Vláda velkou novelou změní fungování univerzit, začínající akademici už nemají živořit

VYSOKÉ ŠKOLSTVÍ

Vláda velkou novelou změní fungování univerzit, začínající akademici už nemají živořit
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Foto: MŠMT
2
Domov
Jan Křovák
Sdílet:

Vláda Petra Fialy (ODS) má na stole velkou novelu vysokoškolského zákona, která mění celou řadu oblastí. Návrh předkládá ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Patrně největší změnou je reforma doktorského studia, situace doktorandů se má výrazně zlepšit především po finanční stránce. Mezi další oblasti, které novela mění, patří třeba přísnější postih neoprávněného užívání titulu absolventa vysoké školy nebo podpora internacionalizace VŠ.

Vláda by měla novelu zákona o vysokých školách projednat příští týden ve středu. Hlavní změnou je reforma doktorského studia. „Podmínky doktorského studia na vysokých školách v České republice se díky novele zákona o vysokých školách výrazně zlepší. Cílem je dlouhodobě zvyšovat kvalitu tohoto stupně studia a zároveň dosáhnout poklesu počtu neúspěšných absolventů. Doktorandi budou lépe odměňování a bude kladen větší důraz na sladění jejich pracovního, studijního a osobního života,“ uvedla pro Echo24 mluvčí MŠMT Tereza Fojtová.

Novela vysokoškolský zákon zavádí garanci příjmů prezenčního studenta v doktorském studijním programu, ta bude ve výši nejméně 1,2násobku minimální mzdy. Zajistí tak podle Fojtové studentům důstojný příjem, který si nebudou muset obstarávat jinou prací nad rámec jejich studia, s nímž výdělečná činnost často nesouvisí.

„Zároveň se umožňuje kombinace mzdy/platu a stipendia, pokud je doktorand zároveň zaměstnancem a tvůrčí činnost v rámci tohoto pracovního poměru souvisí se vznikem disertační práce. V takovém případě lze část či celé stipendium vyplatit mzdou/platem, což přinese studentovi výhodu při sjednávání bankovních produktů i v nároku na některé dávky,“ dodala Fojtová s tím, že vysoké školy zároveň budou mezi uchazeči o doktorské studium přísněji vybírat, bude jich méně, čímž ale bude možné jim věnovat větší péči.

Vysokým školám bude novelou zákona také umožněno, aby nemusely stanovit poplatek za studium v cizím jazyce v doktorském studijním programu. Nyní je stanovení poplatku povinností vysoké školy. „Uvedená změna pomůže nalákat do doktorských studijních programů studenty ze zahraničí,“ řekla Fojtová.

Dále dochází ke specifikaci toho, co může tvořit disertační práci: „Disertační práci může rovněž tvořit umělecký výstup nebo funkční prototyp technického zařízení, patentová přihláška vynálezu nebo technická dokumentace vytvořená při výzkumné, vývojové nebo inovační činnosti nebo jiný aplikačně realizovaný výsledek výzkumu, vývoje nebo inovací.“

Mezi další významné změny patří podpora internacionalizace vysokého školství, změny ve stipendiích pro podporu různých mobilitních programů včetně stipendií pro absolventy, účastníky celoživotního vzdělávání a zaměstnance vysokých škol. Dále úprava vnitřních předpisů soukromých vysokých škol s přiblížením k regulacím veřejných vysokých škol, zjednodušení procesu jmenování členů Rady pro vnitřní hodnocení (RVH) a zkrácení časové náročnosti tohoto procesu. Novela také zavede přísnější postih neoprávněného užívání titulu absolventa vysoké školy či možnost udělení stipendia čerstvým absolventům za vynikající výsledky.

Tlak na vyšší úspěšnost doktorandů

Rektorka Univerzity Karlovy a předsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková pro Echo24 zdůraznila význam reformy doktorských studijních programů. „Z mého pohledu je nejpodstatnější reforma doktorského studia, která určitě míří správným směrem. Rozhodně potřebujeme podporovat finančně naše doktorandy a doktorandky výrazně více. To navýšení a tlak na vyšší úspěšnost v doktorských studijních programech je určitě dobře,“ uvedla pro Echo24 Králíčková s tím, že velmi prospěšný je také posun v elektronizaci, na který novela cílí.

„Univerzity se musí soustředit na to, aby byly dostatečně elektronizovány. U nás na Univerzitě Karlově je před námi v tomto ohledu velký kus práce,“ dodala rektorka UK.

Zároveň uvedla, že vnímá některé nedostatky novely. „Já vždy vítám kroky, které vedou k větší flexibilitě. Máme před sebou velký úkol, to je umožnit vzdělávání dospělé populaci. Tedy ten reskilling nebo upskilling. Díky Národnímu plánu obnovy bude od poloviny roku celonárodně spuštěn systém mikrocertifikátů,“ poukázala Králíčková s tím, že se ale zatím nepodařilo vytvořit takový systém, který by umožnil z těchto mikrocertifikátů vytvořit celé studijní programy. Vzdělávání této části populace podle ní může přinést státu velké výhody včetně podpory ekonomického růstu.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články