Havlíček: Stanjura se s windfall tax zachoval jako levičácký bafuňář, my takovou daň nezavedeme

Windfall tax, neboli daň z mimořádných zisků, byl od začátku neuvěřitelně naivní počin končící vlády Petra Fialy (ODS). Pro Echo24 to uvedl pravděpodobný budoucí ministr hospodářství Karel Havlíček (ANO). Dodal, že vláda „papalášsky“ vybírala segmenty, na které byla daň uvalena a především banky se pak kabinetu „vysmály“. Hnutí ANO podle něj žádnou podobnou daň zavádět nebude. Pravděpodobný premiér Andrej Babiš (ANO) v minulosti hovořil o podobném zdanění zbrojařů.

Vláda daň zavedla od roku 2023 do konce letošního roku a většinu prostředků na ní odvedla energetická firma ČEZ, která je většinově vlastněná státem. Konkrétně se jedná o desítky miliard korun ročně. V prvním roce fungování daně to bylo kolem 45 miliard korun, loni dalších 30 miliard korun. V obou letech šlo o téměř 80 procent celkových příjmů státu z tohoto mimořádného odvodu. I letos bude ČEZ největším plátcem windfall tax.

Evropská komise odmítla námitky minoritních akcionářů s tím, že kroky státu nebyly v rozporu s evropským právem. Členské státy EU podle komise mohly protikrizová opatření nastavit podle vlastního uvážení. Odmítla také možnost dvojího zdanění a dopad na dividendy je podle ní běžným důsledkem daňové politiky státu.

Finanční ředitel ČEZ Martin Novák na poslední valné hromadě akcionářům řekl, že ČEZ na základě vlastních právních analýz nemá dostatek právních argumentů pro to, aby podal žalobu na vyplácení daně z neočekávaného zisku, tedy z tzv. windfall tax. Není podle ní v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.

Končící ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) České televizi řekl, že by zpětně daň zkonstruoval jinak. „Je to daň, kterou jsme zavedli poprvé. Bylo to v době, kdy jsme věděli, že musíme vydávat kolem 150 miliard nových mimořádných výdajů na pomoc s vysokými cenami energií. Po třech letech by to samozřejmě každý z nás konstruoval trochu jinak,“ řekl Stanjura, který čelí kritice, že vyšel vstříc bankám, které nakonec na dani odvedly jen asi miliardu.

Výběr z daně zůstane podle končícího ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) za očekáváním. „Nebudu kritizovat ministerstvo financí ani Národní rozpočtovou radu za konstrukt této daně, která při zavedení měla své opodstatnění. Budu doufat, že naše společnost nebude v dalších letech v situaci, kdy bude nutné podobné daně zavádět,“ řekl pro Echo24 Vlček. „Podařilo se nám překonat energetickou krizi, aktuálně klesají ceny energií, v oblasti pohonných hmot máme dokonce jedny z nejnižších cen v EU,“ dodal Vlček.

Podle pravděpodobného ministra hospodářství Karla Havlíčka byla nicméně mimořádná daň od svého začátku „neuvěřitelně naivní počin“. „Stanjura se zachoval jako levičácký bafuňář. Nastavit (sazbu windfall tax) na 60 %, navíc papalášsky vybírat segmenty a firmy, bylo odsouzeno k neúspěchu. Banky se mu vysmály a vše zalepil ČEZ. A to ještě přitom ministr stihl okrást minoritní akcionáře nevídaným způsobem. WFT, měla-li být, měla být udělaná citlivě a mělo se komunikovat se sektory, a ne přezíravě rozhodovat,“ uvedl Havlíček.

Dodal, že hnutí ANO žádnou obdobu windfall tax zavádět nebude. Andrej Babiš přitom ještě v dubnu hovořil o možné mimořádné dani na zbrojní průmysl, který s ohledem na geopolitickou situaci výrazně profituje. Babiš tehdy avizoval, že by se tak mohly částečně pokrýt zvýšené příjmy na obranu. „Windfall tax. Tak jak to má ČEZ a banky, ale ty tomu nějakým způsobem unikly. Já myslím, že to dává logiku. Proč by lidi měli platit vyššími daněmi za zbrojení?,“ uvedl Andrej Babiš.

Spoluautor windfall tax a šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl v květnu v rozhovoru pro Echo24 řekl, že smysl windfall tax či podobné daně je, že existuje nějaké odvětví, které produkuje nominálně mnohem více, než by odpovídalo normálnímu stavu světa. „A vy říkáte, že mu nominálně něco vezmete. Windfall tax na zbrojaře v čase zbrojení je stejný logický nesmyl jako windfall tax na firmy, co vyrábějí roušky v časech covidu. Vy nechcete, aby produkce bylo méně. Máte okamžiky, kdy říkáte, že někdo dostává víc a neměl by, a pak okamžiky, kdy někdo dostává víc a měl by. Nejsem si úplně jistý, že tomu ve veřejné debatě rozumíme,“ řekl tehdy Hampl.