Segregace Ukrajinců na školách? Musíme zohlednit i nejistotu českých dětí, odmítá kritiku Zajíčková

V Česku se opět rozběhla debata o opatření, které navrátilo možnost oddálit zápis dětí ukrajinských uprchlíků na základní školy. Takzvaný oddělený zápis reaguje na situaci dlouhodobě zanedbaných a napjatých kapacit základních škol zejména v Praze, kde už i před uprchlickou vlnou z Ukrajiny docházelo často k losování a přetlaku dětí ze spádových oblastí. Návrh už během projednávání vyvolal kritiku z řady míst, ta nyní ožila po iniciativě skupiny senátorů, kteří se obrátili na Ústavní soud. Letošní zápisy přitom už podle nových pravidel proběhly, v Praze možnosti využila jen menšina škol.

Nedostatek míst ve školách je zejména v hlavním městě problémem obecně, zabývají se jím radnice na okrajích města, ale i v širším centru v souvislosti s bytovou výstavbou. Nedostatečnou kapacitu školských budov řeší radnice také přístavbami stávajících budov nebo stavěním modulových objektů a dřevostaveb. Do pražských škol dojíždí často i středočeské děti, což zdaleka nevytváří tlak jen na základních školách.

Oddělený zápis jednoduše umožňuje ředitelům a zřizovatelům škol nejprve vyhlásit zápis do prvních tříd pro české děti, ale i děti jiných cizinců, a až dodatečně vyhlásit zápis pro ukrajinské děti pod dočasnou ochranou. Zvláštní termíny zápisů pro ukrajinské děti fungovaly v prvních letech po vypuknutí války na Ukrajině v únoru 2022 jako dočasné řešení, následně došlo k návratu k běžným zápisům. V únoru prezidentem podepsaná novela lex Ukrajina ale možnost organizace zvláštních zápisů znovu vrátila do hry.

Úprava prosazená skrze poslanecký pozměňovací návrh vyvolala poměrně ostrou debatu mezi zákonodárci. Zatímco skupina senátorů, kterou zastupují u stížnosti k Ústavnímu soudu Jan Grulich (TOP 09) a Jiří Růžička (za TOP 09), vidí v opatření možnou cestu k segregaci a diskriminaci ukrajinských dětí, zastánci návrhu vidí situaci přesně opačně. K určité segregaci podle nich docházelo naopak za dosavadního stavu.

„Vnímám to přesně obráceně. Oni to nazývají diskriminací pro ukrajinské děti, můžete se na to ale podívat i tak, že pokud se české dítě nedostane do své spádové školy a třeba dítě cizince ano, tak bychom to také mohli vnímat jako diskriminační. Ale diskriminační to není, je to nesmysl. Nikdo těm dětem neupírá právo chodit do školy. Všechny ukrajinské děti, pokud o to rodiče mají zájem, jsou do škol umístěny,“ uvedla pro deník Echo24 poslankyně a členka školského výboru Renáta Zajíčková (ODS).

„Tohle opatření mělo vést primárně k tomu, aby ředitelé škol se svými zřizovateli měli nástroj, jak rovnoměrněji rozdělit děti mezi svoje školy. V Praze má každá městská část více jak jednu školu, je tam prostor pro to, aby se s tím dalo pracovat a děti se rovnoměrněji rozprostřely. To opatření je pro území, místa, kde je obrovská koncentrace ukrajinských dětí. Týká se to primárně Prahy, ale nejen, i některá místa v prstenci středočeského kraje či na Plzeňsku, Mladoboleslavsku. Tam dochází k tomu, že se v určitých třídách, školách, koncentruje obrovské množství cizinců. To samozřejmě způsobuje problém především pro integraci jako takovou,“ dodala Renáta Zajíčková.

Podle ní ve chvíli, kdy je ve třídě větší skupina cizinců, z nichž většina pochází z Ukrajiny, mají se tendenci sdružovat společně a nedochází tak k jejich integraci mezi české děti. V některých pražských školách podle ní došlo k takové koncentraci, že v některých třídách tvoří cizinci 30 či i 40 %, z většiny ukrajinských dětí. „Naopak svým způsobem segregace probíhá v těch současných podmínkách. Kdy se v jedné či dvou školách z celé městské části koncentrují Ukrajinci, protože je v těsné blízkosti ubytovna či území, kde Ukrajinci bydlí,“ dodala Zajíčková.

Podle ní je kritika vytváření „pseudoproblému“, protože oddělený zápis například v Praze proběhl na necelých dvou desítkách škol a podle Zajíčkové opatření nekritizuje ani nikdo z ukrajinské komunity. „Nejen, že samotným Ukrajincům to opatření vůbec nevadí, ale musíme si uvědomit, že většina z nich počítá s tím, že tu bude dočasně, ale třeba se i v rámci mobility za prací velmi často stěhují. A my díky tomu, že v některých místech ta koncentrace Ukrajinců skutečně je a musí se pak do první třídy třeba losovat, vystavíme české dítě, které tu má kořeny, má devět let chodit do své spádové školy, nejistotě kvůli velkému náporu ukrajinských dětí. To jsou všechno věci, které musíme zohledňovat,“ dodala Renáta Zajíčková.

Skupina senátorů požádala Ústavní soud, aby opatření zcela zrušil. Senátoři míní v podstatě pravý opak, tedy že jde o diskriminační opatření, které povede k segregaci a porušuje právo na vzdělání i mezinárodní závazky Česka. „Je nepochybné, že takové opatření, vedoucí ve svém důsledku potenciálně ke vzniku či rozšíření segregace ve školství, je v rozporu jak s aktuálním stavem vědeckého poznání v oblasti vzdělávání, tak s ústavně zaručenými právy dětí, které taková segregace může potenciálně postihnout,“ stojí v návrhu.

Senátoři v návrhu uplatňují výhrady k proceduře přijetí i obsahu zákona. Šlo podle nich o přílepek, kterému nepředcházela odborná diskuse a není dostatečně podložený daty. Senátoři poukazují na možnost zneužití zákona. Zřizovatel více škol může určit, které vyhlásí zvláštní zápis, a které nikoliv. „Takový postup povede k tomu, že cizinci s dočasnou ochranou se budou hlásit primárně na tuto jedinou školu, kde zvláštní zápis neproběhne, a na tuto školu pak budou také přijati. Tím fakticky dojde k segregaci tím, že budou tito cizinci koncentrováni na jediné škole,“ popsali senátoři, kteří se obávají vzniku segregovaných škol.