vláda, která se přihlásila k principu konsolidace veřejných rozpočtů. „Její pokračování v letech 2026, 2027 a 2028 zároveň ukládá aktuální znění zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Termín voleb je pak několik dní po zákonném termínu nutného předložení vládního návrhu st. rozpočtu do Poslanecké sněmovny. Nicméně je to realita, se kterou jistě vláda počítá, neboť s ní zkrátka musí počítat,“ dodala NRR.

„Situace je nepříjemná, ale neřešitelná”

Místopředseda rozpočtového výboru Vojtěch Munzar pro Echo24 řekl, že do této situace se politická reprezentace dostala mimořádnými volbami v roce 2013, které posunuly termín voleb z původního června do podzimu. „Není to šťastné, ale podle mě nemůžeme podřídit termín voleb schvalování rozpočtu. Stejně jako příprava rozpočtu je dlouhodobá záležitost. Zároveň není nikdy jisté, jak dlouho bude trvat jednání o sestavení vlády po každých volbách. I proto není možné vázat sestavení rozpočtu s volbami,“ uvedl Munzar.

„Pro každou novou vládu je možné, aby návrh rozpočtu předělala podle svých politických priorit. Stejně, jako jsme to udělali my po nástupu do vlády a snížili o cca 80 miliard navržený deficit minulou vládou,“ dodal Munzar.

Podle ekonomického experta TOP 09 a dalšího z místopředsedů rozpočtového výboru Miloše Nového jde o velmi nepříjemný problém. „My navrhneme nějaké parametry rozpočtu, ale skutečné finále bude na té příští sněmovně. Stejná byla situace i před čtyřmi lety a jde o důsledek toho, jakým způsobem se posouvaly v minulosti předčasné volby. To potom celý harmonogram tímto způsobem nabouralo,“ uvedl pro Echo24 Nový.

„Z tohoto důvodu se domnívám, že ta situace řešitelná není, protože kdybychom chtěli upravovat mandát poslanců podle harmonogramu rozpočtu, tak by to bylo protiústavní. Je to nepříjemná situace, ale není podle mě řešitelná ani z pohledu úpravy harmonogramu projednávání rozpočtu. To už vůbec ne, protože to bychom mohli ten rozpočet schvalovat třeba až na jaře dalšího roku. Bohužel je současný harmonogram realita, se kterou musíme pracovat,“ řekl Nový.