Příští rok se stát zadluží zas o něco více. „Bez úlev a dárečků už si život neumíme představit“

V příštím roce bude deficit státního rozpočtu atakovat hranici 280 miliard, což je skoro o 40 miliard více než letos. Za prohloubením schodku budou mimo jiné zvýšené výdaje na obranu, řekl České televizi ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Oslovení ekonomové pro Echo24 uvádí, že snaha vlády Petra Fialy (ODS) dostat veřejné finance pod kontrolu byla pouze minimem možného a to, že deficit neklesá, je varovným signálem.

Státní rozpočet v pololetí skončil ve schodku 152,4 miliardy korun, od konce května se deficit snížil o 18,1 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek šestý nejhlubší od vzniku Česka. Celkově je letošní deficit plánován na 241 miliard korun, loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy. A na příští rok by se mohl dostat dostat až k 280 miliardám korun.

Stát se chystá poskytnout půjčku na stavbu společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je za vybudování nových bloků odpovědná, podle Stanjury by to mělo být příští rok 24 miliard korun. Společnost vlastní z 80 procent stát, zbylých 20 procent patří polostátní energetické společnosti ČEZ.

Stanjura upozornil, že i bez započtení té části výdajů na obranu, která přesáhne ze zákona povinná dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), by se schodek rozpočtu na příští rok měl pohybovat mezi 255 a 257 miliardami korun. Zároveň bude navrhovat růst obranných výdajů na 2,3 procenta HDP, což by znamenalo dodatečné výdaje zhruba 25 miliard korun.

K deficitu 280 miliard po čtyřech letech konolidačního úsilí Fialovy se podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka nemá ani smysl vyjadřovat. „Konsolidace rozpočtu začala velmi pozdě, a navíc nebyla ani příliš ambiciózní. Samozřejmě, že část jde na vrub indexovaných výdajů na obranu, část asi na jadernou elektrárnu, ale hlavní problém je, že deficit neklesá,“ uvedl pro Echo24 Dufek.

Připomněl, že se v příštím roce zároveň vytratí také „doping“ v podobě daně z neočekávaných zisků, kterým si stát vypomáhal i v době, kdy už nedotoval ceny energií domácnostem. „Je ovšem otázkou, jak vlastně dopadne rozpočet letos. Rizik na příjmové i výdajové straně je dost na to, aby byl výsledný deficit podstatně vyšší než oněch slibovaných 241 miliard korun,“ dodal Dufek.

„Nedostat za čtyři roky deficit pod čtvrt bilionu je selhání“

Samotné zvýšení plánovaného deficitu oproti letošnímu roku není podle hlavního ekonoma společnosti Investika Víta Hradila nijak překvapivé. „Kromě vyšších výdajů na obranu a jadernou elektrárnu vyplývá i z konce daně z mimořádných zisků. A málokdo by asi čekal, že vláda ve volebním roce přijde s dalšími úspornými opatřeními, za která by před volbami sklidila veškerý hněv občanů, ale příznivý vliv na veřejné finance by se dostavil až po skončení jejího mandátu,“ uvedl pro Echo24 Hradil.

Mnohem více varovné, než samotné meziroční zvýšení je podle něj to, že se český deficit vůbec pohybuje v řádu stovek miliard korun. „Tento fenomén započal v roce 2020, kdy Babišova vláda pod záminkou boje proti pandemické krizi odstartovala bezuzdné utrácení. To, co nyní sledujeme, je pak klasický ‚efekt západky‘. Ještě v roce 2019 nikomu v Česku nepřišlo zvláštní, že vláda operuje s rozpočtem ‚pouze‘ zhruba 34 procent hrubého domácího produktu, který jí stačí na pokrytí základních potřeb státu. Štědrá ‚krizová‘ opatření ovšem v mezidobí občany navykla utrácet více – nyní zhruba 36 procent HDP – a platit méně, aktuálně něco přes 33 procent HDP,“ dodal Hradil.

Jednou schválené úlevy a dárečky se v mezidobí podle něj natolik zažily, že si bez nich nyní již nedokážeme představit život, jejich případné rušení je prezentováno jako „likvidační“ a politici tudíž nejsou ochotni k jejich nápravě, protože by to znamenalo jejich kariérní sebevraždu. „Přesně před tímto nebezpečím přitom mnozí varovali. Dočasná krize se měla řešit dočasnými opatřeními, která by sama od sebe bez aktivního přičinění politiků pozbyla platnosti v momentě, kdy krize skončí. Namísto toho byla činěna opatření trvalá, jako bylo zrušení superhrubé mzdy, která s námi zůstanou navždy, pokud někdo nesebere odvahu je zrušit,“ dodal.

Současné vládě je podle něj nutné přičíst k dobru, že se o částečnou nápravu alespoň pokusila. „Dříve než ji ovšem stačila dokončit, vypršel jí mandát a přišly nové nákladné výzvy, jako je zvyšování výdajů na obranu. Obávám se, že v tomto stavu naše veřejné finance zůstanou ještě mnoho let. Občas se objeví statečnější vláda a vhodnější ekonomické období, kdy se podaří deficit o další krůček zkonsolidovat, záhy ovšem přijde další nečekaná událost a rozhazovačnější vláda, které většinu předchozího úsilí opět znegují. Situaci bude navíc stále více komplikovat nepříznivý demografický vývoj a nároky, které bude klást na zdravotnictví, důchody a produktivitu práce. Na vyrovnaný rozpočet tak můžeme v dohledné době zcela zapomenout,“ míní Hradil.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek v reakci na článek deníku Echo24, ve kterém se ekonomové shodují, že vyrovnané rozpočty nejsou až tak zásadní, potvrdil, že skutečně nulový deficit není „svatá kráva“. „Nedostat však za čtyři roky deficit pod čtvrt bilionu je selhání. A před volbami slyšíme mnoho návrhů, jak dále deficit zvyšovat. Ale žádný, jak ho snižovat a alespoň dodržet zákon o rozpočtové odpovědnosti,“ uvedl Kalousek.