„Chtějí se zbavit otravné konkurence“. Většina Němců je proti zákazu AfD, ukázal průzkum

Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který provedl institut Allensbach pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), je většina Němců proti zákazu strany Alternativa pro Německo (AfD). Průzkum se uskutečnil mezi 4. a 16. červencem a zúčastnilo se ho celkem 1054 respondentů. Proti zákazu se vyslovilo 52 % respondentů, zatímco pouze 27 % jej podpořilo. O zprávě informuje Die Welt.

Výrazný rozdíl v názorech samozřejmě panuje mezi obyvateli východního a západního Německa. Zatímco ve východní části země je proti zákazu až 65 % dotázaných, na západě tento postoj zastává méně než polovina - "jen" 49 % respondentů.

Jedním z hlavních důvodů, proč je většina Němců proti zákazu, je osobní zkušenost či známost s příznivci AfD. Průzkum ukázal, že 67 % západních a dokonce 88 % východních Němců má ve svém okolí někoho, kdo stranu podporuje. Přestože 54 % všech dotázaných označuje AfD za "pravicově extremistickou", pouze 5 % si myslí totéž o smyšlení sympatizantů strany, které osobně znají. Zákaz strany se Němcům také nelíbí, protože se domnívají, že se jedná o zjevný pokus, jak se zbavit otravné konkurence.

Diskusi o možném zákazu AfD rozvířilo nedávné zařazení strany mezi pravicově extremistické subjekty ze strany Spolkového úřadu pro ochranu ústavy. Toto zařazení je však momentálně pozastaveno, neboť úřad čelí právním krokům, které AfD podnikla.

Konečné rozhodnutí o zákazu by musel učinit Spolkový ústavní soud na základě žádosti spolkové vlády, Spolkového sněmu nebo Spolkové rady. Mnozí politici, včetně ministra vnitra Alexandera Dobrindta (CSU), však varují, že podniknout takový krok by bylo zdlouhavé. Podle Dobrindta není správné řešit hrozby radikálních stran zákazem místo politické konfrontace.

Alternativa pro Německo (AfD) zaznamenala v posledních letech výrazný nárůst podpory, což se prokázalo i při posledních volbách. V únorových předčasných parlamentních volbách získala AfD více než pětinu hlasů a je nyní nejsilnější opoziční stranou ve Spolkovém sněmu. V průzkumech z konce června dosahuje 23 až 24 %. AfD se upevnila jako silná parlamentní strana a navíc v několika regionech získala postavení blokující menšiny (může účinně bránit některým politickým rozhodnutím či zablokovat ústavní změny, které vyžadují kvalifikovanou většinu).

AfD je v současnosti zastoupena ve všech zemských parlamentech a Bundestagu. V některých východoněmeckých spolkových zemích, jako jsou Sasko, Durynsko nebo Braniborsko, se podle průzkumů veřejného mínění stala nejsilnější nebo druhou nejsilnější stranou. Růst preferencí AfD je často spojován s nespokojeností části obyvatelstva s migrační politikou, evropskou integrací nebo zelenou transformací hospodářství. V dějinách spolkové republiky byly zakázány jen dvě strany, obě v 50. letech. V roce 1952 ústavní soud zakázal Socialistickou říšskou stranu (SRP), která se sama považovala za nástupkyni nacistické strany NSDAP. V roce 1956 pak byla zakázána Komunistická strana Německa (KPD).