„Mám obavy, aby se nevytrhávaly věty z kontextu,“ říká ředitel Národního archivu k Masarykovu dopisu

Výsledky další analýzy dnes zveřejněného dopisu se záznamem slov prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka by mohly být do měsíce. Badatelé budou dopis zkoumat i při odborném workshopu a právě po něm by mělo následovat uveřejnění závěrů, řekl ředitel Národního archivu Milan Vojáček.

„My to nechceme uspěchat, ještě se na to budou muset podívat naši restaurátoři,“ vysvětlil ředitel. Restaurátoři zřejmě udělají i chemickou analýzu dopisu. Podle ředitele bude vhodné, aby dokument na historickém workshopu probádalo více nezávislých historiků a teprve pak výsledky předali veřejnosti. „Já mám možná lichou obavu, možná jsem příliš jako už ve vleku událostí, co teď vlastně probíhají v tisku, ale mám obavy, aby se nevytrhávaly věty z kontextu a nějak se neinterpretovaly úplně jinak,“ doplnil ředitel.

Forma otvírání dopisu v živém vysílání podle něj pomohla zvýšit povědomí o práci archivu a zároveň popularizovat historii včetně Masaryka. „Šlo o to dát tomu kontext a Český rozhlas byl pro nás seriózní médium, které vlastně ten kontext u toho udělá, aby se nečekala nějaká senzace, ale abychom mohli důstojně připomenout Masaryka ve všech možných kontextech, a to se myslím podařilo,“ dodal Vojáček. Obsah dopisu, včetně rozsahu, ho překvapil.

Dcera jednoho z posledních tajemníků Jana Masaryka Alenka Soukup řekla serveru Seznam Zprávy, že je šťastná, že při otevírání dopisu byla. „Dopis byl u nás doma. Spolu s otcem, matkou a Sumem jsme obsah znali, ale nikdy jsem to neřekla. Nebylo to pro mě těžké o tom nemluvit,“ uvedla. Její otec Lumír Soukup měl dopis u sebe až do 90. let.