Konec reformy penzí. I Česko může potkat cesta německého důchodce

Důchodové reformě, kterou v kompromisní podobě protlačila končící vláda, pravděpodobně zvoní umíráček. Strany, které nyní jednají o složení nové vlády, totiž patří k těm, které slibují ukončení přijatých opatření, která mají výrazně snížit náklady penzijního systému v následujících dekádách. I Česku se tak může v následujících letech stát, že se dostane na cestu „německého důchodce“, tedy neúnosnému nárůstu nákladů, který budou muset kompenzovat výrazně tvrdší opatření.

Německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová (CDU) způsobila rozruch svými výzvami k tomu, aby Němci pracovali až do 70 let. Nyní však její nově jmenovaná „vědecká poradní skupina“ šla ještě o krok dál, popsal před pár dny deník Bild. Poradci ministryně požadují, aby lidé pracovali do 73 let, jinak Německo zkolabuje. Přitom průměrná délka života je v Německu 81,2 let. „Abychom systém zachránili před kolapsem, měli bychom dlouhodobě pracovat do 73 let,“ uvádí podle Bildu zpráva, kterou představili ekonomové. Věk odchodu do důchodu by se měl do roku 2060 postupně zvýšit na 73 let.

Zpráva za problém označuje nízký růst produktivity a demografické potíže, tedy stárnutí populace. Pokud si chce Německo udržet svůj sociální stát, bude třeba v dalších dekádách výrazně navýšit penzijní věk. Za vzor dávají ekonomové ve studii Dánsko, které i přes pomalejší stárnutí populace odvíjí penzijní věk od doby dožití a do roku 2040 ho plánuje posunout na 70 let.

Jde o podobnou debatu, která probíhala v Česku během posledních několika let prosazování vládní penzijní reformy. Ta nepřinesla sice vysloveně reformu, ale poměrně tvrdé změny v parametrech systému. Reforma přinesla řadu kroků, ale ty důležité z hlediska snížení výdajů v zásadě jen tři – zkrácení valorizací, pomalé snižování nově přiznaných důchodů v další dekádě a postupné odsunutí věku pro odchod do penze na 67 let.

Všechna tři hnutí v programu slibují návrat stropu důchodového věku na 65 let, což je opatření z hlediska šetření výdajů zdaleka nejvýraznější, v programu hnutí ANO se například objevuje i opětovné zvýšení pravidelných lednových valorizací. Naopak v programech nerezonuje postupné snižování výpočtu nových penzí, které začne platit od ledna. I tak by tyto změny výrazně snížily možné dopady schválené reformy penzí.

Varuje před tím opakovaně i Národní rozpočtová rada. „Celkový dopad všech opatření ,velké důchodové reformy‘ představuje odhadované zlepšení negativního salda penzijního systému o cca 2 procentní body ve vztahu k HDP v nejhorších časech, tedy na přelomu 50. a 60. let. Tato reforma v roce 2024 úspěšně prošla i posouzením u Ústavního soudu ČR. Pokud by došlo k anulování všech reformních opatření z minulých let, dosahoval by schodek penzijního systému v uvedeném období téměř 4 % HDP, zatímco součet obou reforem bude dle aktuální projekce NRR znamenat snížení tohoto deficitu k hranici 1,5 % HDP,“ uvádí v rada ve zprávě k dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou zveřejnila tento týden.

Největší dopad z přijatých vládních opatření má podle nedávné studie NRR s náskokem právě zvýšení věku pro odchod do penze. Toto opatření by mělo postupně šetřit až 1,2 % HDP. V dnešních číslech jde o zhruba 100 miliard korun. Další desítky miliard pak mají jít za zpomalením valorizací penzí. Všechno jsou to však efekty, které se mají projevit až na konci dekády či zejména až v dalších dekádách.

Jak hnutí ANO, tak i Motoristé sobě tak ve volebních programech zároveň prosazují zrušit pouze ty části reformy, které v nynějším volebním období nebudou mít žádný efekt (psali jsme o tom například zde). Jak růst penzijního věku tak i započítávání růstu mezd do valorizace penzí se má totiž začít projevovat až s koncem nynějšího volebního období. To tak českou důchodovou debatu odsouvá zpět do smyčky, v níž s každým rokem odkladu dochází k naléhavější potřebě situaci řešit a zároveň k potřebě přijmout tvrdší opatření, než bylo možné udělat dříve. A tím větší nepřijatelnosti pro potenciální voliče.

Rozšířit se naopak může počet takzvaných rizikových profesí, které mají mít dřívější nárok na odchod do penze, hnutí ANO chce například také navýšit penze lidem starším 80 let. Navrátit chce také doživotní navýšení penzí za práci v důchodu, které chce oproti dřívějšku výrazně navýšit. Ponechat chce přitom i nynější nový systém, který místo navyšování penze odpouští pracujícím seniorům odvody na důchodovém pojištění.

Předvolební sliby rušící parametrické změny v důchodech vyvolávají obavy u části ekonomů i u Národní rozpočtové rady, v potenciální vládě nejsilnější hnutí ANO spoléhá na to, že problémy výdajů penzijního systému pomůže řešit ekonomický růst i lepší výběr daní či potírání šedé ekonomiky,