Penzijní spoření: Babišova vláda chystá změny

Pravidla penzijního spoření ve třetím pilíři se v posledních dvou letech výrazně měnila a brzy se mají měnit znovu. Plánuje to alespoň podle pravděpodobné budoucí ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) vznikající vláda. Výrazně by se tak mohly měnit například poplatky penzijním fondům, možnosti investičních strategií či podmínky pro příspěvky zaměstnancům.

Potřeba spořit si vlastní prostředky na stáří začíná být s demografickým vývojem v populaci stále naléhavější a jedním z nejpopulárnějších způsobů stále zůstává penzijní spoření v tzv. třetím pilíři. Peníze si tímto způsobem na stáří ukládají miliony lidí, značná část jich také zůstává v nepříliš výkonném starém penzijním připojištění, do kterého se už přes dekádu nedá vstoupit. V případě všech produktů pro spoření na stáří došlo v posledních dvou letech k řadě změn, další přitom mají brzy následovat. A opět nemá jít o změny malé.

Ve třetím pilíři penzijního spoření na konci letošního třetího čtvrtletí spořilo a investovalo 3,903 milionu účastníků, což bylo o 79 000 méně než na konci roku 2024, vyplývá z dat Asociace penzijních společností. V doplňkovém penzijním spoření podle asociace investovalo 2,131 milionu účastníků, o 131 000 více než na konci roku 2024. Ve starém penzijním připojištění, do kterého se už více než 13 let nedá vstoupit, zůstalo 1,772 milionu lidí. Letošní pokles činí asi 211 000 účastníků.

Stát nedávno rozšířil možnosti, kterými si Češi mohou spořit na stáří, o takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP) od začátku loňského roku. Nabízí jej finanční instituce, tedy banky, investiční společnosti či obchodníci s cennými papíry. Novinka však od počátku bojuje zejména s tím, že o ní zůstává nízké povědomí. Do DIP dosud vložilo za rok a tři čtvrtě peníze přes 184 000 Čechů.

Došlo však i k dalším změnám. Výrazně se například navýšil minimální příspěvek, který si musí střadatel do penzijního spoření vkládat, aby získal minimální příspěvek od státu, ze 300 na 500 korun měsíčně. Při tomto vkladu činí státní příspěvek 100 korun měsíčně, obecně 20 % z příspěvku střadatele. Maximální příspěvek při vkladu 1 700 korun měsíčně a více činí tedy 340 korun měsíčně.

Další změnou pak bylo odebrání státních příspěvků lidem, kteří nadále pokračují ve spoření, ačkoliv už jsou sami v důchodu. Vláda k tomu přikročila s argumentem, že jde svým způsobem o popírání smyslu penzijního spoření jakožto produktu, který má motivovat lidi ke spoření právě na dobu v penzi.

Od ledna pak vstoupí v platnost další novinka, podnikatelé začnou povinně přispívat zaměstnancům z vybraných tzv. rizikových profesí v třetí kategorii prací. Ti mají pro dřívější odchod do penze, na rozdíl od menší části „nejrizikovějších“ povolání, odcházet s pomocí právě produktu penzijního připojištění, tzv. předdůchodu.

Tím ale seznam změn nemá zdaleka končit. Na další se totiž chystá vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. „Naše vláda se nebude dívat, jak třetí pilíř každoročně opouští desítky tisíc lidí. Naopak ho zatraktivníme, aby se vám spoření vyplatilo, úspory vám neukusovaly banky a provizní distributoři. Víte, kolik si musí šetřit Čech, aby po 35 letech spoření mohl pobírat k důchodu 10 tisíc měsíčně po dobu 20 let? 5 500 korun měsíčně. Na Slovensku k tomu stačí 1 100 korun, Švédovi dokonce stačí necelých sedm stovek,“ avizovala naposledy změny Alena Schillerová na sociálních sítích.

„Tato nespravedlnost je způsobena nízkým výnosem českých fondů. Ta je dána jednak vysokými poplatky, ale také špatně zvolenou investiční strategií. Obojí napravíme. Maximální poplatky snížíme zhruba na polovinu, takže vaše peníze zůstanou vám a budou se zhodnocovat. Zároveň vám umožníme investovat odvážněji a moderněji a pokud jste zaměstnaní, podpoříme vaši firmu, aby vám přispívala víc,“ dodala Alena Schillerová.

O změnách v penzijním spoření se zmiňovalo hnutí ANO už ve své předvolební hospodářské strategii. Podle té by mělo dojít například k umožnění všem typům penzijních fondů do akcií či právě upravení maximální hranice poplatků za vedení penzijních fondů. „Tak, aby nemohly dlouhodobě vést k negativní výnosnosti pro klienty,“ uvádí se ve strategii. Daňový odpočet do nového Dlouhodobého investičního produktu (DIP) se pak má podle strategie zvýšit ze současných 48 tisíc ročně na rovných 100 tisíc.

Otázkou však je, do jaké míry se tyto návrhy propíší do konkrétní podoby, v návrhu programového prohlášení vznikající vlády je bod k penzijnímu spoření výrazně stručnější. „Rozvineme dobrovolný pilíř, který umožní lidem od raného věku spořit si na stáří prostřednictvím státem zvýhodněných a bezpečných produktů,“ stojí v návrhu programového prohlášení.