Polsko dál chce protiraketový štít NATO. Kvůli Rusku

Polsko v souvislosti s napětím ve vztazích s Ruskem kvůli ukrajinské krizí trvá na tom, aby Severoatlantická aliance zajistila vybudování protiraketového štítu. Podle agentury AFP to v pondělí ve Varšavě řekl polský prezident Bronislaw Komorowski po jednání s novým generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. 

„Rozhodně jsme pro to, aby byl tento systém vybudován jako systém NATO, neboť jedině tak bude mít hlubší význam, jak politický, tak vojenský," uvedl Komorowski na tiskové konferenci uspořádané po rozhovoru se Stoltenbergem, který přijel do Polska na první zahraniční návštěvu po říjnovém nástupu do čela aliance. 

„Polsko je rozhodnuto realizovat svůj projekt protiraketového a protileteckého štítu důležitého nejen pro Polsko," a využije přitom amerických prvků, dodal podle AFP nejvyšší představitel polského státu. 

Stoltenberg po následném setkání s polskou premiérkou Ewou Kopaczowou dal najevo, že obavy Polska sdílí, když podle agentury DPA poukázal na "dramaticky změněnou bezpečnostní situaci na východě a jihu aliance". „Tyto výzvy ukazují, proč NATO potřebujeme," dodal s poukazem nejen na ukrajinskou krizi, v níž se vojensky angažuje Moskva, ale i na postup ozbrojenců Islámského státu v Sýrii a Iráku.

Čtěte více: Polsko, Ukrajina a Litva mají společnou vojenskou jednotku

Severoatlantická aliance se v roce 2010 rozhodla vytvořit štít pro všechny své členské státy s využitím techniky a technologií Spojených států. Realizace tohoto projektu ale potrvá řadu let. Zamýšlený štít se také stal jedním z hlavních problémů ve vztazích aliance s Ruskem, které ho považuje za hrozbu pro svou bezpečnost. 

Polská část štítu se pro Varšavu stala naléhavou potřebou v souvislosti s vojenským zasahováním Ruska na Ukrajině, napsala AFP. Poznamenala také, že polská vláda poté, co Washington ustoupil od finální fáze evropského obranného systému, oznámila, že má v úmyslu vydat na vybudování svého vlastního štítu v přepočtu asi 923 miliard korun. 

Plán výstavby protiraketového deštníku ve střední Evropě intenzivně řešila česká a americká diplomacie v době vlády prezidenta George Bushe mladšího. Nynější vláda prezidenta Baracka Obamy od něj ale v roce 2009 upustila.