Duhový parník Evropa, Brexit a „Faktor Churchill“

Pravý břeh

František Mikš

Maďarský premiér Viktor Orbán před časem popsal absurdní bruselskou politiku zajíma­vým příměrem. „Je to, jako kdyby kapitán lodi, místo aby se pokusil odvrátit bezpro­středně hrozící srážku s jiným plavidlem, řešil problém, které záchranné čluny by měly být nekuřácké. Jako kdybychom namísto ucpá­vání trhlin diskutovali o tom, kolik vody má do které kabiny natéct.“ Případně (dodávám), kolik míst nakvótujeme v člunech pro sexu­ální minority a podle jaké normy musejí být jejich záchranné vesty duhové. Alespoň tak působí zpráva o unikátním průlomu (unique breakthrough) za nizozemského předsednic­tví ohledně dohody všech 28 členských států o právech LGBTI komunity, kterou nás Brusel obšťastňoval ve dnech těsně před hlasová­ním o Brexitu. „The issue will remain a promi­nent item on the EU agenda for a long time to come,“ byli jsme ujišťováni. Všem se nám ulevilo, i když už jen v sedmadvacítce.

Nejde mi zde o zbytnělá práva gayů, leseb a jiných celebrovaných minorit, dokonce ani o šílené zákazy kouření, beru je pouze jako příklad bruselských absurdit a podivných „prominent items“ v čase, kdy do podpalu­bí teče a hrozí srážka s mnohem větším tě­lesem zcela jiné kulturní váhy a dynamiky. Těžko se divit, že nejstarší evropská demo­kracie společný duhový a těžkopádný par­ník opouští, když nevidí ochotu posádky změnit kurz a odvrátit katastrofu. Otázkou je, jak bude britský signál interpretován na bruselském kapitánském můstku. A první zprávy nejsou moc povzbudivé.

Chceme-li lépe porozumět volbě Britů pro exit a zejména postojům jedné z hlavních tváří kampaně, bývalého starosty Londý­na Borise Johnsona, nahlédněme do právě vydaného překladu jeho knihy Faktor Churchill. Je čtivá a mezi řádky se hodně dozví­me o autorovi, možná víc než o jeho vel­kém vzoru, jehož život a kariéra jsou noto­ricky známé. Nepochybně se inspiruje Chu­rchillovou zásadou pasivně nevyčkávat, ale jednat, aktivně se postavit hrozbě čelem, i kdyby to mělo znamenat pověstné „krev, dřinu, slzy a pot“. A churchillovská rozhod­nost a neústupnost, jak víme, už jednou Ev­ropu zachránily.

Exit Velké Británie z Unie je pro naši zemi nevýhodný, slýcháme každodenní nářky. Nejspíš ano, viděno prizmatem účetní upa­chtěnosti, strachu a navyklého pohodlí, a především v krátkodobé perspektivě. Roz­hodně však otevírá řadu možností a alterna­tiv, a proto je třeba tento riskantní krok uví­tat. Něco se začalo dít, a je jenom na nás, zda spolu s dalšími zeměmi dokážeme vy­vinout účinný tlak na oslabenou bruselskou „elitu“ směřující Evropu k sebezničení.

Všechny Newslettery ve formátu PDF najdete zde na webu Pravého břehu.