Vyšší daně, víc zbraní. Jak seriózně jsou podloženy závazky masivního zbrojení?

Minulou středu se v Haagu hlavy členských zemí Severoatlantické aliance dohodly na zdvojnásobení výdajů na obranu. Každá z 32 členských zemí by do sedmi let měla na obranu vydávat pět procent svého hrubého domácího produktu (HDP). Přímé investice do zbraní a armády mají dosáhnout 3,5 procenta – oproti dnes platným dvěma procentům – a dalších 1,5 procenta si členské země mohou započítat z výdajů, které posilují odolnost jinak – od kybernetické války přes vybrané dálnice a železnice až po průmysl dvojího použití, tedy civilní výroba, kterou lze překlopit na válečnou. Generální tajemník NATO Mark Rutte nový závazek označil za kvantový skok a v SMS zprávě americkému prezidentovi se radoval, že Donald Trump přinutí „platit Evropu ve VELKÉM stylu“.

Na rozdíl od zpěčujícího se Španělska a ovšem i Slovenska byla Česká republika pro všemi deseti. Na summitu se závazkem souhlasil prezident, armádní generál v. v. Petr Pavel po dohodě s premiérem. Ale málokdo z vládní koalice zatím prozradil, z čeho by se ty obří výdaje měly zaplatit, respektive kompenzovat. Letos dosažená dvě procenta na obranu dělají v českém případě 160 miliard korun, 3,5 procenta tvrdých vojenských investic budou tedy znamenat 280 miliard a dodatečných 1,5 procenta 120 miliard v dnešních cenách, dohromady 400 miliard ročně. Výjimkou mezi tajemnými politiky koalice v tomto ohledu je poslanec a ekonomický expert TOP 09 Miloš Nový. S ním přišli do Salonu Echa debatovat poslanec ANO Patrik Nacher a sociolog a ředitel agentury PAQ Research Daniel Prokop.

Pánové, těch pět procent HDP na obranu jsou ohromné peníze. Považujete to za reálné číslo, nebo spíš za politickou deklaraci určenou pro uši amerického prezidenta?

Nový: Tak především výše výdajů na obranu bude vždycky odpovídat potřebám z hlediska geopolitické situace. Kdyby se například měl opakovat 21. srpen 1968, který já jsem zažil, tak pak si dovedu představit výdaje i mnohem vyšší. Vždycky bychom výdaje na obranu měli posuzovat podle aktuálních hrozeb. Dnes jsme v situaci, kdy nás ruský prezident zařadil na seznam nepřátelských zemí.

Zařadil nás na seznam nikoli přátelských zemí, což je rozdíl.

Nový: Zadruhé Putin řekl, že by si přál návrat před rok 1997, kdy jsme nebyli členy NATO.

Zase to není tak úplně pravda: ne před rok, ale do roku 1997, tedy politické rozšíření ano, ale už ne rozšíření vojenské infrastruktury.

Nový: Každopádně na tom, že Rusové mají zájem obnovit tu svou sféru vlivu, se myslím shodneme. Odpovídat na vaši otázku budu teď v rámci nikoli těch pěti, ale 3,5 procenta HDP. Zbylých 1,5 procenta půjde na stavbu infrastruktury, proti kybernetickému nebezpečí atd. Ta 3,5 procenta investovaná do armády a zbraní naprosto reálná jsou. Zejména proto, že těch máme dosáhnout do roku 2035.

Nacher: Já si naopak od začátku myslím, že těch pět, tedy 3,5 plus 1,5, reálných není. Honění procent mi nedává smysl. Je to politická deklarace a mrzí mě, že to někteří politici hrotí až takhle, protože pak debatu lze vést už jen zjednodušeně. Čím nadhodíte vyšší procento, tím to s naší bezpečností myslíte jakoby lépe. Nabídl bych vašim čtenářům jiný pohled: pět procent HDP je přes 20 procent rozpočtu. Když se to řekne takhle, v tu chvíli jsem zvědav, jak bude někdo obhajovat, aby pětina, možná až čtvrtina rozpočtu šla do obrany. A když vidíme, jak to funguje dnes, kdy výdaje a armádní projekty mají svou setrvačnost, tak už ta dnešní dvě procenta se nedaří vynakládat efektivně. Dohání se to placením zálohových faktur. Kdyby se sečetly smysluplné výdaje za rozpočtový rok, tak jsme hluboce pod dvěma procenty. Mně ta debata přijde skoro urážlivá vůči daňovým poplatníkům a jejich penězům. Stanovení procenta nenahradí reálnou debatu.

Celá audio a video verze zde.

Zkrácená verze na YouTube zde.

Celý text si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.