Češka ovládla islámské právo šaría. Teď vede mezinárodní soud

Češka ovládla islámské právo šaría. Teď vede mezinárodní soudROZHOVOR
Předsedkyně Zvláštního tribunálu pro Libanon Ivana Hrdličková Foto: Foto: Stl-tsl.org
Domov

Pomáhá spravedlnosti v Libanonu

Jan Kálal

První mezinárodní soud, který se zabývá terorismem, vede česká soudkyně Ivana Hrdličková. Expertka na právo šaría předsedá tribunálu, který má vynést verdikt v případu zavražděného libanonského expremiéra Rafíka Harírího. V rozhovoru pro deník ECHO24.cz zmiňuje, že ji k islámskému právu přivedly například problémy smíšených manželství a únosy dětí. Pomalou práci soudu vysvětluje i tím, že tu poprvé od norimberského procesu probíhá řízení v nepřítomnosti.

Jste expertkou na islámské právo. Jak jste se k němu dostala?

V České republice jsem byla soudkyní od roku 1991. V posledních letech jsem se specializovala na mezinárodní prvky s ohledem na justiční expertízy, které jsem dělala pro Radu Evropy. V Radě Evropy jsem působila v rámci justiční spolupráce mezi zeměmi Evropské unie a státy Středomoří. Vedlo mě to k doktorskému studiu v oboru islámského práva.

V Praze?

Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy na katedře mezinárodního práva. Tezí dizertační práce bylo Právo šaría, zejména islámské bankovnictví ve vztazích s mezinárodním prvkem. Kromě toho jsem působila v expertní komisi, která se v Radě Evropy zabývala otázkou praní špinavých peněz, bojem s financováním terorismu a nezávislostí justice. Vzdělávala jsem soudce v řadě jiných zemí.

Co bylo ale prvotním impulsem, který vás přivedl k zájmu o islámské právo?

Byl to start programu EUROMED zhruba v roce 2006. Byl to program Evropské komise k justiční spolupráci mezi zeměmi EU a státy Středomoří jako Alžírsko, Egypt, Libye, Sýrie nebo Tunisko. Věnoval se rodinnému právu, řešil problémy smíšených manželství, únosy dětí, svěření dětí do péče a také přístup k justici, práva žen, práva menšin a trestní právo.

V praxi jste se tak setkávala s případy únosů dětí, problémů smíšených manželství a práv žen?

Ano. Skupina v Evropské komisi vznikla ve snaze nastavit justiční spolupráci se zeměmi, které mají jiný právní systém. Zejména v oblasti rodinného práva se ukázalo, že středomořské státy mají prvky islámského práva, i když mají psané kodexy. Není to aplikace islámského práva, je to státní právo, které je ale na islámském právu založené. Zajímalo mě to, v Česku jsem o tom přednášela. Nabídka psát dizertační práci přišla ale z fakulty, protože je to téma, které bylo v té době jen málo rozšířené.

Čtěte také: Česká expertka na šaríu vede tribunál. Ten soudí mladou reportérku

Soudkyní Zvláštního tribunálu pro Libanon jste od roku 2012. Kudy vedla cesta sem?

Tribunál je složený z 11 soudců. Čtyři jsou ze statutu z Libanonu, sedm jich je mezinárodních a jmenuje je generální tajemník OSN. Všechny členské státy OSN tak mohou nabídnout své kandidáty a já sem byla kandidátkou za Českou republiku. Na základě výběru a pohovorů jsem byla jmenovaná v listopadu 2012 soudkyní odvolacího senátu, kdy předtím jeden jeho soudce odešel do penze. Práci jsem soudkyně jsem tu zahájila v polovině ledna 2013.

Jaké jste musela splnit předpoklady?

Soudci mají mít z definice vysokou odbornost a morální kvality. Pohovory směřovaly k tomu, jak se orientujeme ve vnitrostátním právu, mezinárodním právu, jestli je člověk schopný práce ve výrazně multikulturním prostředí a zná standardy mezinárodních lidských práv. Kritérií byla řada a moje jmenování bylo považované za obrovský úspěch pro Českou republiku, protože konkurence je tam značná.

Byla podmínkou znalost arabštiny?

Jednacími jazyky soudu jsou arabština, angličtina a francouzština, podmínkou bylo znát aspoň jeden z nich. Znalost dalších byla výhodou.

Od 1. března Zvláštnímu tribunálu pro Libanon předsedáte. Co této změně předcházelo?

Mandát tribunálu je vždy tříletý a nyní byl potřetí prodloužen – do března 2018. Funkční období jeho předsedy a místopředsedy je poloviční, 18 měsíců, a pak probíhá jejich nová volba. Byla jsem jedním z kandidátů, kteří se přihlásili do zatím poslední volby letos v únoru a uspěla jsem.

Je potřeba vidět, že jde o první tribunál, který se z mezinárodního pohledu zabývá trestným činem terorismu. V současnosti jde i o řízení v nepřítomnosti, což je poprvé od poválečného Norimberského tribunálu.

Co všechno zahrnuje vaše nová funkce?

Předseda soudu vede zároveň odvolací senát. Kromě toho zastupuje soud navenek, jedná s Libanonem, se státy, které se podílejí na spolupráci, a jedná také s OSN. Jsem tedy mimo jiné v kontaktu s diplomatickou komunitou, setkávám se s velvyslancem v Haagu. Začátkem dubna jsem byla na pracovní cestě v Libanonu, kde jsem se mezi jinými setkala i s velvyslancem České republiky.

Sama jste zmínila, že činnost tribunálu je nyní prodloužena na další tři roky. Klíčový výsledek – verdikt v případu atentátu na bývalého libanonského premiéra Rafíka Harírího – ale zatím chybí. Jak čelíte kritice na pomalou práci soudu?

Tribunál zahájil činnost 1. března 2009. Obžaloba na čtyři obžalované byla v říjnu 2011 a později k nim přibyl pátý. Fáze řízení jsou tři, vlastnímu soudnímu líčení předchází přípravná fáze, kde je samostatný soudce a trvala relativně dlouho. Je pravda, že celý soud trvá dlouho. Ale je potřeba vidět, že jde o první tribunál, který se z mezinárodního pohledu zabývá trestným činem terorismu. V současnosti jde i o řízení v nepřítomnosti, což je poprvé od poválečného Norimberského tribunálu. Každý z obžalovaných má svůj tým obhajoby stanovený soudem a soud musí obžalovaným zaručit všechna práva na spravedlivý proces. Kritiku ale samozřejmě vnímám.

Máte sama nějaký termín, kdy byste byla ráda, aby řízení skončilo?

Potřebu rychlosti si tu uvědomuje každý. Že by mělo skončit řízení ještě během tohoto tříletého mandátu soudu, je maximálním zájmem všech.