Tento rok tak znovu byla jedním z nejsledovanějších účastníků Izraelka Juval Rafaelová. Napětí kolem ní bylo ještě posíleno faktem, že se jedná o přeživší útoku ze 7. října.
Foto: Eurovision Song Contest
1
V sobotu večer ve švýcarské Basileji proběhl další festival bizáru známý jako Eurovision Song Contest. Oficiálně soutěž mezi interprety ze zemí napříč Evropou, ...
V sobotu večer ve švýcarské Basileji proběhl další festival bizáru známý jako Eurovision Song Contest. Oficiálně soutěž mezi interprety ze zemí napříč Evropou, nad kterou se nejeden tradicionalista zhrozí, je taktéž oknem, které může leccos napovědět ohledně politických úvah na kontinentu. Je to dáno tím, že o výherci rozhodují odborné poroty, které udělují jednu polovinu bodů, ale druhou udělují ve svém hlasování diváci. Je zakázáno hlasovat pro zpěváka nebo skupinu reprezentující vlastní zemi. Vzhledem k tomu, že umělecká kvalita je na Eurovizi na nějakém druhém až třetím místě, skýtá to příležitost Evropanům vyjádřit podporu ostatním národům, se kterými se dělí o světadíl. Co tedy politicky vyjevila letošní Eurovize?
Stálicí politických debat v Eurovizi je Izrael. Geograficky se sice nenachází v Evropě, ale jako člen Evropské vysílací unie (EVU) má právo se soutěže účastnit. A je v ní úspěšný, první místo obsadil celkově již čtyřikrát. To zase poskytuje příležitost pro odpůrce Izraele i prosté antisemity tradičně volat po bojkotu, vyloučení země ze soutěže, protestech a tak dále. EVU prosazuje apolitický formát soutěže a vytrvale cenzuruje cokoli, co zavání politikou. I tak ale do záběrů téměř vždy pronikne nějaká palestinská vlajka, kterou mávají ať diváci, či jiní účastníci.
V posledních dvou letech, v souvislosti s válkou v Gaze, tyto nálady ještě posílily. Tento rok tak znovu byla jedním z nejsledovanějších účastníků Izraelka Juval Rafaelová. Napětí kolem ní bylo ještě posíleno faktem, že se jedná o přeživší útoku ze 7. října. Onoho dne ležela osm hodin pod hromadou mrtvol, než byla zachráněna.
Nelibost nad účastí Rafaelové projevili například Španělé, kteří vysílání soutěže zahájili sdělením, že „když jsou v sázce lidská práva, mlčení nepřipadá v úvahu. Mír a spravedlnost pro Palestinu“. Reprezentanti Islandu protestovali proti její přítomnosti. Reakce živého publika na vystoupení Rafaelové byla rozpačitá, část na ni bučela. Čekalo se, jak se tyto tlaky projeví v hlasování.
Při hlasování porot si Juval Rafaelová vedla průměrně. Sice zdaleka nedosahovala úrovně Švýcarska a Rakouska – tito zjevní favorité odborníků se prali o první místa –, ale také neživořila na chvostu jako Island nebo San Marino. Před vyhlášením hlasování diváků tak byla na 15. místě ze 26. se 60 body. Když ale přišlo na hlasy lidu, získala 297 bodů a vystřelila na první místo. Tam se udržela do samého konce. Na poslední chvíli ji přeskočil interpret z Rakouska díky velkému náskoku bodů od porot. Švýcarka, podle odborníků druhá nejlepší, získala od diváků nula bodů. Izrael se tak mohl radovat ze stříbrné medaile.
Zde bychom se měli krátce zastavit a vysvětlit způsob udělování bodů. Každá účastnící se země uděluje 12, 10 a 8–1 bodů. To se opakuje jak u poroty, tak u diváků. EBU nezveřejňuje absolutní počet hlasů, ale víme, kdo udělil komu kolik bodů. Například diváci v tradičně k Izraeli nepřátelsky naladěném Španělsku a Irsku udělili 12 a 10 bodů. To znamená, že se v oblíbenosti u tamějších diváků Izrael umístil na prvním a druhém místě.
Není to poprvé, kdy se Izrael přes všechny kontroverze umístil v žebříčku neočekávaně vysoko. Umístění v první pětce je spíše pravidlem než výjimkou. Tradičním vysvětlením odpůrců židovského státu je, že Izrael hlasy určitě nějak zmanipuloval. To je velmi nepravděpodobné.
Někteří upozorňují na židovskou diasporu, která údajně dodává Izraeli hlasy. Tato námitka může mít něco do sebe v případě Ukrajiny, také tradičně se umisťující vysoko. Ale židovské obyvatelstvo je dnes v mnoha zemích Evropy tak malé, že je velmi nepravděpodobné, že může významně ovlivňovat hlasování. Zvláště to platí v případech zmiňovaného Španělska a Irska.
Může to být tím, že Izrael soustavně posílá tak kvalitní reprezentanty, kteří svým talentem překonají veškeré politické antipatie? Při všech sympatiích k židovskému státu se to zdá krajně nepravděpodobné.
Je zřejmé, že řada lidí hlasuje pro Izrael ze sympatií k této zemi a že tato skupina není zrovna malá. To je vítaný korektiv ke všem prohamásovským pochodům, komentářům v mainstreamových médiích a k dění na sociálních sítích. Tito lidé možná nejsou tolik slyšet, neorganizují se tolik v ulicích, nechodí na demonstrace. Nejspíše také proto, že mají rodiny, práci a nejde o studenty s mořem volného času. Ale když dostanou příležitost nějak své sympatie projevit, učiní tak.
Samozřejmě bychom neměli v této analýze zajít příliš daleko. Stále jsou to data ze soutěže, kde v minulosti zvítězila vousatá zpěvačka. Ale je to i důkaz, že Izrael není v Evropě až tak osamocený, jak by se na první pohled mohlo zdát.
00:07
