Putinův nejvýše postavený muž byl 'potrestán'. Kdo je Sečin?

Americké sankce uvalené na některé ruské činitele zasáhly i nejbližšího Putinova přítele Igora Sečina. Současný prezident ruského ropného gigantu, koncernu Rosněfť je zatím nejvýše postaveným „potrestaným“ mužem. Nové sankce USA se dotkly i dalších významných ruských činitelů.

Igor Sečin i Vladimir Putin mají společnou minulost v KGB. Sečin studoval románské jazyky a hned po škole ho „naverbovala“ KGB. Nejdříve dělal překladatele v Mozambiku pro státní podnik Techoexport, který měl na starost dodávky zbraní. Poté byl vojenským překladatelem v Angole, kde navázal kontakty s Viktorem Butem. Toho v roce 2012 americké soudy potrestaly za nelegální mezinárodní obchodování se zbraněmi.

Igor Sečin a Vladimir Putin jsou přátelé již dlouhá léta. Poprvé se potkali v roce 1988. Poté, co se Putin stal v roce 1990 poradcem starosty tehdy ještě Leningradu Anatolije Sobčaka, vzal Sečina pod svá křídla. V letech 2000 až 2008, kdy Putin zastával prezidentský post, byl Sečin zástupcem šéfa prezidentské administrativy. Když se Putin v roce 2008 stal ruským premiérem, Sečin stanul po jeho boku. Stal se místopředsedou vlády a byl považován za Putinovu „pravou ruku“ v energetickém sektoru.

Právě Sečin má stát za rozkladem největší ruské ropné společnosti Jukos, kterou vlastnil Michail Chodorkovskij. Ten byl v roce 2003 obviněn z daňových úniků a jeho zadržení způsobilo prudký pád akcií Jukos na burze. Kolem celého procesu bylo mnoho otazníků. Chodorkovskij dokonce napadl průběh soudního procesu u Evropského soudu pro lidská práva. Nedokázal však prokázat, že jeho stíhání bylo politicky motivované.

V roce 2012 došlo k „rošádě“ na nejvyšších ruských postech a Putin se stal znovu prezidentem, zatímco jeho předchůdce Dmitrij Medveděv ho nahradil na pozici předsedy Ruské federace. Sečin tenkrát zůstal někde mezi. Medveděv ho do své vlády nechtěl a Putin si ho do prezidentského úřadu také nevzal, přestože všechny své přátelé si do Kremlu přetáhl. Igor Sečin měl pravděpodobně jiný úkol – kontrolovat ropný průmysl z pozadí. Stal se prezidentem ropné společnosti Rosněfť a udělal z něj největší ropnou společnost na světě, alespoň co se objemu výroby týče.

V tomto roce je Sečin podle časopisu Forbes 60. nejmocnějším člověkem na světě.

USA: Moskva mlčí, zpřísníme sankce

Washington se snaží zasáhnout lidi a firmy nejbližší ruskému prezidentovi. V pondělí uvalil sankce na 7 významných ruských činitelů a 17 firem. Uvalit sankce na Sečina doporučoval už dříve také ruský disident Alexej Navalnyj. Mezi postiženými jsou lidé z blízkého okolí ruského prezidenta Vladimira Putina.

O předchozích sankcích čtěte zde: Úder USA cílí přímo na prezidenta Putina a jeho peníze

Co doporučoval Navalnyj čtěte zde: Sankce jsou bezzubé. Devět mužů kremelské mafie chybí

Dotčeným jednotlivcům Washington odepře víza a zmrazí majetek v USA. Bílý dům zároveň pro případ vpádu ruských vojsk na východ Ukrajiny pohrozil Moskvě "závažnými sektorovými sankcemi", namířenými zejména proti ruskému finančnímu a energetickému odvětví. 

Sankce mimo Sečina postihly i generálního ředitele státní korporace Rostěchnologii Sergeje Čemezova, Putinova vicekancléře Vjačeslava Volodina, vicepremiéra Dmitrije Kozaka, náčelníka ochrany ústavních činitelů generála Jevgenije Murova, šéfa zahraničního výboru sněmovny Alexeje Puškova a Putinova představitele na Krymu Olega Belavenceva. 

Dotčení hodnostáři podle stanice Echo Moskvy "ztrátu možnosti navštívit USA moc neprožívají". Vicekancléř Volodin si nestýská, protože za hlavní považuje službu vlasti, a v klidu zůstává i vicepremiér Kozak, který má ve vládě na starosti Krym.

Koncern Rosněfť ujistil, že jeho šéf nadále může uzavírat kontrakty se zahraničními společnostmi. Nicméně ekonom Andrej Něčajev označil sankce proti Sečinovi za jediné z celého balíku, které mohou ruskou ekonomiku ovlivnit. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov vyjádřil nad sankcemi "znechucení". Svědčí prý jedině o tom, že Washington nechápe, co se děje na Ukrajině. Podle něj "s Ruskem nikdo nemá právo jednat řečí sankcí, diktátu, ultimát". 

Obama: Nové sankce jako odpověď na váhavost Moskvy

Americký prezident Barack Obama předem prohlásil, že nové sankce jsou americkou odpovědí na váhavost, s níž Moskva podle Bílého domu přistupuje k realizaci ženevských dohod o uklidnění ukrajinské krize. Washington podle Obamy zablokuje vývoz amerických vyspělých technologií do Ruska, které je chtělo využít v modernizačních projektech své armády. Sankce se rovněž mají vztahovat na obchodní společnosti ovládané osobami z bezprostředního okolí prezidenta Vladimira Putina. 

Podle činitelů Bílého domu se USA rozhodly přikročit k novým sankcím po vyhodnocení způsobu, jakým se Moskva staví k plnění ženevských dohod o zklidnění ukrajinské krize. Součástí ženevských dohod bylo ustanovení žádající vyklizení objektů, které okupují proruští vzbouřenci ve východoukrajinských městech. Očekávalo se, že Moskva využije svého vlivu k tomu, aby tohoto cíle bylo dosaženo. Od schválení ženevského dokumentu v polovině dubna ale okupované objekty nejen nebyly vyklizeny, ale naopak vzbouřenci obsadili několik dalších.