EET a výběr daní udrží důchodový systém ještě 20 let, říká mladý kandidát ANO Zabolotný

Systém důchodů se v Česku při řádném výběru daní dá udržet ještě zhruba 20 let. V rozhovoru pro Echo24 v rámci seriálu Hlasy nové generace to řekl první místostarosta Mariánských Lázní a trojka na kandidátce hnutí ANO v Karlovarském kraji Samuel Zabolotný. To je podle něj důvod, proč Andrej Babiš (ANO) neřešil důchodovou reformu navzdory tomu, že o tom psal v knize O čem sním, když náhodou spím. Mladý kandidát ANO dále hovořil o potřebách kraje, který má řadu problémů, o EU a NATO, ale také o tom, proč by rád zažil jednobarevnou vládu hnutí ANO.

Jak jste se dostal k politice?

Nemyslím si, že se kterýkoliv občan probudí s tím, že jde vykonávat funkci politika. Já jsem studoval v zahraničí od 17 let, dva roky v Americe, rok na univerzitě v Madridu. V roce 2020 přišel covid. Z finančních důvodů jsem byl nucen přerušit své studium a vrátit se do Česka, kde jsem pokračoval ve studiu na VŠE v Praze. V té době jsem si přivydělával jako číšník a u nás v rodinné restauraci jsem měl tu čest několikrát obsluhovat europoslance Ondřeje Knotka, který z Mariánských Lázní pochází. Zeptal jsem se ho, jestli by mi nenabídl práci, a on mi nabídl dvouměsíční stáž v Bruselu, což jsem okamžitě přijal. V té době probíhala on-line výuka a já tam nakonec zůstal rok a půl a rok jsem pak ještě pracoval jako jeho asistent.

Čili vaše cesta k hnutí ANO začala hned od prvních politických zkušeností?

Já už si ani nevybavuji, že bych byl příznivcem jiné strany než hnutí ANO. Vstoupilo reálně do politiky v roce 2014, to mi bylo 14 let. Pamatuji si první období, kdy se pan Babiš stal ministrem financí. My jsme s tátou kvitovali zavedení EET. V Mariánských Lázních je většina podnikatelů závislá na turismu a kvitovali jsme snahu eliminovat tu šedou zónu. Nastartovala se také znovu výstavba dálnice D6, což je dálnice z Prahy do Chebu, nicméně mnoho let byla postavena jen část z Chebu do Karlových Varů. Já jsem v roce 2017 odjížděl do Ameriky, v té době zároveň vyšla kniha O čem sním, když náhodou spím. Mám ji od té doby staženou v telefonu. Zaujaly mě ty vize a nápady v té knize a jsem ujišťován, že stále držíme toto směřování.

V této knize nicméně Andrej Babiš psal o nutnosti důchodové reformy, kterou udělala až vláda Petra Fialy. Andrej Babiš vyhrožuje, že v podstatě všechno zruší. Jak to jde dohromady?

Máte pravdu, v té knize to je zmíněno. Ta kniha byla napsaná předtím, než se stal pan Babiš premiérem a než proběhla covidová pandemie. I já ve městě vidím, že člověk s něčím vstoupí do politiky a lidé mu začnou sdělovat své názory, ať už úředníci, experti nebo občané. Hnutí ANO se rozhoduje na základě dat a podkladů. Díky zavedení EET státu narostl příjem z výběru daní a ukázalo se, že ten systém se dá ještě minimálně 20 let ufinancovat řádným výběrem daní.

Andreji Babišovi je přece ale právě tohle vyčítáno, že přemýšlí jen na dobu jednoho volebního období a neplánuje třeba těch 20 let dopředu. Často je třeba udělat nějaké rozhodnutí hned, aby se pak ten systém za 20 let nezhroutil. Nebo to tak nevidíte?

Tak se bavme o tom, v jakém horizontu mají politici uvažovat. Jestli 20 let není přijatelných a vyžaduje se koncepce třeba za 50 let, tak se podívejme na koncepce třeba Topolánkovy vlády. Žádné takové nejsou. Nemyslím si, že by hnutí ANO a pan předseda nepřemýšleli dopředu, jen máme jiné priority. V té knížce je jasně napsaná podpora vysokorychlostních tratí. V roce 2016 se to začalo připravovat, v roce 2019 byly vybrány první koridory, v roce 2020 se udělala environmentální studie. To je třeba úvaha do budoucnosti. U té důchodové reformy, když vidíme, že s řádným výběrem daní to může fungovat ještě minimálně 20 let, tak jak daleko se máme dívat? Co bude za 50 let se nedá předvídat, ani podložit relevantními daty.

Karel Havlíček ale v rozhovoru, který jsme spolu vedli, říkal, že teď přesně na ty vysokorychlostní tratě není čas, přitom to vláda ANO připravovala a pan ministr Kupka dokonce ocenil, jak dobře to připravila. Není to zase podobná otočka, podobně jako u té důchodové reformy?

To souvisí s celkovým navyšováním výdajů v posledních letech. Výstavba jaderných bloků, náklady spojené s Green Dealem a navýšením výdajů na obranu. Pan Havlíček mluví o tom, že nelze ufinancovat všechno najednou a je třeba prioritizovat. Ale projekt Moravské brány už si nemyslím, že se dá zastavit, protože výkupy projektů proběhly. Realizace tohoto spojení z Ostravy do bude zajímavá už jen z hlediska ekonomického a dopravního přínosu a odlehčení třeba D1.

Karlovarský kraj má celou řadu problémů. Jaké jsou podle vás nejzásadnější a jak je chcete pomoci řešit?

Já zmíním tři zásadní problémy: zaměstnanost, dostupnost bydlení a vzdělávání. Co se týče zaměstnanosti. Kraji se pod vedením Jany Mračkové Vildumetzové ve spolupráci s tehdejší vládou hnutí ANO podařilo vyjednat spolupráci s BMW ohledně polygonu u Sokolova. Pak tedy bohužel přišla energetická krize a funkce polygonu byla omezena. I tak je to ale úctyhodný počin a ukázka, že to jde. Povedlo se to i díky státu a investičním pobídkám, bez kterých u nás ty velké firmy nebudou investovat. Kraji by prospěl impuls ze strany státu firmám, že mají svou pozornost směřovat k nám.

Další příležitost vidím v posilování armády. Pětina našeho kraje je vojenský újezd Hradiště neboli Doupovské hory. Ale Karlovarský kraj má pouze posádku teritoriální obrany, ve které jako voják v aktivní záloze sloužím i já. Od Prahy na Západ je pak pouze jedna posádka, v Jincích. Dávalo by smysl v souvislosti s navýšením personálu armády vytvořit novou posádku. Jednalo by se o přibližně 300 vojáků a k tomu další navazující pozice. Dále také nemáme krajský soud, ačkoliv je v Chebu připravena realizace budovy. Zaměstnalo by to řekněme 120 lidí. Těmito impulsy by mohl stát našemu kraji účinně pomoci.

A co vytvoření veřejné vysoké školy?

To je součástí dalšího problému. Názor většiny mých kolegů je, že by v Karlovarském kraji měla vzniknout vysoká škola zaměřená na zdravotnictví či lázeňství a podpůrný výzkum. Já si hraji s myšlenkou, že by bylo dobré, kdyby měla vzniknout nová vysoká škola, tak by to mohla s výhledem do budoucnosti být škola se zaměřením na umělou inteligenci, nebo kvantové počítače, protože v Microsoftu, IBM i Google už probíhá výzkum kvantových počítačů. Co se týče umělé inteligence, zaspali jsme. To už si nemůžeme dovolit. Dalšími směry by mohly být herní technologie, protože jsme jako Česká republika v herním průmyslu úspěšní. Také máme v ČR Evropskou agenturu pro vesmírný program, ale nikoli provázané univerzitní studium.

Zmínil jste i bydlení, což je nicméně i celostátní problém, že?

Jde o celostátní problém, nicméně u nás v kraji je specifický. Ne že bychom měli akutní nedostatek výstavby, byť třeba u nás v Mariánských Lázní výstavba zaostává, což ale řešíme konkrétními kroky. Ve většině měst u nás v kraji je problém finanční nedostupnost nájemního bydlení. Data Hospodářské komory ukazují, že 20 až 25 procent zaměstnanců dojíždí za prací do Německa, ale zároveň je průměrná mzda v kraji 33 tisíc. Tato disproporce přirozeně vytváří nerovnováhu mezi reálnými příjmy lidí pracujících v regionu a cenami nájemního bydlení.

A je právě bydlení i na celostátní úrovni vaší prioritou po případném zvolení?

Myslím si, že dostupnost bydlení bude úkolem pro celou novou sněmovnu, stejně jako téma obrany, které nezmizí ze dne na den. Já bych osobně rád osekával byrokracii. Jako místostarosta mám také perfektní přehled o zákonu o obcích, který je podle mě nutné novelizovat. Například při pohledu na kauzu Motol je zřejmé, že není možné, aby byli tajemníci městských úřadů neodvolatelní. Stát si vytvořil funkci neodvolatelného úředníka. To bych chtěl určitě řešit.

Jedním z opatření, které by mohlo Karlovarskému kraji významně pomoci, je otázka takzvaného kindergeldu. V současnosti Německo vyplácí občanům EU příspěvek ve výši 450 eur na dítě, což je jeden z hlavních důvodů, proč řada lidí dojíždí za prací právě tam. Často přitom není hlavní motivací samotná vyšší mzda, ale právě tento výrazný příspěvek. Koneckonců, nikdo vám v jiné zemi nevyplatí více než 10 tisíc korun měsíčně jen za to, že tam pracujete. Nechal jsem si proto vypracovat analýzu ve spolupráci s Hospodářskou komorou. Ta ukázala, že pokud by Česká republika zavedla obdobný příspěvek v ohrožených regionech s vysokým počtem pendlerů, samotné opatření by se zaplatilo už při návratu pouhých 20 procent těchto pracovníků zpět do českého systému.

Podpořil byste spojování obcí, jak navrhují ekonomové? Mělo by být povinné, nebo dobrovolné?

Máme zhruba 270 obcí s rozšířenou působností a přes 6000 obcí celkem. Je to velké číslo a musí do budoucna dojít ke sloučení daných obcí, ale musí to být pouze jejich dobrovolné rozhodnutí. Nelíbí se mi, jak to dělá tato vláda, třeba přenesením financování nepedagogických pracovníků na zodpovědnost obce nebo ubráním příjmů z rozpočtového určení daní. Pasivně a s negativním vlivem se obce snaží donutit ke spojení. Stát by měl obce motivovat, říci jim, že když se spojí, budou mít více peněz, stát jim dá peníze na školy a tak dále. Jsou tady obce, kde nejsou pomalu schopny postavit ani jednu kandidátku. Takové obce by se tomu podle mě nebránily, ale stát musí využít pozitivních prostředků motivace.

Každý rok má Česko deficit přes čtvrt bilionu, příští rok se navíc vrátí k růstu. Zároveň se ale zvyšují výdaje na obranu, máte tam Dukovany, ale bude tam i Green Deal, byť se teď pan europoslanec Knotek snaží bojovat proti novému emisnímu cíli. Jde to reálně ufinancovat bez zvýšení daní?

S panem Knotkem se snažím být v kontaktu a doufám, že se mu podaří otevřít diskusi o přehodnocení priorit v rámci Green Dealu alespoň pro průmysl, protože to dopadá přímo na zaměstnance. Co se týče obrany, tak my jako hnutí ANO říkáme, že ta tři procenta dávají smysl jen ve chvíli, kdy budou za co utratit. Například diskutované polní kuchyně od pochybné firmy, to je něco, k čemu nesmí docházet. Dává mi smysl třeba obnova nemovitého majetku armády. Na Dukovany není dobré se nutně dívat jako na investici na dluh. U Dukovan vydá stát dluhopisy čistě na Dukovany, tak to opravdu není dluh, ale stejně jako v případě firem bych tomu říkal financování. Protože stát si bere peníze na něco, co se mu prokazatelně vrátí. Ano, můžeme strašit dluhovou brzdou, ale nemám rád dělení schodku rozpočtu per capita, protože bychom pak museli stejně přistupovat k majetku České národní banky a stejně dělit nejen dluh, ale i bohatství.

Moje otázka je, jestli budete zvyšovat daně.

Víme, že šedá ekonomika je přibližně 13 % HDP, více než bilion korun. Před pár lety to bylo 600 miliard korun. Je třeba šedou ekonomiku potírat a efektivně vybírat daně, potom není potřeba daně zvyšovat. Hnutí ANO je také nikdy nezvyšovalo.

Andrej Babiš a Alena Schillerová argumentují nominálním schodkem, který vytvořila Fialova vláda. S tím byste tedy nesouhlasil?

S tím právě ano. Je potřeba se podívat, kam ty peníze šly. Za covidu jsme měli deficit kolem 350 miliard korun, ale šlo o podporu podnikatelů, byť byla plošná, ale byly to smysluplné výdaje. Je ale třeba se ptát, kam šly peníze v tomto období. Stát se minulý rok po povodních zadlužil o dalších 40 miliard a po kontrole NKÚ se zjistilo, že na řešení povodňových škod bylo použito pouhých 14 miliard. Takže tam něco nesedí. A tak bych mohl pokračovat.

Zmíněné zvýšené výdaje na obranu jsou rozhodnutím summitu NATO v Haagu. Jakou roli podle vás v tuto chvíli má NATO a americký prezident Donald Trump?

NATO je pro Českou republiku nutností. V té organizaci musíme zůstat, stejně jako v Evropské unii. Myslím si, že Severoatlantická aliance je natolik silná a stabilní organizace, že ačkoliv má Donald Trump velký vliv, není tak zásadní, jak se často domníváme. Vyjednávání mezi světovými lídry bych ale jinak nerad komentoval.

Jaké jsou třeba tři vaše největší výhrady, které máte vůči EU, ve které chcete zůstat?

Když budu konkrétní, tak je to systém emisních povolenek ETS 2, který dopadne na běžné občany. Respektive problém je celý Green Deal a důraz na environmentální politiku a odklon od jakékoliv jiné politiky, třeba té ekonomické. Další výhradu mám ke geopolitické situaci. Vyjednávání příliš často probíhají od doby covidu pouze na evropské úrovni, musíme si ale zachovat vztahy a vyjednávání mezi státy. Určitě se nám jednodušeji vyjednává v rámci Visegrádu než třeba se Španěly. Třetí věc pak také souvisí s geopolitikou. Vadí mi přístup EU, protože jsem byl znejistěn. Po celou dobu jsme se orientovali jako prozápadní, pak nastoupil Donald Trump a my najednou začínáme vyjednávat s Pekingem. Pamatuji, když grilovali poslance z hnutí ANO za jeho výlet do Číny a teď se dozvíme, že EU začala vyjednávat s Čínou o strategickém partnerství. To mi vadí, já vidím Čínu jako velkého konkurenta. Většina firem v EU vám řekne, že úhlavním nepřítelem je Čína. Když se bude všechno na světě vyrábět v Číně, tak budeme mít problém.

Euro byste přijal?

Ne. Mně by se líbila myšlenka nechat – stejně jako ve Švédsku – o tom rozhodnout občany. Já bych tuto otázku chtěl uzavřít jednou provždy a líbilo by se mi, abychom o tom hlasovali v referendu. Jak je v zásadách EU, když se něco rozhodne v referendu, tak je to definitivní a neměnné rozhodnutí. Já jsem proti euru z důvodu makroekonomického. Je nezbytné zachovat rozhodování v České národní bance. Vláda má na starosti fiskální politiku, ale z hlediska státu jsou důležité obě dvě, tedy i monetární politika. A kdybychom se připravili o možnost si rozhodovat o monetární politice, usekli bychom si jednu ruku.

Jaký je podle vás ideální konec války na Ukrajině? Respektive výsledek, který respektuje nějakou politickou realitu…

Ideálním výsledkem by bylo, kdyby Ukrajina porazila Rusko a dobyla zpět svá území. Realistický pohled je, že se ta fronta zasekne a bohužel Ukrajina přijde o území na východě země, ale dojde k zastavení toho konfliktu. Můj tatínek je Ukrajinec, který sem přicestoval v roce 1991. V Česku viděl zemi příležitostí, je řádným občanem, platí daně a tak dále. Máme ale na Ukrajině stále část rodiny a můj bratranec je na frontě. Byl již třikrát postřelen, protože má ale Ukrajina nedostatek vojenských kapacit, musel se i potřetí na frontu vrátit navzdory vážným zraněním. Bojoval i v Kurské oblasti, kde byl postřelen do krku. Tak doufám, že bude konflikt brzy ukončen i z rodinného důvodu, abych měl šanci si ještě někdy s bratrancem popovídat.

A jak vnímáte izraelsko-palestinský konflikt?

Palestina není uznaným státem, ale má nějakou autonomii. Izrael má své bezpečnostní potřeby a cítí se být ohrožen Palestinou, kde vládne Hamás. Ideálním řešením by podle mě bylo, kdyby Hamás zanikl a Palestina zůstala ve správě Palestinců. U toho bych to nechal.

Podpořil byste manželství pro všechny?

Ne. Já jsem vysazený na to slovo manželství. Jestli to chápu správně a snažím se LGBT komunitě porozumět, tak jim jde o stejná práva. Minulý rok byla schválená zákonná úprava, a i když se nepočítalo s adopcemi dětí, tak ústavní právníci uvedli, že je možná adopce homosexuálními páry. Ani vládní poslanci nevěděli, že si odhlasovali ty adopce, mně to ale nevadí. V tu chvíli považuji otázku stejných práv mezi homosexuálními a heterosexuálními páry za vyřešenou. Nepovažuji za potřebné uzákonit ten termín manželství.

S kým byste byl ochotný složit koalici po volbách? Jsou to jen opoziční, nebo třeba i některé vládní subjekty?

Hodnotově jsou pro mě přijatelným partnerem Motoristé, jelikož je považuji za pravicovou stranu. Přísaha by pro mě byla přijatelným partnerem. Samozřejmě, kdyby se pan Kuba z Jižních Čech stal po volbách předsedou ODS, tak by i ODS byla přijatelným partnerem, ale já pevně doufám, že hnutí ANO dostane 40 procent. Líbí se mi myšlenka vytvoření jednobarevné vlády, mimo jiné i proto, že něco takového v historii České republiky ještě nenastalo. Jako občana by mě velmi zajímalo sledovat, jak by taková vláda fungovala a jakou by měla efektivitu. Každopádně uvidíme, co přinesou volby.