Ve věku 103 let v Berlíně zemřela přeživší holokaustu Margot Friedländerová

Ve věku 103 let dnes v Berlíně zemřela Margot Friedländerová, přeživší holocaustu a jedna z nejvýznamnějších německých svědkyň hrůz nacismu. Informovala o tom německá tisková agentura DPA.

"Německo její smrtí ztratilo důležitý hlas moderních dějin. Po šesti desetiletích, kdy se z New Yorku vrátila do svého rodného města, se tato čestná občanka Berlína neúnavně zasazovala o smiřování a vzpomínání," citoval web Le Soir nadaci na podporu svobody a demokracie, kterou Friedländerová založila ve svých 101 letech.

🖤
„Bitte seid Menschen.“
Ade Margot Friedländer. pic.twitter.com/6YX9DfjN3E

— Rechtsanwältin und Notarin Johanna Neumann (@joneumann_recht) May 9, 2025

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier měl Friedländerové dnes udělit jedno z nejvyšších německých vyznamenání, ale ceremoniál byl kvůli jejímu zdravotnímu stavu na poslední chvíli zrušen.

"Zpráva o jejím úmrtí mě naplňuje hlubokým zármutkem. Nabídla naší zemi smíření navzdory všemu, co jí Němci v mládí provedli. Za tento dar jí nemůžeme být nikdy dost vděční. Skláníme hlavu před Margot Friedländerovou, úžasnou německou Židovkou z Berlína," řekl Steinmeier.

Margot Friedländer war eine der stärksten Stimmen unserer Zeit: für ein friedliches Miteinander, gegen Antisemitismus und Vergessen. Sie hat uns ihre Geschichte anvertraut. Es ist unsere Aufgabe und unsere Pflicht, sie weiterzutragen. Wir trauern mit ihrer Familie und Freunden. pic.twitter.com/tVLA1M55rh

— Bundeskanzler Friedrich Merz (@bundeskanzler) May 9, 2025

Friedländerová, rozená Bendheimová, se narodila v listopadu 1921 v Berlíně, kde strávila i začátek druhé světové války. Rodina chtěla uprchnout ze země, ale v roce 1943 jejího bratra zatklo gestapo. Matka se nacistické tajné policii postavila a i se synem skončila v Osvětimi, kde oba zahynuli.

Tehdy jednadvacetiletá Margot se nějakou dobu skrývala, ale nakonec byla prozrazena a nacisté ji v roce 1944 poslali do Terezína v tehdejším okupovaném Československu. Tam se znovu setkala se svým budoucím mužem Adolfem, kterého znala z Berlína. Po válce se vzali a přestěhovali do Spojených států.

V roce 2003 se poprvé vrátila do německé metropole v doprovodu režiséra Thomase Halaczinského, který o ní natočil film Don't call it Heimweh. O sedm let později se do Berlína vrátila natrvalo a začala se neúnavně věnovat připomínání holokaustu a vzdělávání mladých, za což získala i řadu ocenění. Na veřejnosti se velmi často objevovala s jantarovým náhrdelníkem a deníkem, které po sobě zanechala její matka.

Německé vydání časopisu Vogue si ji loni v červnu vybralo pro obálku letního vydání, čímž se stala jedním z nejstarších lidí, kteří titulní stranu magazínu ozdobili. V několikastránkovém rozhovoru řekla, že ji děsí nárůst pravicového populismu a antisemitských útoků, protože "tak to tenkrát začalo", poznamenala agentura DPA.

Když se jí po útoku palestinského teroristického hnutí Hamás v říjnu 2023 na Izrael a po následné rozsáhlé izraelské vojenské operace zeptali, na čí straně je a kdo je dobrý či zlý, odpověděla: "Nedívejte se na to, co vás rozděluje. Dívejte se na to, co vás spojuje. Buďte lidmi. Buďte rozumní."