Moskva už hrozí otevřeně: Když napadnete krajany, odpovíme

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes varoval Kyjev, že Rusko na ohrožení krajanů odpoví stejně, jako kdyby bylo samo napadeno. Lavrov, který v této souvislosti připomenul konflikt s Gruzií v roce 2008, své prohlášení učinil v době, kdy Ukrajina formálně ukončila velikonoční příměří s proruskými povstalci na východě země, konkrétní operace proti separatistům ale podle všeho nezahájila. EU vyzvala Moskvu, aby naplnila dohody z Ženevy a pomohla uklidnit situaci na ukrajinském východě. Podle Lavrova ale nemá Rusko na vzbouřence páky.

 "Budeme-li napadeni, určitě odpovíme. Pokud naše zájmy, naše legitimní zájmy, zájmy Rusů budou přímo napadeny, jak tomu bylo například v Jižní Osetii, nevidím žádnou jinou možnost, než odpovědět v souladu s mezinárodním právem," prohlásil Lavrov v rozhovoru s ruskou televizí RT. Šéf ruské diplomacie také opětovně popřel obvinění Ukrajiny a Západu, že na východě Ukrajiny operují ruské zvláštní jednotky a agenti.

EU dala na vědomí, že Ukrajina má právo činit kroky k ochraně své suverenity a územní celistvosti. Zároveň však žádá kyjevské úřady, aby upustily od násilných akcí, jež by mohly situaci jen zhoršit. Brusel také chce, aby všechny strany ze čtvrtečního jednání v Ženevě, tedy Ukrajina, Rusko, EU a USA, dostály svým závazkům. Zvláštní důraz unie kladla na Rusko, které by mělo využít svého vlivu na dění na východě Ukrajiny.

"Tito lidé nejsou loutky. Nemůžeme zaručit, že budou pokorně poslouchat rozkazy z Kyjeva," řekl Lavrov s tím, že Moskva nemá na vzbouřence žádné páky.

Lavrov také prohlásil "protiteroristickou operaci" na východě země, jak ji Kyjev označuje, ze "show" řízenou Američany. Zdůvodnil to tím, že začala hned po utajované návštěvě šéfa CIA Johna Brennana v Kyjevě a nyní pokračuje poté, co ukrajinskou metropoli navštívil americký viceprezident Joe Biden.

Čtěte také: Unesený ukrajinský radní umučen. Další čtyři lidé se pohřešují

Šéf americké diplomacie John Kerry během úterního telefonátu s Lavrovem řekl, že Spojené státy rozšíří protiruské sankce, pokud Moskva nepřispěje ke snížení napětí na východě Ukrajiny. Rozšířit odvetná opatření chce i EU, zatím ale vyčkává na další vývoj. Na rozšíření seznamu ruských občanů, kteří mají kvůli krizi na Ukrajině zmrazený majetek a zakázané cesty do EU, se přitom ministři zahraničí osmadvacítky dohodli před deseti dny v Lucemburku.

Evropská komise mezitím oznámila, že se její komisař pro energetiku Günther Oettinger ve čtvrtek sejde v Bratislavě ke trojstranným jednáním s ukrajinským ministrem energetiky Jurijem Prodanem a slovenským ministrem hospodářství Tomášem Malatinským. Podle mluvčího EK se strany dohodly na tomto formátu jednání, aby mohly probrat přípravu memoranda o porozumění týkajícího se zpětných dodávek zemního plynu ze Slovenska na Ukrajinu.

Komise tak přes svého mluvčího odmítla informace o možném čtvrtečním jednání ještě za účasti ruského ministra energetiky Alexandra Novaka. Oettinger jej prý už pozval k trojstranným jednáním ještě s ukrajinským ministrem, termín ani místo podobné schůzky ale ještě nebylo určeno. Ruská strana navrhla, že setkání by se mohlo odehrát 28. dubna v Moskvě. Krize na Ukrajině se dotýká i českých krajanů. Praha by podle zástupců volyňských Čechů měla svým krajanům žijícím na Ukrajině pomoci a v případě zájmu jim umožnit návrat do původní vlasti.