„Jeden soud je oblíben, druhý ne.“ Pavlova jména pro Ústavní soud roztočila pochybnosti Senátu

NOMINACE NA ÚS

„Jeden soud je oblíben, druhý ne.“ Pavlova jména pro Ústavní soud roztočila pochybnosti Senátu
Nové složení ÚS pod prezidentem Pavlem. Foto: J. Symon, Ústavní soud
1
Domov
Sdílet:

Další prezidentské nominace na Ústavní soud, další pochybnosti. Petr Pavel v pondělí navrhl Senátu na ÚS poslat právníka a sociologa Jiřího Přibáně a soudce Nejvyššího správního soudu (NSS) Tomáše Langáška. Části členů horní komory se nicméně nelíbí, že s Langáškem by měl přijít další soudce, a to přímo opět z NSS. Podle kritiků to jde proti prezidentem avizované pestrosti, která má patřit mezi hlavní kritéria výběru. Není to poprvé, co se Pavlův způsob výběru nových ústavních soudců ocitá pod drobnohledem.

V červnu mandát skončí místopředsedovi ÚS Vojtěchu Šimíčkovi a soudci Tomáši Lichovníkovi. Pavel proto musel v těchto dnech přijít s novými návrhy. Potřebuje totiž schválení Senátu a horní komora musí o nominacích rozhodnout do 60 dnů.

Sám Pražský hrad se zaklíná tím, že se jako v minulosti řídil stanovenými pravidly. „Výběr kandidátů probíhal podle předem avizovaných kritérií, která prezident zveřejnil dne 20. března,“ píše se v tiskové zprávě. Hned prvním kriériem je přitom „Pestrost s ohledem na profesní původ a zkušenost, s obvyklou převahou soudců obecných soudů a akademiků, doplněných dalšími profesionály“.

Podle některých senátorů ale prezident jde s Langáškovou nominací proti této zásadě. Podobně jako šéf Ústavního soudu Josef Baxa i Langášek totiž původně pochází z Nejvyššího správního soudu.

„Pan Langášek je skvělý soudce a nic proti jeho nominaci nemám. Akorát to popírá původní proklamace Hradu, že nový ÚS bude pestrý. Je to již čtvrtý kandidát z NSS, z NS (Nejvyššího soudu – poznámka) tam není nikdo. Vypadá to, že jeden soud je oblíben a druhý ne. A nikdo mi nemůže podsouvat, že NSS nemám rád, protože jsem velmi výrazně obhajoval kandidaturu soudce Zdeňka Kühna, jehož senát na NSS mi zamítl několikanásobně více kauz, kde jsem figuroval jako daňový poradce, než všechny ostatní senáty NSS dohromady. Jen si prostě představuji pestrost jinak než prezidentská kancelář. A stejně je to i s absencí konzervativních soudců,“ napsal pro Echo24 šéf ústavně-právního výboru Senátu, který bude o Langáškově nominaci jednat, Tomáš Goláň.

„Ta pochybnost tu je, jsou to lidé ze stejného prostředí. Znají se. (...) Hlavně prezident nebo jeho tým deklarovali, že výběr má být pestrý,“ argumentuje zase senátorka Hana Kordová Marvanová, místopředsedkyně výboru. „Mají to být různé osobnosti, které jsou i na sobě nezávislé a nejsou z jednoho prostředí, jedna názorová skupina. Samozřejmě ale záleží na slyšení. Musíme s těmi kandidáty mluvit,“ dodává Marvanová.

Že může jít o problém, přiznávají i další senátoři. „Ty výhrady chápu, ale v tuto chvíli ještě nevím, jak ovlivní mé hlasování,“ sdělil redakci senátor a advokát Václav Láska.

Chybí advokáti

O způsobu výběru kandidátů na Ústavní soud se vedly diskuze už dříve. Prezident Pavel se totiž rozhodl vytvořit svůj poradní panel vedený ústavním právníkem Janem Kyselou, který bude přijímat nominace od jednotlivých institucí a následně generovat konkrétní jména. Někteří kritici to označovali za zbytečný korporativismus.

„Složení Ústavní soudu z hlediska profesí je klíčem ke změně. Navrhuji složit ho z 5 advokátů, 3 právních teoretiků, 3 soudců a 4 politiků (pro ty, kteří hned začnou nadskakovat, tak politiků, kteří mohou pocházet z jakékoli právnické zkušenosti, která je předepsána ústavou). Pak bude totiž Ústavní soud vypadat úplně jinak a třeba se vrátí k tomu poslání, které tvůrci Ústavy, když ji psali, měli na mysli, a to zejména z hlediska role Ústavního soudu jako specifického orgánu v našem právním a politickém systému,“ kritizoval výběr například nedávno zesnulý šéf Helsinského výboru Václav Vlk.

Určitá nespokojenost panovala i se situací, kdy se v nominacích objevovali právě téměř výhradně samí soudci a přehlížely se další profese.

„Advokáti reprezentují nejpočetnější právnický stav, zastupují a jsou v kontaktu s nejvíce lidmi, kteří jsou spotřebiteli práva. Musejí ctít hierarchii státu, ale také s ní umět zápasit –⁠ vždy a důsledně jen na právním poli. Poměr advokátů vůči soudcům je asi sedm na jednoho a poměr ke státním zástupcům asi 18:1 ve prospěch advokátů. U profesorů práva je to odhadem 500 advokátů na jednoho profesora,“ dodával tehdy Vlk.

Podobné jako za Havla

Podle zástupců jednotlivých institucí nebo odborníků na ústavní právo Pavel snahou o otevřenost a barvitost při výběru soudců navazuje na éru prvního prezidenta. „Mám pocit, že to zapadá do zvyklostí, které tu byly od Václava Havla,“ míní Libor Vávra, prezident Soudcovské unie. „Václav Havel měl seznam kandidátů, které sbíral po okolí a jeho poradní skupina potom výběr zužovala,“ dodal.

Václav Klaus měl podle Jana Kysely, který teď právě vede Pavlův panel odborníků, podobný poradní sbor, který ale jako za Havla nefungoval. „Ve vztahu k Ústavnímu soudu sloužil jako rezervoár kandidátů, když byli hned tři jeho členové na jeho soudce nominováni. Jinak mi to přišlo velmi nahodilé. Obvykle to asi bylo tak, že kdosi blízký Václavu Klausovi o někom slyšel a dotyčný byl navržen. Jindy také fungovaly stranické vazby, doporučení funkcionářů ODS a podobně,“ řekl.

„U Miloše Zemana to tak bylo spíše ze začátku,“ přidává soudce Vávra. Třetímu prezidentovi na počátku prvního mandátu výrazně radil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, vřelé vztahy ale postupem času ochladly. „Až po jeho rozepřích s Pavlem Rychetským od toho prezident ustoupil a pak jsme o jeho postupu příliš nevěděli,“ uvedl předseda Soudcovské unie.

Pavel za více než rok ve funkci jmenoval osm nových soudců ÚS i jeho předsedu Josefa Baxu. Naposledy řady soudu v únoru rozšířil advokát Milan Hulmák. V minulém roce naopak kandidaturu stáhl soudce Vrchního soudu v Praze Robert Fremr, když se objevily jeho kontroverzní rozsudky z doby před rokem 1989. Po něm neuspěl také soudce Pavel Simon, pro jehož kandidaturu nezvedlo ruku dost senátorů.

Výběr byl podle prezidenta nicméně zodpovědný a transparentní. „Udělal jsem něco, co nikdo z mých předchůdců neudělal. Řekl jsem, jakým způsobem, na základě jakých kritérií a parametrů budou (ústavní soudci) vybíráni, oznámil jsem okruh lidí, se kterými budu na tom výběru spolupracovat, o jejichž expertizu se budu opírat,“ řekl nedávno Pavel.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články