Evropa se zapojuje do vesmírného závodu. Máme jasný mandát k vojenským schopnostem ve vesmíru, zní z ESA

Evropská vesmírná agentura bude poprvé ve své historii financovat i vojenské projekty ve vesmíru. Evropa tak reaguje a zapojuje se do nových zbrojních vesmírných závodů, kdy svou přítomnost ve vesmíru posilují jak USA, tak Čína a Rusko. Rekordní rozpočet, který byl navýšen o třetinu, má pokrývat i satelity, které budou využívat evropské armády, a to poprvé v historii.

V minulých dnech proběhlo zasedání členů ESA, na kterém 23 členů schválilo rozpočet 21 miliard eur na tři roky, ve kterém je poprvé od vzniku agentury, která ve své zakládající listině uvádí, že vyvíjí technologie pro mírové užití, myšleno na vojenské a bezpečnostní investice. „Agentura obdržela od členských států jasný mandát pro obranu a bezpečnost,“ uvedl šéf ESA Josef Aschbacher.

Členové schválili rozpočet 22,1 miliardy eur, což je jen o 200 milionů eur méně, než byl původní požadavek ESA a jedná se o nárůst o 32 % oproti předchozímu rozpočtu. 1,2 miliardy eur pak má jít na program ERS (European Resilience from Space- Evropská vesmírná odolnost), který se skládá z investic do několika družicových systémů, které mají pomoci evropským státům zabezpečit komunikaci a monitoring z vesmíru.

Program zahrnuje zobrazovací, navigační a komunikační schopnosti pro bezpečnostní účely, od obrany až po reakci na krize. „Začneme sdružováním a sdílením stávajících schopností,“ řekl Aschbacher. „Pokud jsou některé satelitní systémy využívány na 30 až 40 % své kapacity pro národní potřeby, zbylých 60 % by mohly využívat ostatní výměnou za to, že ostatní země budou dělat totéž.“ Tento přístup by však k uspokojení evropských potřeb nestačil. Podle Aschbachera národní systémy poskytují asi tucet snímků konkrétních míst denně, zatímco cílem v současné době má být velmi vysoká frekvence pozorování: každých 30 minut. Splnění tohoto cíle bude vyžadovat novou konstelaci optických a radarových zobrazovacích družic, která by případně zahrnovala další senzory, jako jsou termální infračervené nebo radiofrekvenční monitorovací systémy, a také technologie jako je mezisatelitní spojení.

Cílem ESA je vypustit první demonstrační družice do roku 2028. ESA rovněž usiluje o 250 milionů eur na LEO PNT, konstelaci družic pro určování polohy, navigaci a časování na nízké oběžné dráze Země, která by rozšířila systém Galileo a zvýšila odolnost proti jeho rušení. Třetí složka se zaměřuje na komunikaci, která staví na konstelaci bezpečného připojení IRIS².

Projekt IRIS² byl odstartován minulý rok a kromě ESA se na něm podílí i soukromý sektor. Zahájit provoz má kolem roku 2030 a na nižší oběžnou dráhu Země dostat téměř 300 satelitů. Ty by měly zabezpečovat satelitní internet pro spotřebitele a konkurovat tak například americkému Starlinku. Zároveň by měly být schopné zajistit zabezpečenou komunikaci pro jednotlivé státy EU.

Rozpočet ESA se však neskládá jen z programů ERS. Přes 4,3 miliardy eur má jít na transport a vývoj raket a 3,6 miliardy má jít na podporu evropského průmyslu. Investice do vesmírných programů však plánují i jednotlivé členské státy ESA samostatně.

Ambice neskrývá například Francie. Letos na podzim francouzský prezident oznámil, že vesmírné velitelství francouzských ozbrojených sil dosáhlo operační připravenosti. Do roku 2030 chce do kosmické obrany investovat přes 10 miliard eur, modernizuje kosmodrom ve Francouzské Guyaně a plánuje nákup nových „hlídkových“ družic schopných monitorovat cizí objekty na oběžné dráze. „Kromě toho, co již bylo naplánováno pro aktivní obranu, nasadíme od roku 2027 naše první hlídkové satelity, které budou monitorovat, kontrolovat a v případě potřeby reagovat na hrozby na oběžné dráze. Ty budou doplněny našimi prvními vesmírnými akčními schopnostmi založenými na laserech a rušičkách,“ uvedl.

Itálie mezitím sestavuje vlastní vesmírnou obrannou strategii. V rozpočtu si vyčlenila stovky milionů eur na sledování kosmického odpadu, i na nový komunikační satelit Sicral 3, který má bezpečně využívat armáda pro své potřeby. Současně rozvíjí pozorovací konstelaci Iride, která už má za sebou první start. Vláda také podporuje výstavbu továren na satelity přímo v Itálii. Od dubna 2023 byly slavnostně otevřeny tři továrny pro satelity a mikrosatelity.

Ve Velké Británii, která je také členem ESA, pak nová strategie počítá s rozvojem kosmodromů a dalším rozvojem vojenských satelitů. Nedávno velitel britských vesmírných sil generál Paul Tedman uvedl, že přibližně půl tucet britských vojenských satelitů čelí provokacím a snahám o rušení spojení každý týden. Velká Británie také nedávno oznámila, že testuje opatření na obranu proti laserovým paprskům ve vesmíru.

Oznámení přichází v době, kdy světové velmoci přiostřují soupeření ve vesmíru. Minulý rok způsobila poprask zpráva, že se americký kongres zabývá možností, že Rusko vypustilo do vesmíru nebo ve vesmíru testovalo možnost využití jaderné zbraně. Velitel amerických vesmírných sil generál Chance Saltzman poprvé uvedl, že „vesmír je válečné bojiště“ a poprvé se v amerických strategických dokumentech začalo hovořit o ofenzivních schopnostech ve vesmíru. Nedávno Saltzman varoval před vesmírnými schopnostmi Číny.