Na povodně šly jen 4 miliardy ze 40 schválených, zlobí se opozice. Kam se poděl zbytek?

Ze čtyřiceti schválených miliard na pomoc po povodních byly skutečně na povodně použity jen čtyři a zbytek zmizel neznámo kam. Tak hovoří sněmovní opozice o loňském navýšení deficitu státního rozpočtu po zářijových povodních. Odkazuje se přitom na informace Národní rozpočtové rady. Podle opozice vláda využila tyto peníze na pokrytí „rozpočtových triků“ ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Ministerstvo financí pro Echo24 řeklo, že už vloni bylo jasné, že prostředky nebudou utraceny v plné výši v loňském roce. Do různých kapitol šlo podle MF na povodně vloni 15,4 miliardy korun.

Exministryně Schillerová se ve svém projevu ve sněmovně opřela o „skandální zjištění Národní rozpočtové rady“, že drtivá většina prostředků, o které byl navýšen loňský schodek rozpočtu, a to i díky „vstřícnému postoji klubu hnutí ANO“, nebyla použita na povodně. „Zcela konkrétně bylo podle výroční zprávy NRR z 30 miliard korun dodatečně alokovaných do státního rozpočtu na řešení dopadů povodní utraceno okolo čtyř miliard. A co hůř, celých 14 miliard korun bylo převedeno do jiných rozpočtových kapitol, kde byly utraceny za výdaje, které neměly s povodněmi nic společného,“ uvedla Schillerová ve sněmovně.

„Z peněz, které měly jít domácnostem a firmám, aby se co nejrychleji vzpamatovali z nepředstavitelného a nečekaného řádění přírodního živlu, k nim zamířila pouhá desetina. Před tím jsem vládu důrazně varovala. Povodňové navýšení se stalo tmelem na zjevné nedostatky a závažné nesrovnalosti ve státním rozpočtu roku 2024. Místo povodňové pomoci látání rozpočtových triků ministra Zbyňka Stanjury,“ uvedla Schillerová s tím, že rozjezd povodňové pomoci byl pomalý.

Podle ní se vláda objektivně domnívala, že existovala potřeba vynaložit na povodňovou pomoc 30 miliard, ale nakonec uvolnila miliardy čtyři a „14 miliard korun v tajnosti sebrala a použila na něco jiného“. „To je plivnutí do tváře obětem povodní, to je výsměch sněmovně i občanům. Pane ministře financí Stanjuro, volám vás k odpovědnosti za porušení svého slibu i informací v důvodové zprávě,“ dodala Schillerová, která ministra vyzvala, aby ukázal, za co byly peníze utraceny.

Podobně se vyjádřil také někdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Když vláda slíbí 40 miliard na pomoc po povodních a vyplatí jen 4, něco je špatně. Hodně špatně. Místo aby peníze šly na pomoc obcím a lidem, kteří přišli o domovy, mizí někde v díře v rozpočtu. A nikdo neví kde. Ještě ve vládě jsme tenhle děravej rozpočet nepodpořili. A teď se znovu ukazuje, že jsme moc dobře věděli proč,“ uvedl Bartoš na síti X.

„Kam zmizelo 36 miliard korun, které měly pomáhat? Jako místopředseda kontrolního výboru to budu řešit. A doufám, že ministr financí přijde s jasnými odpověďmi a vysvětlením. Peníze na pomoc lidem nemají být záplata na Stanjurovy rozpočtové průšvihy. S Piráty dohlédneme, aby se povodňové miliardy neutopily v rozpočtových kličkách,“ dodal Bartoš.

Rozpočtový výbor byl o všem informován, říká MF

Mluvčí MF Ondřej Macura pro Echo24 řekl, že na povodně šlo loni do kapitol 15,4 miliardy korun, ale část výdajů je prozatím v nespotřebovaných výdajích, samozřejmě s vázaným účelem na povodňové účely. „Povodně postihly ČR v září a už při novelizaci rozpočtu a jeho navýšení o 30 miliard korun nebylo předpokládáno, že tyto prostředky budou v plné výši utraceny ještě v roce 2024. Bylo však důležité, aby finance hned zamířily do jednotlivých kapitol ministerstev tak, aby mohly být rychle vypsány příslušné dotační programy na likvidaci škod a obnovu území,“ uvedl Macura s tím, že dotační programy a jejich čerpání řídí konkrétní ministerstva, MF v tomto směru řešilo pouze to, aby měly resorty dostatek peněz na tyto účely.

Celkem jim tak MF podle Macury poslalo 15,4 miliard v roce 2024, rozpis MF poskytlo v lednu v prezentaci k výsledkům loňského rozpočtu. „Pokud dotační tituly ještě vypsány nebyly, peníze kapitolám zůstaly jako nespotřebované výdaje a budou i v budoucnu použity pouze na povodňové účely. Další část výdajů pak bylo nutné poslat domácnostem, firmám, živnostníkům či veřejným institucím formou okamžité pomoci ještě daleko dříve, než byla schválena novela zákona o státním rozpočtu. Povodně začaly v první polovině září, novela zákona o státním rozpočtu byla schválena až začátkem října,“ dodal Macura.

„Stejně tak je nutné říci, že do povodňové pomoci je potřeba zařadit také ty výdaje, které byly zařazeny pod jinými položkami, aniž by bylo zřejmé, že rovněž souvisejí s pomoci po povodních. Koncem roku jsme pak zvýšili i výdaje na obranu, abychom bezpečně splnili 2 % HDP zákonného závazku. Šlo o necelé čtyři miliardy korun. O všem, co vláda rozhodla v souvislosti s povodněmi, byl rozpočtový výbor sněmovny průběžně informován,“ řekl dále Macura.

Šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl v rozhovoru pro Echo24 v souvislosti s rozpočtem řekl, že poslanci možná nečtou sněmovní tisky. „Mně se zdá, že ne všichni v Poslanecké sněmovně čtou sněmovní tisky. Najednou jsou všichni překvapeni změnou rozpočtových pravidel a změnou zákona o rozpočtové odpovědnosti, který říká, jak se má zlepšovat strukturální saldo. Najednou jsou všichni překvapeni, kolik peněz se utratilo na povodně, přestože to v těch tiscích je. Co kdybychom se méně překvapovali jenom tím, že budeme opravdu číst to, co do sněmovny jde? Všechno to tam je,“ uvedl Hampl.