Z vědce dezolátem snadno a rychle. O krizi institucí a humanismu

ESEJ TEREZY MATĚJČKOVÉ

Z vědce dezolátem snadno a rychle. O krizi institucí a humanismu
Rozpory byly součástí vědy vždy, ale dnes se něco změnilo: přelily se zpoza akademických hradeb do širší společnosti a zcela legitimní vědecké rozpory získaly mnohdy veskrze nelegitimní morální zabarvení. Ohrožuje to svobodomyslnost i důvěryhodnost vědy samé. Na obrázku: Cu Či: Eva dává Adamovi zakázané ovoce. Foto: Profimedia
2
Týdeník
Tereza Matějčková
Sdílet:

Lze dnes vyslovit slovo elita bez přízviska „takzvaná“? V onom zákeřném „takzvaná“ nezřídkakdy spatřujeme výbavu člověka, pro něhož se našlo ohavné slovo dezolát. Nevěří institucím, médiím, jede si konspirační teorie. Francouzský filozof a politolog Olivier Roy, profesor na European University Institute sídlícím poblíž Florencie, přichází v knize Zploštění světa s novým pohledem na zmíněný atribut – a tou interpretací činí „dezoláty“ z nás všech, obyvatel západního světa.

Dezolát nedezolát, důvěra v instituce nebyla v západní společnosti nikdy nižší. Ukázalo se to prý v pandemické době. „Dnes již v humanitních vědách, a dokonce ani v některých tvrdých vědách, neexistuje vědecký konsenzus, jak ukázala kontroverze covid-19. Hranice mezi šarlatánem a vědcem se stírá,“ poznamenává Roy a ilustruje to na debatě o vědecké hodnotě argumentů proti očkování.

Francouzský filozof a politolog Olivier Roy.
Francouzský filozof a politolog Olivier Roy. Foto: archiv

Tvrdit, že odpůrci očkování jsou dezoláti, kteří nevědí nic o vědě, a naopak jeho zastánci jsou seriózní reprezentanti vědy, již prý nelze. Ve Francii to bylo možná zjevnější než v jiných zemích: proti očkování zde vystoupil Didier Raoult, řazený mezi deset nejvýznamnějších francouzských vědců podle časopisu Nature.

Rozpory byly součástí vědy vždy, ale dnes se něco změnilo: přelily se zpoza akademických hradeb do širší společnosti a zcela legitimní vědecké rozpory získaly mnohdy veskrze nelegitimní morální zabarvení. Právě pandemie ukázala podle Oliviera Roye, že toto morální zabarvení nelze akceptovat. Ohrožuje to svobodomyslnost i důvěryhodnost vědy samé. Vědci se pak mohou bát, aby jim něco nevyšlo špatně, čímž by se mohli projevit jako dezoláti.

Ostatně proto byla francouzská debata přelomová: jednoznačnou distribuci pozic neumožňovala. Byly to totiž výrazné hlasy z vědecké komunity, které si dovolily formulovat disidentní názory na veřejnosti. Tím však poukázaly na to, že zde nemáme klasický (a podle Roye překonaný) problém „poučený vědec ztělesňující kritické myšlení versus nepoučená veřejnost podléhající dezinformaci“: zlomy procházely napříč vědeckou sférou.

Celý text Terezy Matějčkové si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

We´re all living in Amerika

KOMENTÁŘ

Žijeme už jako v Americe. Ne tím, že u nás s jen malým časovým zpožděním mohou vyjít knihy autorů, jako je Abigail Shrierová. Ale tím, že i u nás mohou takzvaně ...

00:08
×

Podobné články