Matky půjdou poprvé do důchodu stejně, jako muži. Výhodu jako poslední zažije ročník 1973

Ke svému konci se blíží doba, kdy ženám vychovávání dětí umožnilo dřívější „odpočinek“. A na rozdíl od změn, které přinesla vládní důchodová reforma, nelze čekat, že by na tom něco změnily podzimní volby. Růst důchodového věku u žen už dlouhé roky probíhá poměrně rapidním tempem a tak už za několik let dojde k jeho narovnání s muži. Pro ženy, které nemají dítě, to už platí od roku 2020, v příštím roce však přichází na řadu poprvé i ženy s jedním dítětem.

Po roce 2030 se bude zvyšovat věk pro získání nároku na odchod do řádného důchodu. Po řadě dohadů a kompromisů se nový výpočet důchodového věku ustálil následovně: k navyšování důchodového věku bude docházet prakticky lineárně o měsíc s každým ročníkem, nastavila se přitom nová hranice 67 let místo nynějších 65. Ročník 1966 tak půjde do penze v 65 letech a jednom měsíci, u lidí narozených po roce 1988 se důchodový věk zastropuje na 67 letech. Jiná pravidla však budou platit i nadále v případě žen s dětmi.

I schválená vládní důchodová reforma, kterou před pár dny finálně potvrdil i Ústavní soud, počítá s tím, že nadále poroste poměrně rapidním tempem věk odchodu do důchodu pro ženy, které vychovávaly několik dětí. Zatímco první ženy s dítětem stihnou „doběhnout“ muže už zanedlouho, pro ženy s více dětmi má důchodový věk ještě několik let s každým ročníkem růst ve zcela jinak rapidním tempu, než pro zbytek populace.

Postupně tak budou i ženy s více dětmi přicházet o nynější výhodu, která jim umožňuje vstupovat do důchodu i o roky dříve. Ke zlomu ve výpočtu pro většinu populace (s výjimkou žen majících dvě a více dětí) dojde i po přijetí penzijní reformy po ročníku 1965, v kterém se vyrovná hranice odchodu do důchodu na 65 letech, tou dobou už budou čtyři roky odcházet ve stejném věku do důchodu muži, bezdětné ženy i ženy s jedním vychovaným dítětem. Zatímco této „trojici“ se tak bude důchodový věk už zvedat pouze o jeden měsíc s každým ročníkem, pro ženy se dvěma či více dětmi bude pokračovat o mnoho rapidnější tempo, s každým ročníkem se totiž hranice důchodového věku prodlužuje o půl roku.

Pro ženy, které vychovaly tři děti, se důchodový věk s muži srovná už od ročníku 1966, kdyby by měly do důchodu odcházet v 65 letech a jednom měsíci. Od ročníku 1970 to bude platit i pro ženy, které vychovaly tři nebo čtyři děti. Do důchodu půjdou stejně jako muži 65 letech a pěti měsících.

Věk pro odchod do řádného důchodu se pak u všech, tedy včetně žen s pěti a více dětmi, srovná s ročníkem narození 1973. Všichni lidé narození v tomto roce už mají odcházet do důchodu v 65 letech a osmi měsících. Všechny další ročníky už si mohou za každý rok navíc připočíst jeden měsíc. Tedy kupříkladu, kdo se narodil v roce 1985 a je tak o 12 let mladší než lidé narození v roce 1973, si připočte k 65 letům a osmi měsícům dalších 12 měsíců. Do důchodu tedy půjde ve věku 66 let a 8 měsíců.

Doba, kterou lidé tráví ve starobním důchodu, se dále prodlužuje. Podle údajů z poslední ročenky České správy sociálního zabezpečení v roce 2023 v průměru trvala 24,62 roku, tedy o 25 dnů déle než v roce 2022. Podle ročenky důchod mužů trval v průměru 19,47 roku a žen 28,57 roku. U mužů se v minulém roce penze meziročně protáhla průměrně o 51 dnů. Podle údajů se za posledního půl století čas v důchodu víc než zdvojnásobil. Ve srovnání se začátkem tisíciletí je delší o pět let. Od roku 2001 do roku 2023 se doba dožití protáhla podle Českého statistického úřadu u šedesátiletých mužů zhruba o tři roky a tři měsíce a u stejně starých žen skoro o tři roky a pět měsíců. Doba strávená v důchodu je delší zhruba o čtyři roky a tři týdny.

V roce 1970 trávili lidé v důchodu v průměru 11 let. O deset let později trvala doba na odpočinku 13 let. V roce 1990 dosáhla 16 let. Na přelomu tisíciletí to bylo bezmála 20 let. V roce 2010 sociální správa vyplácela v průměru 22,79 roku – mužům 18,57 roku a u ženám 26 let. V roce 2020 zabral čas na odpočinku v průměru 24,5 roku. U mužů to bylo zhruba o pět let méně a u žen o čtyři roky víc.