Ústavní soudci zakázali Němcům dotace
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
Názor společnosti, a to nejen české, na zelené energie se výrazně zostřuje. Tento týden proběhl ve sněmovně pokus aspoň trochu srovnat krok s veřejným míněním ...
Němci se po tvrdých historických zkušenostech bojí inflací a dluhů. Svých i těch, s nimiž sdílí členství v Evropské unii a eurozóně. A tak (se) rádi svazují formálními pravidly, která ještě raději porušují, když jim jsou ty vlastnoručně vyrobené svěrací kazajky moc úzké. Maastrichtská kritéria a Pakt stability a růstu měly chránit Evropu před nezřízenými rozhazovači. Očekávalo se, že budou především z jižní Evropy. Byly to německé pojistky před Italy, Řeky, Portugalci, Španěly a také Francouzi. Hříšníkům už při přiblížení se krizovým dluhovým laťkám odcházely pověstné varovné „modré obálky“ s hrozbou všemožných sankcí.
To skončilo, když v roce 2003 poprvé porušili pravidla ročního deficitu, který nesměl být větší než tři procenta HDP, spolu s Francouzi i Němci. Tím se pojistka fakticky vypnula.
Přišla finanční krize roku 2008 a krize eurozóny roku následujícího. Evropská unie zachraňovala krachující Řecko, Irsko, Portugalsko, Kypr. Němci si v té době dali do své ústavy vlastní dluhovou brzdu. Strukturální deficit, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji rozpočtu, který vzniká bez ohledu na to, jestli ekonomika prosperuje, nebo padá, podle ústavní brzdy nesmí překročit 0,35 procenta HDP.
Výjimky jsou možné jen v případech „ohrožení“. Brzdu může vypnout německý parlament. Stalo se to dvakrát. Nejdřív za pandemie covidu v roce 2020 a poté znovu v roce 2022 po ruském útoku na Ukrajinu a následné energetické krizi.
Teď chtěli Němci vypnout vlastní ústavní brzdu potřetí. Zeleno-rudá vláda Olafa Scholze chtěla přesunout 60 miliard eur (1,5 bilionu korun) ze speciálního fondu mimo rozpočet, který vytvořila v roce 2020, do klimatického fondu, z nějž chtěla financovat firmám dotace na zelenou transformaci. Mimo jiné jim sanovat růst cen energií.
Opoziční CDU/CSU to dala k Ústavnímu soudu. A ten to prohlásil za protiústavní. Prakticky to znamená, že německá vláda dotace zaplatit nemůže. Jedinou možností je, že by v rozpočtu seškrtala jiné výdaje a místo nich dotace vyplatila. Tím by dodržela ústavní dluhovou brzdu. Jiná cesta fakticky není.
Kromě průmyslu chtěla vláda z klimatického fondu platit také třeba dotace firmám na čipy nebo kompenzovat ceny energií domácnostem. Nic z toho dělat nesmí. Podle Ústavního soudu v Karslruhe fakticky nemá cestu, jak to zaplatit.
Pro nás je to rozhodnutí zásadní. Nemusíme řešit, jak se s německými dotacemi vypořádat, aby nám nesnižovaly konkurenceschopnost proti německým firmám. Nikdo se ani nemusí obtěžovat žalovat Berlín k Evropské komisi kvůli porušení zákazu veřejné podpory. Dobře, že si to Němci vyřešili sami doma a nebude to kazit vztahy v Evropě.
Pro nás je ale v rozhodnutí německých ústavních soudců i další lekce. Říkají, že brzda se nedá jednoduše obcházet tím, že se výdaje vyvedou mimo rozpočet do různých fondů. Němci jich mají kolem tří set. I u nás si vláda opticky snižuje deficit odklízen