Hamás chce příměří, zbraní se ale vzdát nehodlá

Izrael podmiňuje prodloužení příměří odzbrojením palestinské radikální organizace Hamás. Ten však tuto podmínku rezolutně odmítá. Vyjednávání o příměří probíhá v Egyptě. Ten varuje, že mírové rozhovory přeruší, pokud obě strany ze svých pozic neustoupí.

Třídenní příměří, které nyní tvá, by mělo skončit v pátek v 7:00 SELČ. V Egyptě se nyní podle Izraele rýsuje dohoda o jeho prodloužení až do pondělního rána.

Zástupci Hamasu to však popřeli a pohrozili obnovou útoků od pátečního rána, pokud jejich požadavky nebudou splněny. Izrael okamžitě zareagoval. Pokud začne Hamás znovu útočit, izraelská armáda operaci obnoví.

Hamás chce dosáhnout hlavně zrušení blokády Pásma Gazy a otevření pohraničních přechodů jak do Izraele, tak do Egypta. Izrael žádá odzbrojení Hamásu.

Izrael bude prošetřovat armádní akce

K uzavření dohody vyzval i americký prezident Barack Obama. Ten kritizoval Hamás za střílení raket z obydlených částí Pásma, ale zároveň se přimlouval za nalezení řešení, které zlepší životní podmínky lidí v Pásmu.

„Gaza nemůže zůstat trvale uzavřená před zbytkem světa, neschopná vytvářet pracovní příležitosti a ekonomicky se rozvíjet,“ řekl Obama

Izraelské armádní velení nařídilo vnitřní vyšetřování všech armádních akcí, které během měsíce proběhly. Izraelské střely zasáhly a zničily množství obytných domů i několik objektů OSN, do nichž se uchýlili Palestinci.

Čtěte také: Židé milují život, Hamás o to více smrt

Izraelští mluvčí trvají na tom, že vojsko útočilo vždy na místa, odkud Hamas odpaloval rakety. Odpovědnost za oběti připisují proto Hamasu. Stanice CNN dnes přinesla snímky odpalovacího zařízení, které má Hamas ukryté pod zemí a které je schopné se vynořit poblíž obytných budov a po odpalu je znovu ukryto pod zem. Civilisté si tedy podle CNN často nemusejí být vědomi toho, že jsou v blízkosti potenciálního terče izraelského odvetného útoku.

Izrael by měla uznat Hamás jako politického partnera

Exprezident USA James Carter a bývalá irská prezidentka Mary Robinsonová připsali vinu za situaci v Pásmu Gazy Izraeli. K válce prý vedla jeho neústupnost uznat vládu národní jednoty, kterou Palestinci vytvořili v dubnu a v níž byl zastoupen také Hamas. Podle obou exprezidentů tím Izrael zmařil „slibný krok, který mohl v oblasti zajistit mír“.

Čtěte také: Bombarduj Gazu. Vztekometr ukáže, kolik jsi zabil civilistů

Hamas podle nich učinil velký ústupek, když souhlasil s tím, že se na vládnutí v Pásmu bude podílet nově sestavená vláda technokratů, v níž je i konkurenční Fatah. "Izrael bohužel tuto příležitost pro mír zamítl a zabránil tomu, aby v Pásmu začal vládnout nový kabinet," napsali Carter a Robinsonová. Požadují ukončení sedmileté blokády Pásma a vytvoření lidských podmínek pro život tamních občanů.

Konflikt začal 8. července a vyžádal si přes 1800 obětí na palestinské straně a téměř 70 na izraelské.