Češi žijí kratší život než další Evropané. Slováci ještě hůř, ukazují data Eurostatu
VĚK DOŽITÍ
Naděje na dožití obyvatel Evropské unie se v roce 2023 po pandemickém propadu opět zvýšila, avšak Česko i Slovensko zůstávají pod průměrem. Vyplývá to z aktuálních statistik Eurostatu zveřejněných v publikaci Key figures on Europe 2025. Nejvyšší naději na dožití vykazují tradičně státy jižní a západní Evropy.
Průměrná délka života v EU činila v roce 2023 podle Eurostatu 78,7 roku u mužů a 84,0 roku u žen. V Česku je to méně – novorozený chlapec má naději dožít se 76,9 roku a dívka 82,8 roku. Češi tak zaostávají za průměrným Evropanem o 1,8 roku v případě mužů a o 1,2 roku u žen. Na Slovensku jsou čísla horší: muži se dožívají zhruba 74,9 roku a ženy 81,5 roku, což je jedna z nejnižších hodnot v celé EU.
Life expectancy at birth was 84.0 years for women and 78.7 years for men in 2023. 👫
— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) August 15, 2025
Highest combined life expectancy in:
🇪🇸 Spain (84.0 years)
🇮🇹 Italy (83.5 years)
Explore more in the publication ‘Key figures on the EU in the world – 2025 edition‘ 👉 https://t.co/xNNvUkkJRe pic.twitter.com/YKFjaA20Ij
„Úmrtnost na nemoci, kterým lze předcházet zdravým životním stylem nebo včasnou léčbou, je v ČR o čtvrtinu vyšší než průměr EU,“ uvedl Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí (SYRI).
Rozdíly v Evropě: jih a západ vede, východ ztrácí
Nejvyšší naději na dožití vykazují tradičně státy jižní a západní Evropy. Ve Španělsku dosahuje celková délka života 84 let, v Itálii 83,5 roku a na Maltě, v Lucembursku či Švédsku 83,4 roku.
Na opačném konci žebříčku stojí východní Evropa. Lotyšsko (75,6 roku) a Bulharsko (75,8 roku) mají nejnižší hodnoty. Česká republika se nachází spíše ve středu tabulky, Slovensko už u jejího spodního konce.
Češi tráví delší část života nemocní
Rozdíly nejsou jen v délce života, ale i v jeho kvalitě. „Češi jsou před smrtí nemocní v průměru 17 let, o pět let déle než například Švédové,“ upozornila Dagmar Dzúrová ze SYRI. Podle ní je žádoucí, aby se spolu s prodlužováním věku dožití neprodlužovala i doba vážné nemoci. „Celkovým cílem je, aby lidé žili delší část života ve zdraví a jen krátkou dobu ve zdravotní nepohodě, a to i s ohledem na nikoliv neomezené zdroje nákladů na zdravotní péči,“ dodala.
Podle ministerstva zdravotnictví je průměrná délka života ve zdraví v Česku o devět let kratší než ve Švédsku.
Zlepšení zdraví obyvatel podle odborníků závisí na kombinaci osobní odpovědnosti a systémových opatření. „Mnozí lidé stále nevěnují prevenci dostatečnou pozornost, a podle výzkumů mají dokonce strach z toho, aby se prevencí něco neodhalilo,“ řekla Michala Lustigová ze SYRI.
Typickým příkladem je nízká účast žen na screeningu rakoviny prsu či děložního čípku, přestože jde o nemoci, které jsou při včasném odhalení dobře léčitelné. Strach z diagnózy a obavy z vyšetření podle výzkumů často vedou k vyhýbání se preventivním programům.
