Zdanění marihuany by vyneslo 10 miliard. Vláda raději zvyšuje odvody. „Smutné,“ míní ekonom

Do konsolidačního balíčku se nedostala řada opatření, které vládě navrhoval její poradní orgán – Národní ekonomická rada vlády (NERV). Mezi nimi i zdanění regulovaného trhu s konopím. Podle analýz by legalizace marihuany, respektive otevření přísně regulovaného trhu s konopím mohlo jen na daních a poplatcích přinést do státní kasy 8 až 10 miliard korun ročně. „Komunikačně by to bylo pro vládu skvělé a v těch návrzích to bylo. To mi připadá smutné,“ posteskl si ekonomický poradce vlády Dominik Stroukal.

„Překvapilo mě, že ty nepopulární věci, jako je hýbání se sazbami DPH, nedoplnila vláda některým opatřením, které jsme navrhovali my jako NERV a jsou podle mě populární,“ řekl Stroukal deníku Echo24 bezprostředně po oznámení takzvaného konsolidačního balíčku, jak vláda nazývá souhrn opatření, který má snížit strukturální schodek státního rozpočtu, jednoduše řečeno ozdravit veřejné finance.

„Typickým příkladem je legalizace marihuany. Má to rozpočtově pozitivní dopad, sice ne hned teď, není to něco, co by bylo okamžitě vidět, ale komunikačně by to bylo pro vládu skvělé a v těch návrzích to bylo. To mi připadá smutné,“ dodává ekonom. NERV podle něj bude ale i nadále tento krok vládě doporučovat.

Podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila, jehož expertní skupina má přípravu regulace konopí na starosti, ekonomové předpovídají, že by díky tomu stát vybral 3 až 4 miliardy korun ročně na speciální konopné dani a stejnou částku také na DPH.

„To je zhruba 7 až 8 miliard korun ročně. A to se přitom počítá jen s překlopením poloviny současného nelegálního trhu. V Kanadě se podařilo překlopit asi 70 % trhu. Pokud by se to podařilo i nám, dostali bychom se i na 10 miliard korun ročně,“ konstatuje Vobořil.

To je přitom víc, než stát získá na zvýšení minimálních odvodů pro živnostníky (asi 7,5 miliardy korun) nebo zhruba stejně, kolik do státního rozpočtu přinese zvýšení daně z nemovitosti na dvojnásobek (9,3 miliardy korun). A to bez započtení dalších výnosů souvisejících s novými pracovními místy, kam by se přesunuli lidé, kteří se nyní pohybují na černém trhu.

„Když jsem o tom mluvil s ministrem financí (Zbyňkem Stanjurou – pozn. red.), tak říkal, že příjem do státního rozpočtu nemůže být jediným a ani hlavním důvodem pro otevření regulovaného trhu s konopím,“ vysvětluje. „Chápe to jako obecnou politiku a říká, že by byl nerad, aby to vypadalo, že jediné kvůli čemu to vláda dělá, jsou peníze,“ řekl redakci Vobořil. V jeho pracovní skupině jsou i někteří členové NERVu.

Ačkoli se téma zdanění konopného byznysu do vládního konsolidačního balíčku nedostalo, Česko je dnes k otevření regulovaného trhu s konopím úplně nejblíž za celou historii. Brzy by se tak mohlo stát čtvrtou zemí EU, která regulovaný prodej marihuany s obsahem psychoaktivního THC umožní.

Konopí je u nás nejčastěji užívanou nelegální drogou. Podle výroční zprávy o závislostech, kterou pravidelně zveřejňuje Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti ho v posledním roce užila až desetina dospělé populace. Zhruba 200 tisíc lidí se pak řadí mezi rizikové uživatele. Regulovaný trh s konopím by umožnil také dohled státních orgánů nad pěstiteli a obchodníky, podobně, jako je tomu i potravin nebo léků.