Pod Alpami se prorazila historie. Brennerský tunel spojil Itálii a Rakousko

Pod horským masivem Geigenspitze (Cima Posta) se přepsaly evropské dopravní dějiny. V hloubce 1420 metrů prorazili dělníci poslední část průzkumné štoly Brennerského úpatního tunelu – stavby, která má proměnit dopravní mapu kontinentu. Za účasti italské premiérky Giorgie Meloniové a rakouského kancléře Christiana Stockera se Itálie a Rakousko poprvé fyzicky spojily pod Alpami, píše server Euractiv.

„Je to historický den,“ prohlásila Meloniová. Rakouský kancléř mluvil o „projektu generací“. A není divu – tunel mezi Innsbruckem a italskou obcí Fortezza bude mít délku 55 kilometrů, s připojením na Inntaltunnel dokonce 64 kilometrů, což z něj udělá nejdelší železniční tunel světa. Za ražbu tunelu zodpovídá společnost BBT, kterou vlastní napůl rakouské (ÖBB) a italské (FS) dráhy.

„Brennerský tunel je zásadním krokem pro konektivitu a odolnost Evropy. Zvýší kapacitu i rychlost železniční dopravy, sjednotí přeshraniční standardy a přenese dopravu z přetížených silnic na koleje. To všechno urychlí civilní i vojenský přesun napříč kontinentem,“ prohlásil eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas.

Tunel má výrazně snížit trvání cesty mezi Innsbruckem a Jižním Tyrolskem na italské straně ze současných zhruba 80 minut na 25 minut. Maximální rychlost osobní železniční dopravy by měla činit 160 až 250 kilometrů za hodinu. Rakouské a italské úřady si pak od nové infrastruktury slibují přesunutí velkého množství nákladní dopravy ze silnice na železnici,

Čas železničního spojení mezi zeměmi se sníží o téměř 60 procent. Se zprovozněním Brennerského úpatního tunelu se počítá v roce 2032, náklady na jeho vybudování by měly činit deset miliard eur (více než 250 miliard korun). Projekt financují rovným dílem Rakousko a Itálie, polovinu přidává Evropská unie, stojí na stránkách projektu.

KOMENTÁŘ: Charlie Kirk mezi Valhalou a Týnským chrámem

Práce na tunelu začaly už v roce 2007. Z celkových 230 kilometrů tunelových štol a spojek je dnes hotovo více než 200 kilometrů, tedy asi 90 procent. Průzkumná štola, která vede mezi dvěma hlavními tubusy o 12 metrů níže, bude sloužit zejména k odvodu vody. Poslední prorážka hlavních tunelů je plánována na příští rok.

Dvě hlavní tubusy, propojené každých 333 metrů únikovými tunely, nabídnou téměř rovný průjezd bez prudkých stoupání, která dnes komplikují přepravu přes průsmyk. Zatímco dnes se přes Brenner valí proud kamionů, nový tunel má nákladní dopravu masivně převést na koleje. Rakouské úřady si od toho slibují úlevu pro životní prostředí i místní obyvatele, kteří dlouhodobě kritizují hluk a emise z přetížené dálnice.

Brennerský tunel není jen inženýrským skvostem. Tunel se stane součástí páteřní evropské dopravní sítě TEN-T, konkrétně skandinávsko-středomořského koridoru, a má přispět nejen k rychlejšímu pohybu zboží, ale i k posílení vojenské mobility v rámci NATO a EU.

Pro Řím i Vídeň je stavba zároveň cestou, jak překonat letité spory o omezení kamionové dopravy v Alpách. „Tunel je víc než jen dopravní stavba – je to evropský projekt, který spojuje technologie, ekologii a bezpečnost,“ uvedlo rakouské ministerstvo obrany. Pokud vše půjde podle plánu, za sedm let se cestující i dopravci přesvědčí, že Alpy už nejsou bariérou, ale součástí propojené Evropy.