Univerzity se s novým semestrem výrazně mění, končící ministr začal chystat úplně nový zákon

S novým akademickým rokem vstupuje v účinnost novela zákona o vysokých školách, která mění celou řadu oblastí fungování univerzit, nejvíce ale zasahuje doktorské studium. Univerzity, které jsou dlouhodobě nespokojené se svým financováním, musely přijmout menší počet studentů, kterým budou vyplácet výrazně vyšší příjem než v minulosti. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) začal shromažďovat podklady pro úplně nový vysokoškolský zákon, sám ale do sněmovny nekandiduje, o případné podobě už bude rozhodovat nový ministr a nová sněmovna.

Změny zavedené novelou vysokoškolského zákona zahrnují například změnu Národního akreditačního úřadu na samostatnou právnickou osobu s větší nezávislostí na MŠMT. Novela rozvolňuje podobu státních závěrečných zkoušek, mění systém stipendií a zpřísňuje postih za neoprávněné užívání titulu absolventa vysoké školy. Nově by mohli lidé dostat pokutu až 50 000 korun, desetkrát více než nyní. Norma zavádí zvýhodněné studentské úvěry s mírnějšími pravidly, než jaká platí pro poskytování běžných spotřebitelských půjček, a úlevy ve studiu i pro těhotné studentky. Upravuje také řešení případné nečinnosti akademického senátu fakulty či akademického senátu vysoké školy při odvolávání děkana.

Klíčovou změnou je ale reforma doktorského studia. Univerzity s ohledem na navýšení takzvaného zaručeného doktorského příjmu na 1,2násobek minimální mzdy musí přijímat k doktorskému studiu menší množství dobře vybraných uchazečů. Novela má motivovat univerzity k častějšímu odměňování doktorandů formou mzdy, což má řešit jejich problémy při žádostech o hypotéky nebo při nástupu na rodičovskou dovolenou. Vysoké školy by si podle novely mohly vybrat, zda budou doktorandům vyplácet stipendium, mzdu či plat nebo kombinaci obojího. Příjem doktorandů v prezenčním studiu by podle návrhu měl být nejméně 1,2násobek minimální měsíční mzdy, v současnosti tedy skoro 25 tisíc korun, ještě v minulém roce pobírali doktorandi i 10 500 korun.

Podle informací, které má MŠMT k dispozici, jsou vysoké školy na dopady novely ohledně doktorandů zcela připraveny, a to jak s ohledem na počty přijímaných studentů, tak na změny v doktorském příjmu, jak výši, tak struktuře. „Mnohé veřejné vysoké školy srovnají výši doktorského stipendia na novou, novelou garantovanou výši, aby mezi doktorandy zapsanými do studia před, respektive po účinnosti novely, nevznikaly rozdíly. Celkovými počty a nově přijímanými doktorandy bude MŠMT, s ohledem na plánované sběry statistických údajů, disponovat koncem listopadu,“ řekla pro Echo24 mluvčí MŠMT Veronika Lucká Loosová.

Rada vysokých škol pro Echo24 řekla, že podstatnou roli v procesu změn hraje především inovace vnitřních předpisů, která je realizována postupně. „Novela si žádá dílčí změny především ve Studijních a zkušebních řádech a také ve Stipendijních řádech univerzit i dalších dokumentech. Tento proces probíhá a vysoké školy mají na implementaci prostor,“ uvedla rada.

Zcela nový zákon je nutností

„Změny se týkají i akreditačního procesu v souvislosti se vznikem Národního akreditačního úřadu pro terciální vzdělávání, který pracuje na nových standardech, ale zároveň zabezpečuje stávající agendu a plynulý proces posuzování předložených žádostí tak, aby se změna nedotkla chodu vysokých škol. Rada VŠ vnímá pozitivně plánované změny standardů, které by měly přispět ke zjednodušení a optimalizaci akreditačních procesu, stejně jako otevřenost nového vedení úřadu k reprezentacím vysokých škol,“ dodala.

RVŠ zatím nemá k dispozici žádné statistiky, které by dokládaly pokles počtu studentů v doktorských studijních programech, na některých školách ještě probíhají zápisy do studia. „Pokles, minimálně studentů v prezenční formě studia, však lze předpokládat. Na konkrétní údaje ale musíme počkat,“ uvádí rada.

Největší česká vysoká škola, Univerzita Karlova, se připravovala podle své rektorky Mileny Králíčkové na novelu dlouhodobě, s některými úpravami však musela vyčkat až plné znalosti textace předmětné novely. „Konkrétním příkladem může být zavedení institutu doktorského studijního příjmu. Aktuální novela zákona o vysokých školách představuje zejména zásadní momentum pro doktorské studium, jeho organizaci, kvalitu i podporu, se kterou budou moci ve zvýšené míře doktorandky a doktorandi počítat. Uzákonění minimální výše doktorského studijního příjmu na úrovni národní legislativy spolu se změnou financování doktorského studia od minulého roku vytváří pro všechny vysoké školy nové podmínky, prostředí i příležitosti, se kterými se musí naučit pracovat,“ řekla pro Echo24 Králíčková.

Novela je podle ní impulsem významným, nicméně o skutečnou reformu se musí každá vysoká škola postarat sama konkrétními kroky. „O to více jsme rádi za projekt Příprava na implementaci reformy doktorského studia, který koordinujeme, a který měl za cíl v letech 2024-2025 vést k společnému dialogu všech veřejných vysokých škol k chystaným změnám v organizace a podpory doktorského studia v Česku. V potřebném duchu Univerzita Karlova připravila novelu svých vnitřních předpisů, případně zavedla nová opatření kvality, např. Standard školitele UK či Standardy doktorských studijních programů UK. Tyto a další změny jsou doprovázeny úpravami studijního informačního systému, který je nedílnou součástí všech chystaných řešení,“ dodala Králíčková.

MŠMT mezitím zahájilo sběr dat k úplně novému zákonu o vysokých školách, protože ten stávající už je podle expertů nevyhovující. „Formální příprava nového zákona (přímo paragrafové znění) zatím neprobíhá, nicméně MŠMT průběžně podněty z VŠ terénu shromažďuje,“ řekla Echu Lucká Loosová v reakci na dotaz, zda je Bek připraven zanechat nový zákon novému ministrovi, který vzejde z povolebních vyjednávání.

Rada VŠ Echu řekla, že není iniciátorem přípravy nového VŠ zákona. „Nicméně v uplynulém období pracovala na základních tezích, které by mohly být východiskem pro jeho přípravu. Žádná konkrétní jednání v této věci však dosud nezaznamenala. V případě, že povolební politická reprezentace k tomuto kroku přistoupí, je RVŠ připravena se na formulaci nového zákona podílet,“ řekla Echu rada.

Nový vysokoškolský zákon je podle Mileny Králíčkové již delší dobu diskutovanou nutností. „Česká konference rektorů očekává, že v nadcházejícím volebním období proběhnou jak seriózní faktické analýzy současné legislativní úpravy a současného stavu, tak návrh nového zákona,“ dodala Králíčková.