Tři protinávrhy proti plánu USA: s čím jedou do Ženevy zástupci Evropy
EVROPSKÉ PROTINÁVRHY
Zástupci vedení Evropské unie, Velké Británie, Francie a Německa se dnes zapojí do jednání o americkém mírovém plánu pro Ukrajinu, jehož se zúčastní i zástupci USA a Ukrajiny. Na setkání ve Švýcarsku zástupci Evropy přivážejí mimo jiné vlastní protinávrhy proti americkému plánu, který již dříve označili za činící Ukrajinu příliš zranitelnou a ohrožující stabilitu regionu.
Za americkou stranu se má jednání zúčastnit ministr zahraničí Marco Rubio, za ukrajinskou šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Za Evropskou unii byl jako zástupce vyslán Björn Seibert, šéf kabinetu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, který má společně s dalšímí evropskými zástupci představit zmíněný evropský dokument reagující na americký mírový plán. Ten se dle informací deníku The Washington Post má soustředit především na tři klíčové body:
- Návrat kontroly nad strategickými objekty – Ukrajina by získala zpět plně pod kontrolu Záporožskou jadernou elektrárnu, přehradu Kachovka, kontrolu nad tokem Dněpru a Kinburnskou kosou, též by byla zajištěna „neomezená možnost plavby“ strategickou řekou Dněpr.
- Další sporná území řešena až po příměří – O zbývajících územních otázkách by se jednalo až po zastavení bojů. Ukrajinské stažení například z Doněcké oblasti by tedy mimo jiné do té doby nepřicházelo ani v úvahu.
Evropský návrh do jisté míry kontrastuje s původním americkým 28bodovým plánem. Ten mimo jiné předpokládá, že Ukrajina se po přijetí plánu vzdá části Záporoží a Chersonu a také Luhanské a Doněcké oblasti. Až po oboustranném stažení ze všech pozic uvedených v dohodě by dle plánu USA nastal stav příměří. Plán též uvádí, že Doněck bude spolu s Luhanskem a Krymem uznán za de facto ruský. Dále také plán počítá s tím, že Ukrajinci sníží velikost armády, formálně se zřeknou členství v NATO a že si vyrobenou elektřinu v Záporožské elektrárně rozdělí napůl s Rusy.
Evropské státy americký návrh od počátku kritizují. Varují, že nucené územní ústupky by Ukrajinu učinily zranitelnou a mohly by ohrozit stabilitu regionu. Na sobotním summitu G20 lídři států připomněli, že hranice nelze dle nich měnit silou a jakékoli zásahy do EU či NATO vyžadují souhlas těchto institucí.
Prezident Donald Trump již dříve stanovil Ukrajině pro přijetí plánu neformální nejpozdější termín 27. listopadu a varoval ji před důsledky odmítnutí. Později zároveň ale připustil, že návrh není konečný a může být upraven.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již v pátek prohlásil, že země stojí před náročnou volbou mezi zachováním územní integrity a rizikem ztráty klíčového partnera, tedy USA. Na jednání v Ženevě dle jeho slov zástupci Ukrajiny hodlají tvrdě hájit ukrajinské zájmy. Kreml mezitím uvedl, že nevidí připravenost Ukrajiny se návrhem zabývat a zapojit se do jednání o současném mírovém plánu, informuje ukrajinský server RBC.
