Masaryk: Jestliže lidé jsou nevzdělaní a hloupí, nemůžete toho moc udělat, obsahuje tajemná obálka

Jestliže lidé jsou nevzdělaní a hloupí, nemůžete toho moc udělat, stojí v dopise Tomáše Garrigua Masaryka, o kterém se předpokládalo, že obsahuje jeho poslední slova. Podle historičky Dagmar Hájkové z Masarykova ústavu, která po otevření zkontrolovala autenticitu textu, však dopis patrně nevznikl těsně před Masarykovou smrtí v roce 1937, ale nejspíš v létě 1934. V pětistránkovém dopisu, který je převážně v angličtině a Masaryk ho údajně nadiktoval svému synu Janovi, se píše, že se blíží konci, a radí, jak zorganizovat jeho pohřeb.

„Jsem nemocný, vážně nemocný, je to konec, ale neobávám se. Budete pokračovat v práci. Víte jak, ale musíte být opatrní. Ale víte, jak se chovat. A nemusím vám říkat nic více,“ přečetla z dopisu historička Hájková. „Jestliže lidé jsou nevzdělaní a hloupí, nemůžete toho moc udělat. Lidé jsou rádi hloupí, ale nedělejte jim to jednoduché. Hádejte se s nimi,“ citovala archivářka.

Prezident rovněž hovořil o tom, jak má vypadat jeho pohřeb. „Musíte udělat velký funus,“ přál si. Podle Masaryka není smrt není nic, čeho by se měli lidé bát. „Lidé se bojí smrti, ale to není nic, čeho byste se měli bát. Jen si musíte koupit nové šaty. A hlavně funus,“ stojí v dopise.

Dopis podle Hájkové místy vypadá jako politické poselství, jak se chovat k obyvatelům multinacionálního Československa. Němci by v Československu podle textu měli zůstat. „Dejte jim, co si zaslouží, ale ne více,“ parafrázovala historička Masarykova slova z dopisu. Tehdejší hlava státu rovněž zmínila slovenského kněze a nacionalistického politika Andreje Hlinku, který aktivně usiloval o posílení národního uvědomění Slováků. Masaryk ho označil za hlupáka, který si zadal s Maďary. Zaslouží si ale odpuštění, uvedl také první československý prezident.

Dokument předal Národnímu archivu 19. září 2005 tajemník prezidentova syna Jana Masaryka Antonín Sum s pokynem uchovat ho dvě desetiletí. Předpokládalo se, že obálka obsahuje Masarykova slova, která řekl krátce před smrtí svému synovi Janovi. Podle expertů však slova pocházejí nejspíš z roku 1934, kdy už byl první československý prezident přesvědčen, že je již na konci své životní cesty. Při zápisu mohli být přítomní i Masarykova dcera Alice nebo Edvard Beneš, který Masaryka v roce 1935 vystřídal v prezidentské funkci.

Obálka i s obsahem se vrátí zpátky Národnímu archivu, kde experti dokument znovu prověří a oficiálně potvrdí jeho pravost. To může společně s restaurátorskými pracemi trvat zhruba měsíc. Až poté má archiv v plánu text zveřejnit v celém kontextu.

Prezident Petr Pavel před pátečním otevřením obálky řekl, že vlastenectví je láskou k vlastnímu národu, ne nenávistí k těm ostatním. Připomněl tak Masarykova slova. První československý prezident se podle něj stal symbolem založení státu na demokratických principech.

Současný český prezident rovněž řekl, že lidé mají tendenci si s odstupem času historické osoby a události idealizovat. Masaryk byl podle něj ale živý člověk a měl i chyby. Ukázal ale svou houževnatost v dosažení cíle, kterým bylo samostatné Československo, dodal současný prezident.

Masaryk podle Pavla kladl velký důraz na hodnoty, které se někdy staví do abstraktní roviny, jako je pravda nebo vlastenectví. „Možná i v kontextu nadcházejících voleb by bylo dobré připomenout jednu z jeho oblíbených tezí, že vlastenectví je láskou k vlastnímu národu, ne nenávistí k těm ostatním, to bychom si možná měli připomenout,“ řekl Pavel s poukazem na říjnové sněmovní volby.