„Babiš využívá strach, který tu už je. Vliv dezinformací se mnohdy přeceňuje“

Druhé kolo prezidentské kampaně začalo velmi ostře. Andrej Babiš se rozhodl tu svou postavit na naznačování, že jeho oponent Petr Pavel zatáhne Českou republiku do ozbrojeného konfliktu. Jen pár hodin po vyhlášení výsledků prvního kola se objevily billboardy s textem „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják“. Vyvolalo to pozdvižení. Prezident nemá pravomoc vyhlásit sám od sebe válku, ani kdyby chtěl, což Petr Pavel nechce. Zároveň se v temných zákoutích internetu začala šířit zpráva, že se chystá vyhlášení mobilizace, pokud Pavel bude zvolen.

To vedlo k osočování Babiše, že šíří dezinformace a nahrává Rusku. Nakolik šíření pochybných zpráv opravdu ovlivňuje politickou debatu, popsal Vojtěch Bahenský, analytik Asociace pro mezinárodní otázky, expert na takzvané hybridní hrozby.

Jak spolu souvisí dění na sociálních sítích a billboardy Andreje Babiše? Dá se říct, zda tvrzení, že nás Petr Pavel zatáhne do války, přebírá Babišova kampaň právě z internetu? Nebo naopak trollové na sítích reagují na Babiše?

Myslím, že ta kampaň reaguje na strach přítomný ve společnosti a přítomný mezi voličskými skupinami, které se snaží oslovit. U všech těchto informačních hrozeb, operací, pokusů o ovlivnění je důležité si uvědomit, že se zpravidla nesnaží vnést do společnosti něco úplně nového, ale využít něco, co už tam je. Vždy je mnohem snazší oslovit lidi, kteří se už bojí, že může být válka, a získat si je tím, že jim slíbíte, že válka nebude, než jim vlastně vnuknout nový strach z něčeho jiného. V tomto ohledu Babiš spíš reaguje na nějakou poptávku. Ta je i částečně dána tím, že když se tady mluví o hrozbě Ruska, tak je obtížné vybalancovat, aby si lidé na jednu stranu byli vědomi hrozby a zároveň byli ochotni s ní něco dělat. Třeba podporovat dodávky zbraní na Ukrajinu. Ale zároveň aby z toho nebyli příliš vystrašení, protože pak můžou reagovat tím, že řeknou, raději nebudeme nic dodávat, protože by nás to mohlo ohrozit. Jsme svědky toho, že rétorika, která v nějakých fázích byla vyhrocená i ze strany vlády, kdy Petr Fiala třeba říkal, že jsme ve válce, potom zapůsobila polarizačně, jelikož část lidí přijala, že jsme v konfliktu s Ruskem, a tedy musíme pomoci Ukrajině, a jinou část to naopak vyděsilo a řekla, že žádnou válku nechce.

Takže paradoxně tyto nálady může podněcovat i vláda?

Podle mě to je souběh řady věcí, které se potkávají. Máte tady rétoriku naší strany a trochu i Ukrajiny, že na Ukrajině se bojuje i za nás a my jsme v ohrožení. Kdybychom nezastavili Putina na Ukrajině, dojde až sem. A to má i nějaký mobilizační efekt. Petr Fiala neříkal, že jsme ve válce, aby pomohl Rusku. Říkal Jsme ve válce, musíme si utáhnout opasky a pomoci Ukrajině. To se ale svým způsobem potkává s ruskými hrozbami. Rusové veřejně neustále vyhrožují jadernou válkou, tím, že máme přestat dodávat zbraně na Ukrajinu, nebo bude válka. To vytváří myšlenkové podhoubí ve společnosti, že je čeho se bát. Na tom už nějakým způsobem lze parazitovat a může na tom parazitovat samo Rusko. Třeba tím, že tady bude šířit informace, které budou dál rozdmýchávat strach z toho, že bude válka, ale můžou to využít také sami iniciativně politici bez napojení na Rusko. Uvidí, že tady je voličská skupina, která se války bojí, tak jí slíbí, že válka nebude. Anebo se pokusí očernit soupeře, že za něj válka bude. V tomto kontextu je velmi těžké ukázat, jestli je to ruská dezinformace, nebo politický oportunismus.

Celý rozhovor si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME. Nebo od čtvrtka v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.