Dřívější penze jen pro ty, kdo našetří statisíce. Lidé z rizikových profesí dostanou nové podmínky

Podle vlády splněný slib, podle kritiků narychlo přichystaná náplast, která zbytečně zatíží firmy byrokracií a zejména zaměstnancům v předdůchodovém věku nepřinese nic. K podpisu prezidenta míří kontroverzní řešení dřívějšího odchodu z práce pro zhruba stovku tisíc lidí v části tzv. rizikových profesí. Nynější verze návrhu znamená, že odejít do „důchodu“ dříve mohou ti, kteří si našetří vyšší statisíce korun. Pokud se však mají spoléhat na povinné příspěvky zaměstnavatelů, čeká je k tomu značně dlouhá cesta. A to i přes lehké zmírnění podmínek, které však situaci příliš neřeší.

Vládní verze důchodové reformy předpokládala pro zhruba 108 000 lidí ze třetí kategorie s prací v chladu, teple, s vibracemi a fyzickou zátěží možnost dřívějšího důchodu podle počtu odpracovaných směn bez krácení pobírané částky. Zaměstnavatelé za ně měli platit vyšší odvody, a to o pět procentních bodů. S argumentem, že bude docházet nakonec k pomalejšímu růstu důchodového věku vládní poslanci ODS a TOP 09 prosadili nečekaně vyškrtnutí této skupiny.

Zaměstnavatelé budou podle náhradního návrhu zákona posílat pracovníkům na spoření čtyři procenta vyměřovacího základu od tří odpracovaných směn. Pokud by museli ve stejném měsíci platit u konkrétního zaměstnance zvýšené pojistné kvůli práci zařazené do čtvrté kategorie rizika i příspěvek z důvodu výkonu práce zařazené do třetí kategorie, poslali by jen příspěvek na individuální spoření. Pokud tak tito lidé budou stát o dřívější odchod do penze, mají využít tzv. předdůchodu, který je výrazně odlišný od předčasné penze. Jde zkrátka o jednu z možností, jak čerpat své vlastní naspořené prostředky z penzijního připojištění.

Ani původní návrh nepočítal s tím, že by se lidem v předdůchodovém věku podařilo ihned odejít o pět let dříve. Rozdíl je tam však přece jen zásadní: kdo už nyní má za sebou deset (či více) let v náročném provozu, měl mít možnost – podobně jako lidé z nejrizikovější 4. kategorie prací – už od začátku odejít o rok a čtvrt dříve do penze bez jejího krácení.

To pro ty, kterým budou povinně přispívat zaměstnavatelé do penzijního spoření, nebude platit. Pokud jim totiž začne až na základě nových pravidel zaměstnavatel přispívat tři až čtyři procenta do penzijního spoření, dostat se k minimální částce, kterou si lze nechat měsíčně vyplácet, jim bude nejspíše trvat dlouhé roky. Na druhou stranu, po dobu pobírání předdůchodu se zaměstnancům stejně tak nesníží budoucí důchod, stát za ně hradí zdravotní pojištění a mohou libovolně pracovat či kupříkladu i pobírat podporu v nezaměstnanosti.

Našetřit si totiž minimální částku i na pobírání předdůchodu po dobu 15 měsíců znamená poměrně vysoké částky. Uživatel předdůchodu musí mít totiž podle pravidel naspořeno na každý měsíc, kdy ho bude pobírat, alespoň 30 % průměrné mzdy. To znamená, že pro výplatu a to jen minimální částky (zhruba 13,5 tisíce měsíčně) musí zaměstnanec na dřívější odchod o rok a čtvrt dříve naspořit minimálně téměř 203 tisíc korun. Pokud by si chtěl s minimální částkou dopřát celých pět let předdůchodu, což je maximální délka jeho výplaty, potřebuje naspořit zhruba 812 tisíc.

Jak ukazují i odhady penzijních společností, zejména pro zaměstnance v předdůchodovém věku, kteří by se spořením začali až nyní, jsou však potřebné částky pro dřívější odchod značně vysoké. Pokud zaměstnanec například začne ve 45 letech a zaměstnavatel mu bude přispívat povinná čtyři procenta z hrubé mzdy 40 000 Kč, naspoří si ze samotných příspěvků zaměstnavatele za 15 let zhruba 300 000 Kč.

Čerpat předdůchod lze pouze z „nového“ doplňkového penzijního spoření, pokud mají lidé prostředky v původním penzijním připojištění, je třeba před čerpáním prostředky přesunout. Podmínky pro čerpání předdůchodu se lidem s rizikovou prací podle předlohy zmírní, zaměstnanci z rizikových profesí na něj nebudou muset spořit aspoň deset let. Předdůchod se také smí vyplácet na dobu minimálně dvou let před řádným důchodem, nově by ho pro tyto profese mělo být možné pobírat i pouze rok a čtvrt před dosažením důchodového věku, tedy aby platila podobná lhůta, jakou mají lidé ve čtvrté kategorii profesí.

Podnik bude muset zaměstnance informovat, že mají na příspěvek nárok. Lidé budou firmě muset nahlásit, že spoření chtějí, od dalšího měsíce by měli peníze dostávat. Pokud by zaměstnavatel neplatil, hrozila by mu podle předlohy pokuta až dva miliony korun. Na dodržování povinností zaměstnavatelů budou dohlížet územní správy sociálního zabezpečení.