„Moje země se vrací k totalitě,“ varuje dcera legendárního českého bojovníka za svobodu

ÚHEL POHLEDU

„Moje země se vrací k totalitě,“ varuje dcera legendárního českého bojovníka za svobodu
Jourová je jednou z hlavních evropských bojovnic proti "dezinformacím" a "nenávistným projevům", píše Jílková. Foto: Shutterstock
1
Úhel pohledu
Cecílie Jílková
Sdílet:

ÚHEL POHLEDU: Dcera klíčového spojence Václava Havla, novinářka, předkládá důkazy o tom, že vláda USA, Evropská unie a George Soros financují potlačování svobody slova v České republice.

Cecílie Jílková je česká publicistka, dcera spisovatelů Ludvíka Vaculíka a Lenky Procházkové. Její text vydal na svém Substacku známý americký novinář Michael Shellenberger, který se předloni podílel na zveřejňování interní komunikace Twitteru s Bílým domem a tajnými službami. Shellenberger napsal pro Echo k textu Jílkové předmluvu. Přečíst si ji můžete zde.

Mnozí na Západě vzpomínají na hrdinství českých spisovatelů a umělců v boji za svobodu slova během totalitní komunistické vlády. Nejznámějším z těchto disidentů je Václav Havel. Ale další významnou osobností, která bojovala za svobodu v bývalém Československu, byl Ludvík Vaculík, můj otec. „On sám byl více než dvacet let cenzurován,“ poznamenal deník New York Times v nekrologu z roku 2015, „ale přesto dokázal napsat řadu vlivných článků, knih a románů...“.

Kdyby dnes, pětatřicet let po pádu komunismu, vstal z mrtvých, byl by můj otec zděšen, že Češi opět čelí vládnímu potlačování svobody slova a tisku. Co by řekl na vytlačování investigativních novinářů z redakcí, vypínání webových domén a novou sérii politických procesů?

Myslím, že můj otec by řekl, že v demokracii lze říkat i věci, které se vládě nelíbí. Že člověk má dokonce právo se veřejně mýlit. Že základem demokracie je svobodná diskuse a že umlčování jednoho tábora druhým vede k radikalizaci celé společnosti.

Česká republika, která tvořila společně se Slovenskem Československo, je stále svobodným státem. Můžu cestovat, můžu sdílet názory na sociálních sítích a možná bych už zase mohla psát i do mainstreamových novin.

Nicméně represe, ke kterým dochází, jsou šokující. Například od ledna loňského roku usiluje vláda o trestní stíhání učitelky Martiny Bednářové za výroky, které pronesla v hodině „mediální gramotnosti“. Během této hodiny prezentovala svůj názor na historii ukrajinsko-ruského konfliktu. Vládní prokurátor tvrdí, že popírala, zpochybňovala a schvalovala genocidu.

Pamětníkům tento případ evokuje komunistické procesy. Ústředním důkazem se stala tajná sedmnáctiminutová nahrávka z mobilního telefonu jednoho z žáků. Škola Bednářovou hned druhý den propustila.

Anebo si vezměte Josefa Skálu, bývalého místopředsedu Komunistické strany Čech a Moravy. Vláda ho obvinila v září 2022 poté, co oznámil kandidaturu na prezidenta. Následující měsíc ho soudce odsoudil k osmiměsíčnímu podmíněnému trestu za věci, které řekl v souvislosti s katyňským masakrem, vraždou polských válečných zajatců v Katyni v roce 1940. Skála vyjádřil názor, že Sověti za katyňský masakr nenesou odpovědnost.

Vláda odsoudila také moderátora alternativního rádia Vladimíra Kapala a amatérského historika Juraje Václavíka. Přičemž ani jeden z obžalovaných nepopíral, že ke genocidě došlo. Ale zpochybňovali, kdo za ni nese odpovědnost.

Proč si vláda pro první politický proces vybrala komunistu? Protože věděla, že komunista nezíská podporu široké veřejnosti. Vyvolává to však otázky: Budeme nyní zavírat komunisty tak, jako oni zavírali naše rodiče? Čímže se tedy od nich lišíme?

Když mi bylo pět let, učitelky ve školce se mě vyptávaly na disidentské aktivity mých rodičů. Tajná policie, známá jako StB, odposlouchávala celý náš byt. Důstojníci StB chodili k nám domů a hledali nelegální samizdat. StB také pravidelně odváděla mé rodiče k výslechům až do roku 1989.

Věra Jourová měla také nepříjemnou zkušenost z dětství. Deníku The Guardian řekla, že když se jí jednou učitelka zeptala, co si myslí o slavné petici Charta 77, bála se na otázku odpovědět a označila to za „hororový moment“.

Jourová, která je dnes vlivnou komisařkou Evropské unie, si však ze svého hororového okamžiku odnesla jiné ponaučení než já. Tam, kde já věřím ve svobodu slova, Jourová zřejmě věří v „Boj proti Putinovi“ jeho vlastními praktikami, včetně cenzury.

Nemohu uvěřit, že to říkám, ale je to tak: moje země se vrací k totalitě. To vše je pro novináře, umělce a intelektuály v České republice stejně šokující, jako to bude pro Američany, kteří si pamatují oběti lidí, jako byl Havel a můj otec v osmdesátých a devadesátých letech. Pokud chceme chránit jejich odkaz svobody slova a svobody obecně před vládním dohledem, musíme pochopit, co se vlastně děje.

Od svobody k totalitě

Jourová je jednou z hlavních evropských bojovnic proti „dezinformacím“ a „nenávistným projevům“. Časopis Time ji zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. V loňském roce Jourová představila „Evropský zákon o svobodě médií“, který podle deníku The Guardian a dalších významných zpravodajských médií vytvoří nezávislejší a transparentnější média.

Ve skutečnosti však nařízení, které před dvěma týdny schválil parlament EU, rozšíří vládní kontrolu nad médii. Tato legislativa jde nad rámec cenzury povolené „zákonem o digitálních službách“, který vstoupil v platnost minulý měsíc. A těmto dvěma zákonům bude pomáhat ještě jeden zákon, který má regulovat politickou reklamu.

Přístup české vlády je zcela v souladu s ideologií Evropské komise. Naše země a Evropská unie tak společně vracejí totalitní systém cenzury, proti kterému se v roce 1967 postavili Václav Havel, Milan Kundera, můj otec a stovky dalších spisovatelů, umělců a intelektuálů. (Jourová na žádost Publicu o komentář nereagovala.)

Jak jsme se sem dostali? V devadesátých letech po pádu komunismu existovala skutečná svoboda slova. Mnozí zkušení čeští novináři dnes na ta léta vzpomínají se slzou v oku. Politické a podnikatelské elity však postupně upevnily kontrolu nad médii.

Během pandemie covid-19 pak tyto korupční a totalitní síly prudce zesílily a měly dopady. Česká novinářka Markéta Dobiášová nechtěně narazila na důkazy, že zpravodajská televize CNN Prima ve spolupráci s tehdejším premiérem Andrejem Babišem porušila protipandemická opatření v době, kdy země trpěla tuhým lockdownem. Aby vláda umožnila včasné dokončení tehdy nově zřízené zpravodajské stanice CNN Prima News, povolila zaměstnancům americké CNN vstup do země navzdory jinak nekompromisním karanténním opatřením.

Dobiášová je vynikající novinářka. Je držitelkou šesti novinářských ocenění, pracovala ve všech velkých televizních institucích v zemi, včetně veřejnoprávní České televize. V roce 2020 vedla investigativní tým zpravodajství CNN Prima News.

Nemohla však čelit tlaku zpravodajských médií, spřátelených s mocnými korporátními inzerenty, vládou ČR a Evropskou komisí. CNN Prima News Dobiášovou propustila na začátku roku 2020 poté, co odmítla cenzurovat vlastní reportáž, aby zakryla spolupráci televize s vládou.

Dobiášová poté odešla pracovat do dvou dalších mainstreamových tištěných médií. Tam odhalila, že vládní úředníci nejen porušují lidská práva, ale také odčerpávají miliardy ze státní kasy prostřednictvím nezákonných pandemických opatření. „Konflikty zájmů se přestaly řešit,“ řekla Dobiášová veřejnosti. Pak ji i tyto publikace vytlačily.

Velká média podobně vytlačila i další novináře, včetně Angeliky Bazalové, bývalé redaktorky pražské redakce BBCČeské televize. Bazalová se také dostala do problémů kvůli investigativní žurnalistice týkající se reakce na pandemii a nakládání se statistikami o očkování.

„Během pandemie,“ řekl Publicu další svědomitý novinář Petr Šourek, „se vědecké autority staly nástrojem cenzury.“

Podle Společnosti na obranu svobody projevu (SOSP) se během pandemie prudce zvýšily požadavky vlády na cenzuru. „Tyto zásahy byly velmi často založeny na údajném ‚ověřování faktů‘,“ uvedla Gabriela Sedláčková, provozní manažerka SOSP. „Názory a odborné polemiky o původu viru nebo účinnosti vakcín, které se odchylovaly od hlavního proudu, byly potlačovány, přestože byly podloženy konkrétními fakty.“

Vláda si na cenzuru najala externí pomoc. Na podzim roku 2020 si ministerstvo zdravotnictví najalo společnost s názvem „Semantic Visions“, aby, dle znění smlouvy, pomohla propagovat očkování proti covid-19. Společnost Semantic Visions vytvořili v roce 2011 bývalý obchodník se zbraněmi František Vrabel a kalifornský rodák a milionář Jan Barta.

Jak se k práci dostali? Možná pomohlo, že Barta přispěl desítkami milionů na kampaně vládnoucích politických stran v České republice a miliony na kampaň současného prezidenta Petra Pavla.

Počáteční peníze pro Semantic Visions pocházely od Bartovy investiční skupiny „Pale Fire Capital“. V roce 2011 do Semantic Visions vstoupil i Bartův obchodní partner Dušan Šenkypl, budoucí spoluorganizátor projektu „Chytrá karanténa“, do kterého později investovalo stovky milionů ministerstvo zdravotnictví.

Vlády USA a Velké Británie poskytly Semantic Visions v roce 2019 grant ve výši 250 000 dolarů na údajný „boj proti dezinformacím“. Ve stejném roce dělal Vrabel kampaň napříč médii a bez přímých důkazů tvrdil, že se nepřátelé „snaží podkopat náš demokratický systém z Ruska“.

Jak zjistila Dobiášová, klientem Semantic Visions byla i Česká televize, veřejnoprávní instituce, která si však podle zákona má sama získávat a ověřovat své informační zdroje.

Vrabel měl prsty i v dalších cenzurních iniciativách. Vedl spolek Nelež, který ve spolupráci s The Global Disinformation Index požaduje, aby firmy neinzerovaly na stránkách, které Nelež označuje za šiřitele dezinformací.

Soros a elfí špioni

Bohumil Kartous, Vrabelův partner, založil v roce 2018 neziskovou skupinu Čeští elfové. Ta se zabývá „monitorováním dezinformací“ na sociálních sítích, webových stránkách a v řetězových e-mailech. Kartous a jeho „elfové“ také monitorují údajně podvratné skupiny na Telegramu, WhatsAppu a v dalších aplikacích.

Různé špionážní skupiny „elfů“ existují po celé východní Evropě. Litva založila svůj špionážní aparát „elfů“ v roce 2013. Zástupkyně českých elfů se zúčastnila „elfí akademie“ v Litvě spolu se zástupci třinácti zemí.

Dnešní „elfové“ jsou špioni nepříliš odlišní od těch, co odposlouchávali náš byt, když jsem byla malá. Tyto skupiny „elfů“ jsou buď krycími skupinami vládních vojenských a zpravodajských agentur, nebo tzv. „vystřihovánkami“, tedy skupinami, které se mohou vydávat za nevládní organizace, i když ve skutečnosti pracují pro vládní agentury.

Vrabel, Bárta a Kartous se setkali se zástupci mocných finančních zájmů v Aspen Institute Central Europe a spolupracují s nimi. Aspen Institute, který je mnohými považován za americký vládní výsek, je významně financován vládou USA. Public loni zdokumentoval, jak Aspen Institute v létě 2020 spolupracoval s FBI na „předběžném vyvrácení“ kauzy notebooku Huntera Bidena, ačkoli FBI věděla, že notebook patří Bidenovi, již od prosince 2019.

Mluvčí Aspen Institute Central Europe v odpovědi na dotaz Publicu uvedla: „Aspen Institute Central Europe je sice součástí globální sítě Aspen Institute, ale strategicky a finančně jsou na sobě nezávislí.“ Aspen Institute Central Europe se stal součástí sítě Aspen Institute v roce 2018.

Soros a jeho Open Society Fund posledních deset let finančně sponzorují iniciativu „Rekonstrukce státu“, která prosazuje digitalizaci státní správy, a tedy zavádění digitálních ID, a „regulaci médií“, což je eufemismus pro cenzuru. Nadace Open Society Fund na naši žádost o komentář nereagovala.

Česká vláda trvá na tom, že George Soros se na potlačování svobody slova nepodílí, a její „Centrum proti hybridním hrozbám“ obviňuje ty, kdo poukazují na Sorosův vliv, z šíření „dezinformací“. Jako důkaz se odkazují na web atlaskonspiraci.cz, který je financován Sorosovým fondem Open Society.

Zapojena je i řada dalších, včetně francouzské tiskové agentury Agence France-Presse, nevládní organizace Demagog.cz, jejíž proklamovanou úlohou je ověřovat fakta na Facebooku, a pražské Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO). „Observatoř“ využívá výzkumníky z Kempelenova institutu inteligentních technologií na Slovensku a z Českého vysokého učení technického. Ti nyní využívají umělou inteligenci k „vyvracení dezinformací“.

Observatoř je součástí sítě osmi podobných evropských národních a regionálních center. Tato síť působí v 15 zemích a zastřešuje ji Evropská observatoř digitálních médií (EDMO). Středoevropská pobočka observatoře na naši žádost o komentář nereagovala.

Některé z výše uvedených skupin možná pomohly vytvořit černou listinu Vojenského zpravodajství pro bezprecedentní cenzuru, kterou vláda provedla v únoru 2022, kdy vypnula desítky webových stránek, které podle ní šířily ruskou propagandu.

Spojenci vlády její kroky obhajovali. „Viděli jste to mnohokrát ve válkách, například ve Vietnamu [...] musíte být schopni přesvědčit lidi informacemi, že to, co děláte, je správné,“ řekl v říjnu 2022 v jednom diskusním pořadu bývalý místopředseda KDU-ČSL a současný poslanec Evropského parlamentu. „Dezinformace je opakem cílené pravdy.“

Ve skutečnosti není „cílená pravda“ nic jiného než vládní propaganda.

Bráníme se

To vše je mimořádně špatná zpráva pro každého, komu záleží na svobodě a na památce Václava Havla, mých rodičů a všech ostatních, kteří bojovali a umírali v boji proti komunistické totalitě. I přes dva osvobozující rozsudky pronásledování učitelky Bednářové za údajnou obhajobu genocidy stále pokračuje. Mezitím se Semantic Vision na svých webových stránkách chlubí „spoluprací“ s The New York Times, The Guardian, TIME, Bloomberg, AFP a dalšími.

Lidé se zároveň brání represím. Po protestech veřejnosti vláda odblokovala webové stránky zablokované v roce 2022 a minulý měsíc soud rozhodl, že vypnutí bylo nezákonné. Proces mimo jiné potvrdil, že vláda skutečně vyvíjela tlak na poskytovatele, aby domény zablokovali.

Někteří političtí představitelé se ozvali. „Na válku na Ukrajině je možné mít různé názory i při rezolutním odmítání hrůz této války,“ řekl prezident Václav Klaus během pronásledování Bednářové. „Když Henry Kissinger říká, že válku je třeba zastavit, a považuje přijetí statu quo na bojišti za východisko pro další jednání, schvaluje tím snad genocidu?“ dodal.

Nezisková organizace s názvem PRAK (Proti kriminalizaci a perzekuci) hájí svobodu slova. Mezi jejími členy jsou i disidenti, kteří byli pronásledováni komunistickým režimem v bývalém Československu. Skupina vybírá od občanů peníze na podporu Bednářové, která má problémy nyní sehnat práci, jejíž manžel je v důsledku pronásledování vážně nemocný.

A já společně s dalšími upozorňujeme na zodpovědné osoby. Kromě Věry Jourové je tu Michal Klíma, vládní zmocněnec pro média a dezinformace. Klíma je stejně jako já dítě disidentů. Michalův otec Ivan Klíma přežil jako dítě pobyt v koncentračním táboře Terezín a byl blízkým přítelem mého otce.

V dubnu 2023 jsem Klímu na Twitteru kritizovala, nazvala jsem ho „hlavním vládním cenzorem“ a řekla jsem, že nechápu, jak se mohl syn člověka bojujícího za svobodu slova tak zvrhnout.

Klíma mi odpověděl radou, abych „více studovala dějiny Ruska a Evropy ve 20. století. Zejména s ohledem na snahu o vliv, kterou Rusko soustavně projevovalo vůči střední a východní Evropě“.

Odpověděla jsem mu, že bych mu doporučila více studovat dnešní Rusko a to, co Klíma na popud vlády a potažmo Unie kopíruje, „ať už jde o cenzuru, politické procesy, cenzuru poškození vakcínami, propagandu digitalizace měny, občanských průkazů a zdravotních údajů“.

Klíma poté již nereagoval. Jeho pozice zmocněnce pro boj proti dezinformacím byla ostatně zrušena. Nedlouho nato také vláda odložila svůj „antidezinformační zákon“ na neurčito. Na žádost Publicu o komentář k tomuto článku Michal Klíma nereagoval.

Co se týče Semantic Visions, Jan Balatka, jeden z jednatelů, sdělil Publicu: „S Františkem Vrábelem již nemáme žádný vztah.“ A nedávno se objevila zpráva, že pan Vrábel dluží tři miliony korun afghánskému podnikateli Fawadu Nadrimu.

Rostoucí popularita menších nezávislých médií a jejich schopnost přežít z darů svých příznivců ukazuje, že lidé si raději vytvářejí vlastní názory. „Když jsem pochopila, že redakce velkých médií mi neumožní tato témata zkoumat,“ řekla mi Dobiášová, „rozhodla jsem se založit vlastní platformu.“ A tak se rozhodla, že se bude věnovat i tématům, která se v médiích neobjevují.

Reformu požadují i další aktéři občanské společnosti. Zemědělci protestovali v Praze stejně jako v jiných evropských metropolích. Stejně jako v Německu je česká vláda označila za „proruské dezinformátory“. Lidé se probouzejí a uvědomují si, co vláda dělá.

Máme se od svých rodičů co učit. Ve svém projevu z roku 1967 můj otec navrhl svým kolegům spisovatelům, aby „vyškrtli všechno, z čeho čiší poddanská duše“. Máme morální povinnost dodržet ten závazek. Pokud to neuděláme, byl boj našich rodičů za svobodu zbytečný.

Sdílet:

Hlavní zprávy