Pod dohledem policie: Stavba D35 odkryla unikátní keltské sídliště se šperky a jantarem

NÁLEZ V MÍSTĚ STAVBY DÁLNICE

Pod dohledem policie: Stavba D35 odkryla unikátní keltské sídliště se šperky a jantarem
Archeologové objevili během průzkumu na Královéhradecku nedaleko výstavby D35 keltské sídliště. Foto: UHK a MVČ
10
Domov
Viktor Horák
Sdílet:

Nedaleko rozestavěné dálnice D35 z Čech na Moravu došlo k významnému historickému objevu. Mezi Hradcem Králové a Hořicemi archeologové objevili starobylé keltské sídliště, které nemá v českém měřítku konkurenci. Na místě byly nalezeny zlaté a stříbrné mince, jantar, keramické nádoby i stavby a svatyně z laténského období. O výjimečnosti nálezu svědčí i to, že bylo nutné zajistit nepřetržitý policejní dohled kvůli riziku vyrabování. Významný nález by podle mluvčího Univerzity Hradec Králové Jakuba Nováka neměl ohrozit výstavbu strategicky důležité dálnice D35. "V místě sídliště již probíhá výstavba dálnice v plánované trase, které se tedy nález nijak nedotkne," uvedl pro deník Echo24.

V trase budoucí dálnice D35 mezi Hořicemi a Hradcem Králové odhalili archeologové rozsáhlé keltské sídliště, které podle odborníků nemá v českém prostředí obdoby. Lokalita mohla sloužit jako důležité obchodní a výrobní centrum propojené se sítí dálkových tras. „Sídliště bylo nadregionálním obchodním a výrobním centrem napojeným na dálkové obchodní trasy, o čemž svědčí nálezy jantaru, zlatých a stříbrných mincí i důkazy o výrobě luxusní keramiky,“ uvedl Jakub Novák.

Vrcholná fáze osídlení spadá do 2. století před naším letopočtem, tedy do doby před vznikem oppid, rozsáhlých opevněných sídlišť s centrálními funkcemi. Na lokalitě archeologové objevili rovněž množství kovových předmětů, mincovních raznic, zlomků keramických nádob, základy obytných staveb a výrobních objektů, a dokonce i pozůstatky jedné či dvou svatyní.

"Jedná se o lokalitu evropského významu, která nemá v Čechách obdoby. Z hlediska svého potenciálu a významu se blíží nejvýznamnějším centrálním aglomeracím známým z oblasti středního Podunají či jižního Německa. Sídliště nebylo opevněné," říká vedoucí archeologického oddělení Miroslav Novák. Objev je výjimečný i tím, že se podařilo odkrýt osídlení z doby laténské téměř bez narušení intenzivní zemědělskou činností a také nelegálními aktivitami hledačů pokladů, kteří využívají detektory kovů. Nutno dodat, že ještě před objevem na místě zasahovala pětkrát policie právě kvůli nelegálním hledačům pokladů.

Archeology také překvapila nebývale vysoká hustota nálezů v ornici. Informační potenciál původního povrchu sídliště v orničním a podorničním horizontu se zcela vymyká standardu, převyšuje výplně archeologických objektů pod ornicí. S  počtem 22 tisíc sáčků s nálezy se jedná o jeden z největších souborů artefaktů, jaký byl kdy v Čechách nalezen. Zahrnuje předměty denní potřeby i neobyčejně bohaté kolekce šperků," uvedl vedoucí archeologického terénního výzkumu Ladislav Rytíř na tiskové konferenci v Gayerových kasárnách.

ECHOSALON: Vyšší daně, víc zbraní. Jak seriózně jsou podloženy závazky masivního zbrojení?

O zapojení do dálkového obchodu tehdejších obyvatel sídliště svědčí i nálezy baltského jantaru, platidel a důkazy o výrobě luxusní keramiky. O kontaktech s Římskou republikou, západní Evropou, středním Podunajím a jihovýchodní Evropou dávají podle vědců tušit nalezené části kovových nádob, zlomky zrcadel, mince nebo šperky. "Nálezy jantaru poukazují na napojení na Jantarovou stezku spojující Pobaltí a Středomoří," řekl Rytíř. Z hlediska počtů nalezených mincí se jedná o druhou nejvýznamnější lokalitu v Česku. První je takzvaná otevřená aglomerace v Němčicích nad Hanou v Olomouckém kraji.

Nejedná se o první významný historický objev na trase budoucí dálnice D35 z Hradce Králové směrem na Jičín. Jedním z nejpozoruhodnějších je objev zřejmě nejdelší pravěké mohyly v Evropě. Mohyla o délce 192 metrů a šířce přes 15 metrů pochází z doby kultury nálevkovitých pohárů a byla odkryta na pomezí katastrů obcí Dlouhé Dvory a Lípa. Její stáří se odhaduje na čtvrté tisíciletí před naším letopočtem.

Dálnice D35 představuje v současných plánech české dálniční sítě tzv. severní páteřní trasu spojující Čechy a Moravu. Poprvé se tato komunikace objevila v plánech dálniční sítě již v roce 1963 jako dálnice D35, vedoucí v trase Hradec Králové – Litomyšl – Svitavy– Jevíčko – Konice – Olomouc – Lipník nad Bečvou, kde se měla napojovat na dálnici D47 (dnes D1), píše se na webu D35.

Na výzkumu se podíleli archeologové z Univerzity Hradec Králové (UHK), Muzea východních Čech v Hradci Králové (MVČ) a společnosti Archaia Praha z.ú. Obě instituce zvažují podání návrhu na prohlášení lokality, která je pod neustálým dohledem, za kulturní památku. Nález by neměl ohrozit výstavbu dálnice, jelikož neleží přímo na místě její výstavby.

Keltské sídliště bylo prozkoumáno v rámci tzv. předstihového archeologického výzkumu před samotným zahájením stavby. "Ta již probíhá a její průběh tak není archeologickým výzkumem nijak ovlivněn. Ostatně samotná dálnice prochází památkovou zónou – Území bojiště u Hradce Králové," uvedl Jakub Novák pro deník Echo24.

Novák doplnil, že výzkumné práce probíhaly s velkým časovým předstihem, nezkomplikují práci stavařům a výstavba se nezpozdí ani o minutu. "Archeologové nyní všechny nálezy zdokumentují, což by mohlo trvat až dva roky. Všechno se tedy vykope a odveze do archivů. Dálnice tedy může pokračovat ve své trase bez jakéhokoliv omezení," sdělil redakci Echa24.

Dálnice D35 se tak neplánovaně stává archeologickou žílou, která odhaluje skryté poklady české historie a přináší nové poznatky o životě dávných civilizací ve východních Čechách. To ale není první problém na dálnici D35. Ředitelství dálnic a silnic (ŘSD) totiž řeší spor o tendr na archeologický průzkum mezi Hořicemi a Úlibicemi na Jičínsku na trase D35.

EDITORIAL: Kdo zůstane normální, skončí s hlavou v polštáři

Nový objev archeologů může do jisté míry zkomplikovat strategické zájmy nejenom České republiky, ale i Severoatlantické aliance. Česko totiž slouží jako jedna z důležitých tranzitních zemí pro jednotky NATO, které se přeskupují ze západní do východní Evropy. V případě konfliktu NATO s Ruskem by se Česko stalo důležitou dopravní tepnou a hostitelskou zemí spojeneckých vojsk v rámci programu Host National Support.

Armáda ČR a NATO jedná s ŘSD a se Správou železnic údajně každý měsíc. „Těžištěm posledních jednání jsou projekty rozvoje duální dopravní infrastruktury, tedy takové, která je učena pro civilní a vojenské užití,“ uvedl generál Róbert Bielený podle serveru Novinky.cz.

Mezi strategicky důležité dopravní akce patří rekonstrukce mostu Šmejkalka na D1, rekonstrukce dálnice D1 v Brně a právě zmiňovaná výstavba dálnice D35, která propojuje Hradec Králové a Olomouc. Na stavbu a rekonstrukci se podařilo sehnat 1,9 miliardy korun z evropských fondu pro vojenskou mobilitu. „Příkladem může být připravovaná výstavba nebo zodolnění odpočívek u dálnic pro jednotlivé proudy 20 až 25 vojenských vozidel,“ připomněl generál.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články