Čeští influenceři a daně: Už padla tři trestní oznámení, na co je potřeba si dát pozor?
INFLUENCEŘI A DANĚ
Zhruba 300 milionů eur (7,3 miliard korun) uniklo státu na daních, které nezaplatili influenceři v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. S odvoláním na místní úřad pro boj s finanční kriminalitou o tom v polovině července informovala agentura DPA. V Česku úřady k začátku tohoto týdne ukončily prověřování 27 influencerů. 8 influencerů mělo své daňové záležitosti v pořádku, v 19 případech bylo naopak zjištěno nesprávné vykázání daňové povinnosti. Ve třech případech byl správce daně nucen podat trestní oznámení. Deník Echo24 přináší přehled, jak mají influenceři správně danit.
Severní Porýní-Vestfálsko je s více než 18 miliony obyvatel nejlidnatější spolkovou zemí, podle DPA hlásí daňové úniky v souvislosti s influencery i další spolkové země. Takzvaní influenceři si vydělávají zveřejňováním obsahu na sociálních sítích, který obsahuje i reklamní sdělení. Finanční kriminalisté ze Severního Porýní-Vestfálska se nyní na tyto osoby zaměřili, zkoumali přitom placení daní tvůrců příspěvků hned na několika sociálních sítích. Škodu pak vyčíslili zhruba na zmíněných 300 milionů eur.
Deník Echo24 se obrátil na české úřady s dotazy ohledně situace v České republice. Mluvčí Generálního finančního ředitelství Patrik Madle pro Echo24 řekl, že příjmy fyzických osob plynoucí z aktivit provozovaných prostřednictvím sociálních sítí jsou zdaňovány podle paragrafu 7 zákona o daních z příjmů jako příjmy ze samostatné činnosti.
ECHO SALON: Konec Divokého západu, nebo návrat cenzury? O evropském nařízení o digitálních službách
V závislosti na charakteru vykonávané činnosti – typicky jde o tvorbu a sdílení autorského obsahu, placenou spolupráci nebo jiné formy reklamní činnosti – se může jednat o příjmy z užití či poskytnutí autorských práv, včetně práv příbuzných právu autorskému, nebo o příjmy ze živnostenského podnikání. „Vodítkem pro správné určení kategorie příjmu jsou konkrétní smluvní ujednání o formě spolupráce influencera s vlastníkem nebo provozovatelem internetové platformy, případně s dalšími osobami, od kterých příjmy pocházejí,“ uvedl Madle.
V této oblasti podnikání může často docházet k odměňování v nepeněžní formě – součástí spolupráce bývají různé formy barterových dohod. I takový příjem podléhá zdanění. „Stejně jako jiní podnikatelé mohou i influenceři zvážit vstup do takzvaného paušálního režimu, pokud splní všechny zákonné podmínky. Placení paušální daně může omezit administrativní činnosti potřebné pro řádné plnění daňových povinností,“ poukázal Madle.
Pokud jsou „influencerské služby“, jako například zveřejňování reklamních příspěvků nebo propagace produktů, poskytovány právnickou osobou, platí, že veškeré příjmy z této činnosti – ať již v peněžní nebo nepeněžní formě (například barterová plnění) – jsou považovány za výnosy právnické osoby. Tyto výnosy vstupují do účetnictví a následně do výpočtu základu daně z příjmů právnických osob.
„Z hlediska daňového režimu jsou tyto výnosy (příjmy) posuzovány stejně jako jakékoli jiné výnosy z podnikatelské činnosti právnické osoby. Otázky týkající se zdanění konkrétních příjmů (např. posouzení daňové uznatelnosti souvisejících nákladů apod.) závisejí na individuálním posouzení konkrétního případu a jeho smluvních ujednáních,“ uvedl dále Madle.
A co DPH?
Činnost influencera na sociálních sítích, která je vykonávána za účelem dosažení příjmů, je z pohledu zákona o dani z přidané hodnoty ekonomickou činností. To platí bez ohledu na skutečnost, zda má influencer na svou činnost živnostenské oprávnění. Rozhodující je podle GFŘ faktický obsah spolupráce, nikoli její právní forma. Pokud influencer propaguje produkty nebo služby za úplatu – ať již ve formě peněžního plnění, nebo například formou barteru (produkty, služby či zážitky výměnou za zmínku či propagaci) – jedná se z hlediska DPH o poskytnutí služby.
„V případě, že influencer v kalendářním roce překročí obrat 2 miliony korun, vzniká mu povinnost registrovat se jako plátce DPH. Po registraci je pak povinen zdanitelná plnění poskytnutá v tuzemsku zdaňovat DPH,“ uvedl Madle.
I v situaci, kdy uvedený obrat překročen není, může influencerovi vzniknout povinnost registrace k DPH. Může se stát tzv. identifikovanou osobou – typicky v případech, kdy poskytuje reklamní nebo jinou službu osobě usazené v jiném členském státě EU nebo mimo EU (například Meta, Google, TikTok, Instagram), případně pokud přijímá službu od zahraniční společnosti (například nákup online nástrojů, softwaru či reklamních služeb). V těchto případech je influencer povinen z přijatých služeb přiznat DPH v ČR, a to ve výši 21 %.
Na dani byly zatím doměřeny čtyři miliony, padla tři trestní oznámení
„Barterová plnění a sponzorované produkty (například oblečení, elektronika či služby poskytnuté výměnou za zveřejnění nějakého obsahu) jsou z pohledu DPH považovány za protihodnotu za poskytnutou službu. Hodnotu přijatého plnění pro účely uplatnění DPH influencer stanoví na základě obvyklé ceny, tedy tržní hodnoty přijatého produktu či služby,“ dodal Madle s tím, že prodej vlastních produktů, například „merch“, v České republice rovněž podléhá DPH, pokud je influencer plátcem DPH.
Pro kontrolu příjmů influencerů využívá finanční správa standardní nástroje v rámci své vyhledávací činnosti. Informace získává i prostřednictvím mezinárodní výměny informací, od provozovatelů sociálních sítí nebo jiných webových služeb, dále od poskytovatelů platebních služeb a dalších podnikatelských subjektů.
„K dnešnímu dni finanční úřady ukončily prověřování 27 influencerů. 8 influencerů mělo své daňové záležitosti v pořádku, v 19 případech bylo naopak zjištěno nesprávné vykázání daňové povinnosti. Na dani byla doměřena částka přesahující 4 miliony korun. Zároveň byly uloženy sankce ve výši téměř 200 tisíc korun. Ve třech případech byl správce daně nucen podat trestní oznámení,“ řekl Echu Madle s tím, že v současnosti probíhá prověřování dalších 29 osob, přičemž tato řízení zatím nebyla ukončena.