1

Hlasování o Šumavě: bezzásahovost povede ke zkáze

Témata:

Poslaneckou sněmovnu čeká v závěru června třetí čtení novely zákona o ochraně přírody a krajiny a hlasování o pozměňovacích návrzích. Jak už se stalo zvykem, když se hlasuje o zákonu, který zajímá ekologické aktivisty, dostávají poslanci do svých mailových schránek žádosti od občanů, aby hlasovali pro některé návrhy a aby odmítli jiné.

Mnozí tito občané přiznávají, že jednají na základě prosby Hnutí Duha. Průsečíkem všech jejich výzev je podpora bezzásahovosti v národních parcích, všichni ale myslí na Národní park Šumava. Je smutné, že argumenty, které pisatelé v dobré víře používají, jsou v přímém rozporu s důsledky, ke kterým bezzásahovost vede. Vyzývají k bezzásahové ochraně lesů jako zásobáren vody, k ochraně horských smrčin a vzácných rašelinišť, k záchraně byť jen jediného živého stromu.

Aktivisté z Hnutí Duha jim zřejmě neřekli, jaké důsledky mělo uplatnění principu bezzásahovosti po orkánu Kyril v roce 2007. Neřekli jim, že poté, co tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík rozhodl ponechat v prvních a druhých zónách Národního parku Šumava padlé stromy, vznikla kůrovcová kalamita, po které uschlo na Šumavě více než 20 000 ha lesa. Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc. k tomu napsal: „Obávám se, že les uhynul na velkých plochách ve vrcholových partiích a dochází ke změně místního klimatu, klesá množství srážek. Stoupla průměrná teplota a hlavně na velkých plochách jsou vysoké teploty za jasných slunečních dnů, ubývá mlhy, netvoří se mraky, přichází více sluneční energie, odpařená voda se nevrací zpět.“

Princip bezzásahovosti je v novele zákona o ochraně přírody a krajiny zakotven v jednom z úvodních paragrafů ve slovech „včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů“. Dovolím si položit otázku. Není toto zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů samo o sobě velkým zásahem do stavu přírody, ve kterém se v daném čase nachází? Osvětlím to na příkladu orkánu Kyril. Ponechání kmenů, které porazila vichřice, na místě kam padly, muselo s velkou pravděpodobností vyvolat kůrovcovou kalamitu. To podle mne ministr Bursík dobře věděl, a proto nařídil nezasahovat. Následně argumentoval tím, že orkán Kyril je přírodní děj a že i kůrovec je nakonec součástí přírody.

Těmto argumentům by bylo možné rozumět, kdyby se jednalo o území, jako jsou například národní parky v Severní Americe, kde přírodní děje probíhají nerušeně po celou dobu jejich existence. Takovým územím ale Šumava není. Zde žili a žijí lidé, kteří ji v průběhu historie zásadně přeměnili. V tomto kontextu bylo Bursíkovo rozhodnutí gigantickým zásahem do tehdy aktuálního průběhu přírodních dějů, který měl a stále má fatální důsledky na šumavskou přírodu.

Naprostá bezzásahovost na převažující ploše Šumavy nevyhnutelně povede k tomu, že budou následovat další kůrovcové kalamity a že budou usychat další a další tisíce hektarů. Les, který možná vznikne přirozenou obnovou, nebude jiný, než stávající monokulturní smrkový les a podobně jako on bude stále citlivější k podobným kalamitám. Chceme-li mít na Šumavě v budoucnosti divočinu v celé její kráse a druhové pestrosti, nezbývá než jí k tomu pomoci. Vysazovat vhodné druhy, bránit devastaci lesa kůrovcem. Lidé se tohoto procesu musí zúčastnit a sledovat jej s pokorou a za přísných podmínek, daných zákonem. Ještě je čas se touto cestou vydat. Ještě je možné ve třetím čtení zamítnout tuto novelu zákona o ochraně přírody a krajiny a obnovit širokou diskusi všech názorových proudů o skutečné ochraně přírody v národních parcích.


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.