Bilion dolarů. Afghánská válka stála víc než Marshallův plán
Výdaje USA za Afghánistán
NOVÉ
1
Účast v afghánské válce přišla Spojené státy již bezmála na bilion dolarů (přes 22 bilionů korun) a dalších několik set miliard bude ještě stát, až za dva týdny skončí třináctiletá bojová mise. S odkazem na vlastní propočty a nezávislé výzkumy to píše ekonomický deník Financial Times.
Washington, který celková čísla o výdajích za konflikt oficiálně nezveřejnil, chce od ledna ponechat v Afghánistánu přes deset tisíc příslušníků armády, kteří tam měli působit do roku 2016. Americká armáda spolu s jednotkami spojenců zahájila boj proti radikálním islamistům z hnutí Taliban v roce 2001, kdy do Afghánistánu zamířily první desítky tisíc vojáků.
Miliardy dolarů zmizely
Výdaje za afghánský konflikt začaly rychle bobtnat především za vlády Baracka Obamy, který po svém nástupu do prezidentského úřadu v roce 2009 prudce zvýšil počet amerických vojáků v zemi - z počátečních třiceti tisíc na zhruba sto tisíc. Během Obamova pobytu v Bílém domě tak utratil americký rozpočet podle FT přibližně čtyři pětiny celkových afghánských výdajů.
Více než sto miliard dolarů stály jen samotné projekty na obnovu Afghánistánu, v jejichž rámci se prý zbytečně promarnily velké sumy. Podle zvláštního vládního inspektora Johna Sopka, který dohlíží na využití amerických finančních zdrojů v zemi, byly "miliardy dolarů" z těchto fondů buď ukradeny, anebo utraceny za projekty nemající pro Afghánistán žádný reálný význam.
Jen tyto rozvojové investice tak podle Sopka přišly USA na více peněz (při započtení inflace), než poválečný Marshallův plán určený k financování obnovy Evropy po druhé světové válce. Podle odhadů listu navíc přes 100 miliard dolarů padlo na splácení úroků, neboť americká vláda si na financování afghánské mise musela půjčit.
Irák byl ještě dražší
Spolu s konfliktem v Iráku, který podle studie jedné z amerických univerzit stál daňové poplatníky 1,7 bilionu dolarů, přispívají podle FT tyto vysoké výdaje k neochotě obyvatel USA i šéfa Bílého domu k další masivní vojenské účasti v zahraničí. Obama však nyní čelí značnému tlaku na to, aby omezený počet jednotek ponechal v Afghánistánu déle než do plánovaného roku 2016 kvůli obavám, že jinak opět výrazně posílí vliv Talibanu, jemuž afghánské jednotky nedokážou čelit.
Američané si přitom podle FT musejí uvědomit, že zaplacením zmíněných částek pro ně finanční závazky spojené s Afghánistánem nekončí. Péče o desítky tisíc válečných veteránů, kteří se v příštích desetiletích budou dožívat důchodového věku, vyjde na další stovky miliard.
