Dům, v němž bydlela Raisa Jelisjevová, zničil dělostřelecký granát. -
Ženě, která přišla o střechu nad hlavou, pomohli sousedé s „malým kamrlíkem kus vedle“. -
Už napohled je jasné, že část paneláku se bude muset strhnout. Otázka je, jestli se dá vystavět znovu a kdo to zaplatí. „Co bude dál, nevím. Mám čekat? Nebo odjet pryč? Do Ruska? V Petrohradu jsem se narodila,“ zamyslí se Raisa. „Kam bych jezdila – bez peněz. A stejně mě tam nikdo nečeká,“ říká po chvíli. -
Sedmiletý Maxim pochází z Luhanska, jeho teta a sestřenice z nedalekého města Pěrvomajskoje. Před několika dny odtud utekli do Popasné, kde žijí v místní ubytovně. -
V ubytovně si mohou sami vařit, lidé jim nosí potraviny, nocleh mají zdarma. -
Maxim stále doufá, že na podzim ještě stihne školu, i když neví kde. Na 117 škol v oblasti je poškozeno nebo zcela zničeno. -
Olga Babrickaja a Marina Pavličenko stojí před svým zničený domem v Semjonovce nedaleko Slavjanska. -
"Prostě necháme dům tak, jak je, a budeme doufat, že ho buď někdo opraví, nebo nám prostě spadne na hlavu,“ říkají svorně obě ženy. -
Nina Kravets ukazuje místo, kde granát zničil její dům. -
Ilja Lazarenko začal úspěšně podnikat, pěstoval na zahradě okrasné rostliny. Byl zřejmě jeden z prvních postižených v tomto konfliktu. Hned na začátku května si jeho dům vybrali povstalci jako štáb – stál nedaleko silnice, obrovský a s rozlehlou zahradou. -
Ilja se musel pakovat, pak se jen chodil dívat, jak dům ničí ostřelování. Dům je v rozvalinách, zahrada podobně. Ilja Lazarenko už ale začíná vymýšlet nové plány. -