Dezinformátoři v nás
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
DEKARBONIZACE
Odpojení uhelných elektráren by vedlo k uzavření dolů na uhlí, případně k takovému zvýšení ceny uhlí, že by si ho velké závodní energetiky a teplárny nemohly ...
Dezinformace, věčné nebezpečí číhající na internetu. Vyskakuje z Twitteru a Facebooku, z řetězových e-mailů, z dezinformačních stránek. Přetváří lidi v nenávistné dezoláty bojující proti demokracii, Západu, liberalismu a všemu dobrému. Všechno samozřejmě ze zákulisí řídí samotný Vladimir Putin. Tento názor je velmi rozšířený v liberální části společnosti. Ta neustále vyhlašuje dezinformacím boj, snaží se je potlačovat a uvádět na pravou míru. Do boje se zapojila například i EU. Ta schválila regulaci boje proti dezinformacím, sociální sítě se jí mají do 1. ledna 2024 podřídit. Přitom dvě nedávné události v Česku naznačují, že s dezinformacemi to nebude tak horké.
První bylo vystoupení šéfa BIS Michala Koudelky, při kterém oznámil, že ruský agent za úplatu několika tisíc eur šířil u nás ruskou propagandu. Jeho úplatek měly přijmout i veřejně známé osobnosti. To byla zpráva, kterou zaznamenala většina médií, potvrzení, že Rusko u nás opravdu provádí vlivové operace. Což nikdo soudný nezpochybňoval, otázkou je, nakolik byly účinné. Jak jsme již v Echu psali, celkové vyznění jeho projevu bylo jiné. Domácí produkce konspirací a dezinformací převažuje nad tou ruskou. Dezinformační scéna je roztříštěná a není centrálně řízená, nezaznamenává nárůst obecenstva a není tak efektivní, jak očekávala.
Před pár dny se k hybridním hrozbám a dezinformacím vyjádřilo také Vojenské zpravodajství ve své výroční zprávě. Jedná se o mimořádně zajímavé čtení. Vojenští špioni upozorňují na vágnost definice dezinformací a dalších pojmů. „Ty tak především v laickém diskurzu ztratily pro popis a chápání uvedených fenoménů jakýkoli význam a začaly se užívat spíše pro dehonestaci názorových protivníků a radikálně zjednodušující vysvětlení komplexních jevů,“ píší.
Varují taktéž před zneužíváním boje proti dezinformacím. „Prohlubující se vágnost a významová neurčitost zmíněných termínů přitom vedla i k případům, kdy je někteří političtí a společenští aktéři začali používat i pro označení pravdivých informací, jež však nebyly v souladu s jimi prosazovanými idejemi, a kdy dokonce docházelo ke spojování kritiky vládních politik s propagandistickým působením cizí moci, což mohlo vést k vyčlenění části do té doby legitimních hlasů z politické debaty.“
„Přes toto zmatení je však zároveň třeba odmítnout snahy vliv propagandistických kampaní / hybridního působení cizích mocností zcela marginalizovat,“ upozorňují zpravodajci. „Informační působení cizí moci totiž dosahuje největších úspěchů, akcentuje-li stávající rozpory ve společnosti, takže například oslovuje skupinu obyvatel, jež se považuje za diskriminovanou či ohroženou stávající státní mocí či jí propagovaným diskurzem,“ dodávají.
Potvrzují tak již dlouho známý fakt. Ruská propaganda nejlépe působí, když využívá problémy ve společnosti již obsažené a poštvává lidi proti sobě. Za počátek nynějšího boje proti dezinformacím lze považovat americké prezidentské volby v roce 2016. Pozornost je věnována hlavně snaze, kterou ruské tajné služby vynaložily na zvolení Donalda Trumpa. Rusové opravdu šířili protrumpovskou propagandu. Zapomíná se ale, že rovněž šířili propagandu podporující protitrumpovské síly. Nejznámější jsou případy, kdy Rusové zorganizovali protesty Black Lives Matter v Minneapolisu a Dallasu. Celkově přes Facebook svolali až 60 protestů.
Ruská taktika zafungovala dokonale. Ne protože byl zvolen Trump. Ruský vliv na jeho volební úspěch byl minimální a Trump ve skutečnosti příliš prorusky nevládl. Ale podařilo se jim rozdělit Ameriku na dvě nenávistné skupiny.
Z vystoupení Koudelky a Vojenského zpravodajství vyplývá, že největší problém u nás představuje rozdělení společnosti a dezinformace, které vyrábějí Češi sami. Rusové toho využívají, příkopy prohlubují, ale scelená a věřící si společnost by jim odolávala lépe. Což se samozřejmě lépe píše, než realizuje. Proti ruskému vlivu je potřeba dále bojovat a snažit se ho eliminovat. Největším problémem ale nebude Kreml, nýbrž dezinformátoři v nás.