Ústavní soudci zakázali Němcům dotace

KOMENTÁŘ

Ústavní soudci zakázali Němcům dotace
Nikdo se ani nemusí obtěžovat žalovat Berlín k Evropské komisi kvůli porušení zákazu veřejné podpory. Dobře, že si to Němci vyřešili sami doma a nebude to kazit vztahy v Evropě, píše Lenka Zlámalová. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Hlavní zprávy

Kdo u nás přihrává solárníkům

KOMENTÁŘ

Názor společnosti, a to nejen české, na zelené energie se výrazně zostřuje. Tento týden proběhl ve sněmovně pokus aspoň trochu srovnat krok s veřejným míněním ...

00:07

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Němci se po tvrdých historických zkušenostech bojí inflací a dluhů. Svých i těch, s nimiž sdílí členství v Evropské unii a eurozóně. A tak (se) rádi svazují formálními pravidly, která ještě raději porušují, když jim jsou ty vlastnoručně vyrobené svěrací kazajky moc úzké. Maastrichtská kritéria a Pakt stability a růstu měly chránit Evropu před nezřízenými rozhazovači. Očekávalo se, že budou především z jižní Evropy. Byly to německé pojistky před Italy, Řeky, Portugalci, Španěly a také Francouzi. Hříšníkům už při přiblížení se krizovým dluhovým laťkám odcházely pověstné varovné „modré obálky“ s hrozbou všemožných sankcí.

To skončilo, když v roce 2003 poprvé porušili pravidla ročního deficitu, který nesměl být větší než tři procenta HDP, spolu s Francouzi i Němci. Tím se pojistka fakticky vypnula.

Přišla finanční krize roku 2008 a krize eurozóny roku následujícího. Evropská unie zachraňovala krachující Řecko, Irsko, Portugalsko, Kypr. Němci si v té době dali do své ústavy vlastní dluhovou brzdu. Strukturální deficit, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji rozpočtu, který vzniká bez ohledu na to, jestli ekonomika prosperuje, nebo padá, podle ústavní brzdy nesmí překročit 0,35 procenta HDP.

 

Výjimky jsou možné jen v případech „ohrožení“. Brzdu může vypnout německý parlament. Stalo se to dvakrát. Nejdřív za pandemie covidu v roce 2020 a poté znovu v roce 2022 po ruském útoku na Ukrajinu a následné energetické krizi.

Teď chtěli Němci vypnout vlastní ústavní brzdu potřetí. Zeleno-rudá vláda Olafa Scholze chtěla přesunout 60 miliard eur (1,5 bilionu korun) ze speciálního fondu mimo rozpočet, který vytvořila v roce 2020, do klimatického fondu, z nějž chtěla financovat firmám dotace na zelenou transformaci. Mimo jiné jim sanovat růst cen energií.

Opoziční CDU/CSU to dala k Ústavnímu soudu. A ten to prohlásil za protiústavní. Prakticky to znamená, že německá vláda dotace zaplatit nemůže. Jedinou možností je, že by v rozpočtu seškrtala jiné výdaje a místo nich dotace vyplatila. Tím by dodržela ústavní dluhovou brzdu. Jiná cesta fakticky není.

Kromě průmyslu chtěla vláda z klimatického fondu platit také třeba dotace firmám na čipy nebo kompenzovat ceny energií domácnostem. Nic z toho dělat nesmí. Podle Ústavního soudu v Karslruhe fakticky nemá cestu, jak to zaplatit.

Pro nás je to rozhodnutí zásadní. Nemusíme řešit, jak se s německými dotacemi vypořádat, aby nám nesnižovaly konkurenceschopnost proti německým firmám. Nikdo se ani nemusí obtěžovat žalovat Berlín k Evropské komisi kvůli porušení zákazu veřejné podpory. Dobře, že si to Němci vyřešili sami doma a nebude to kazit vztahy v Evropě.

Pro nás je ale v rozhodnutí německých ústavních soudců i další lekce. Říkají, že brzda se nedá jednoduše obcházet tím, že se výdaje vyvedou mimo rozpočet do různých fondů. Němci jich mají kolem tří set. I u nás si vláda opticky snižuje deficit odklízen