Vraťte nám naše pokrytectví!
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
RUSKÉ NÁMOŘNÍ MANÉVRY
Ruská armáda podnikla cvičení ve východním Středomoří, během kterého podle ministerstva obrany v Moskvě trénovala součinnost námořnictva a letectva. Agentura ...
Svět se v něco ošklivého obrací. Už dlouho se to tak nějak ví. Jednou začas se objeví kauza, která ten proces obracení se velice výstižně ilustruje. V posledních dnech to byl případ fotbalového rozhodčího Davida Coota. Je to navíc kauza zcela apolitická, nenutí tedy každého, aby ji posuzoval podle toho, na jaké straně její aktéři politicky či ideologicky stojí. Takže David Coote. Fotbalový rozhodčí. Před dvěma roky nadával na tehdejšího populárního a úspěšného trenéra FC Liverpool Jürgena Kloppa, došlo i na vyjádření antipatie k samotnému klubu, to vše s pomocí termínů barvitých a spíše nepublikovatelných. Coote má teď distanc, uvidí se, jak to s ním bude.
O věci se v médiích referovalo pomocí oblíbených eufemismů „objevilo se video“, případně video „vyšlo na povrch“. Ovšemže se „neobjevilo“, nebylo to tak, že by se fotbalová veřejnost jednoho rána vzbudila, promnula si oči, když tu náhle – vida, video, zase se nám tady zčistajasna objevilo, jak už to videa mívají ve zvyku. Ne. Někdo ho natočil, pak ho dva roky někde sušil a posléze vytáhl, aby si Coota vychutnal.
A člověk, který tohle udělal, je skutečný padouch v našem příběhu. Lidé jako on totiž, bez nadsázky, ohrožují civilizaci a jejich vliv už možná dosáhl takové úrovně, že její zkáza je neodvratná. Ohrožují totiž jeden ze základních principů jejího fungování, jímž je nutná míra pokrytectví.
Spočívá například v nepsané dohodě na tom, že je jedno, co si jeden o druhém myslíme, pokud ten názor nemá vliv na to, jak plníme svou společenskou roli. Je například úplně jedno, co si o mně myslí prodavačka v pekárně, důležité je, jestli mi prodá rohlíky, když je má, a jestli z té transakce neudělá situaci, která pro nás oba bude psychicky vysilující. V tomhle případě to znamená, že by mělo být úplně jedno, co si David Coote myslí o Jürgenu Kloppovi, o FC Liverpool, městu Liverpool a tak dále, pokud se jeho averze neprojevuje i v tom, jak píská zápasy Liverpoolu. Nenarazil jsem na informaci, která by o tom svědčila.
A aby to všeobecné pokrytectví mohlo činit běh společnosti dostatečně hladkým, je potřeba, aby si lidé mohli ulevit od tlaku, který na ně to „hraní“ rolí fotbalových rozhodčích, prodavaček v pekařství, redaktorů a podobně vytváří. Tedy aby mohli někde upustit páru s pocitem, že jsou při tom v bezpečí. Fotbalový rozhodčí si někdy potřebuje zanadávat na trenéry a hráče, redaktor na čtenáře, prodavačka na zákazníky a podobně. Díky tomu mohou být druhý den zase připravení obsluhovat s úsměvem, případně pískat rovinu. Důležité ale je, aby se lidé, na které si potřebovali zanadávat, nedozvěděli, že k tomu došlo a jaká slova o tom padla. A právě tuhle křehkou rovnováhu sabotují lidé, kvůli nimž se „objevují“ videa. Když se něco takového stane, nemůže se to už odestát, Klopp a Liverpoolští nemohou předstírat, že ty nadávky neslyšeli, nějak to poznamená jejich vztah ke Cootovi, podobné to bude u fanoušků Liverpoolu i fotbalu vůbec, protože slova, která mohla být vyřčena impulzivně, v opilosti, pod bezprostředním vlivem nějakého prožitku, byla zaznamenána pro věčnost, stala se tím, co Davida Coota definuje víc než jeho výkony na hřišti.
Lidé, kvůli nimž se podobná videa „objevují“, mají často postranní důvody, hrají nějakou svou hru, chtějí škodit a najdou se mezi nimi také zástupci typu „prostě svině“. Mohou ale také být motivováni široce sdíleným omylem, že nestačí jenom jednat v mezích možností správně, je nutno také správně smýšlet, že je jedno, jestli člověk píská utkání Liverpoolu férově, je nutno, aby ten klub a jeho trenéra choval v hluboké úctě. Že společenská kontrola by neměla končit u toho, jak se člověk ve svojí roli a vůbec na veřejnosti chová, ale jestli také správně smýšlí. Jsou lidé, kteří se domnívají, že rozšířením té sféry viditelného, „ztransparentněním“ lidského nitra dojde k potlačení těch temnějších impulzů v lidské mysli. Naopak, stanou se temnějšími a daleko silnějšími. Z drobné a nedůležité averze, kterou jednotlivec nebude jak mít ventilovat, ani hospoda pro to nebude dost bezpečná, se tak stane něco daleko horšího, může růst a zhoubně bujet, zabírat v myšlení a vůbec životě člověka nepřiměřeně velké místo. Obávám se, že tenhle trend nepůjde zvrátit, nezmění ho takový či onaký výsledek voleb. Lidová moudrost učí, že příležitost dělá zloděje. A příležitost natočit něco podobným způsobem zneužitelného máme čas od času všichni. Ještě se nám po zlatých časech pokrytectví bude stýskat.