Aralské moře vyschlo do pár 'louží'

Aralské moře bývalo čtvrtým největším jezerem na světě. Dnes nezbývá z obrovské vodní plochy téměř nic. Ukazují to satelitní snímky pořízené americkou vesmírnou agenturou NASA. Vědci z NASA varují, že poprvé v moderní historii možná jezero úplně vyschne. Příčinou je dlouhé období sucha a projekt sovětských inženýrů, kteří v šedesátých letech odklonili dva hlavní přítoky řeky Amudarja a Syrdarja.

Aktuálně zveřejněné snímky NASA ukazují postupné zmenšování vodní plochy v průběhu uplynulých čtrnácti let. Jak agentura upozornila, úbytek vody lze sledovat už od roku 1960, kdy začalo odčerpávání vody z přítoků pro zavlažovací systémy. Zatímco zemědělství se díky vodě z Amudarji a Syradrji začalo na vyschlých pláních v Kazachstánu, Uzbekistánu a Turkmenistánu dařit, z oblasti postupně vymizel tradiční rybolov.

Hladina vody v jezeru v průběhu let kolísala podle množství srážek, ale v celkovém úhrnu voda stále ubývala. V roce 1987 se celistvá vodní plocha rozdělila na menší části - severní, někdy nazývanou Malé Aralské moře a jižní Velké Aralské moře. Jižní část se kvůli ubývání vody ještě dál rozdělila na hlubší západní a mělkou východní.

Kazašská vláda se v roce 2003 rozhodla zachránit alespoň severní část jezera. O dva roky později tak byla dokončena stavba hráze mezi severní a jižní částí. Přítoky tak už zásobují jenom Malé Aralské moře. 

V roce 2007 z původní rozlohy 68 tisíc kilometrů čtverečných (podobnou rozlohu má například Irsko), zbývalo deset procent. Jak je patrné z fotografií, úbytek vody se týká hlavně východní mělké části. Ta letos kvůli extrémnímu suchu poprvé zcela vyschla.

Úbytek vody negativně ovlivňuje i její kvalitu. Zvyšuje se totiž koncentrace soli a jedovatých pesticidů. Zašlou slávu Aralského moře dnes připomínají už jen zrezivělé vraky lodí, mezi nimiž bloumají velbloudi.