Zázrak ve štetlu. V Brně začíná festival židovské kultury a života

Jsou různé festivaly, ale některé jsou jiné než ostatní festivaly. Takový je největší festival židovské kultury v České republice – ŠTETL FEST, který začíná dnes v Brně - a skončí v neděli 31. srpna.

Koná se po čtvrté, probíhá po celém městě, má mnoho podob a určen je všem bez rozdílu. Jeho duch je přátelský a nostalgický, připomíná existenci židovského (nejen) Brna, které by bez židovského umu, podnikavosti a elánu nebylo tím, kým je. Ten dynamický přínos byl krutě ukončen holocaustem a ani Štetl Fest ho nemůže obnovit, ale může ho na pár dní připomenout, a tím i jaksi oživit. Kdo zažil předchozí tři ročníky, musí potvrdit, že koncem srpna se v brněnském „štetlu“ ten zázrak stane.

I letos se bohatý pětidenní program koná na tradičních i nových místech spojených s židovskou historií v Brně. Ředitelka a duše festivalu, původně teatroložka Eva Yildizová se svým týmem připravila přes 130 různorodých akcí, výstav, besed, koncertů a divadelních představení, s účastí více než padesáti zahraničních a českých osobností. Některé mají ráz komorní a pietní, jiné jsou veselé až zábavné. Atmosféra bývá koncem srpna přívětivá, což neznamená, že do ní nemohou vstoupit temnější a polemičtější tóny.

Čtvrtý ročník festivalu nese podtitul „Konec války?“. V roce, kdy si připomínáme 80. výročí konce druhé světové války, nastoluje festival aktuální téma trvání, cykličnosti a původu konfliktů – minulých i dnešních. Kromě připomenutí nacistické historie v Brně se festival zaměří na osudy brněnských uprchlíků, kteří díky Nansenovým pasům se snažili najít nový domov v Norsku. Na více akcích (procházka, přednáška, výstava) festival představí život a dílo architekta Otto Eislera, který byl jedním z takových uprchlíků do Norska, kde však byl po nacistické okupaci zatčen a až do konce války vězněn v německých táborech. Zázrakem přežil, vrátil se do Brna, kde zemřel v roce 1968. Eisler byl autorem funkcionalistické brněnské synagogy Agudas Achim (Společenství bratří) ve Skořepce, po válce pavilonů brněnské ZOO, na jejímž vybudování a otevření v roce 1953 se významně podílel.

Mimořádně důležitou osobností židovského Brna dvacátého století byl rabín Richard Feder (1875 – 1970), jediný přeživší ze své rodiny, který se po válce nevzdal snahy let obnovovat brněnskou židovskou obec. Do Brna přijede jeho osobnost představit rabín Andrew Goldstein, který se rabínem Federem zabývá celý život. Významnou součástí festivalu bude setkání s potomky židovských průmyslnických rodin, které válka z Brna navždy oddělila. Letošními hosty budou potomci rodiny Engelsmannových, kteří do Brna přijedou z USA i Austrálie.

Specifickou roli hraje na festivalu samotné Brno, jeho genius loci, ve kterém se židovský vliv projevil v neposlední řadě tím, jaké v něm zanechal krásné vily, v nichž po majitelích zbyla jen jména: Tugendhat, Löw-Beer, Stiassni, Wittal… Ty jsou součástí festivalů, takže lze do nich vstoupit a představit si, že jste se stali na chvíli hosty těch zmizelých rodin z jiného světa.