Účastníci prvního summitu o míru na Ukrajině v neděli v prohlášení vyzvali k návratu dětí deportovaných Ruskem a k zapojení "všech stran" do případného mírového ...
„Úkol ne, namítat,/ úkol ne, rozjímat,/ úkol, dbát umírat:/ v dolinu Smrti v trysk/ šest set se dralo.“ To jsou verše lorda Tennysona z básně Útok lehké kavalerie (český překlad Václav Pinkava). Vypráví o jedné z nejslavnějších a nejtragičtějších akcí britské armády. V roce 1854, během krymské války, brigáda lehké kavalerie dostala rozkaz zaútočit přímo proti ruským dělům. Rozkaz splnila se sebevražednou statečností a byla rozstřílená na kusy. V úterý britský premiér Rishi Sunak vyhlásil předčasné volby. Neuplynulo ani pár hodin a je to považováno za politický ekvivalent útoku britského jezdectva proti ruským dělům.
Konzervativní poslanci si prý posílají Tennysonovi verše WhatsAppem, jeden z článků magazínu The Spectator o volbách má podtitulek „Údolí smrti“. Moderátorka televize GB News se Sunaka přímo zeptala, jestli se vyhlášení voleb nepodobá útoku lehké kavalerie.
Že se volby blíží, se všeobecně vědělo. V britském systému je datum voleb čistě na premiérovi, musí se ale konat maximálně pět let od začátku zasedání parlamentu. Toho premiéři samozřejmě využívají a běžně vyhlašují předčasné volby, pokud je situace pro ně dobrá. Naopak když je pravděpodobné, že prohrají, odkládají je na nejzazší možný termín. Konzervativci jsou nějakých 20 procentních bodů za labouristy a šance na výhru nejsou velké. Předpokládalo se, že Sunak bude volby odkládat a čekat na zázrak. Poslední možný termín hlasování vycházel na konec ledna. Britové mají ale averzi k volbám v zimě. Panuje pověra, že špatné počasí ve volební den škodí vládě – a v zimě je větší šance, že bude hnusně. Zároveň nikdo nechce vést kampaň během Vánoc. Strany se navíc musejí spoléhat na armádu dobrovolníků, kteří jsou ochotni vést kontaktní kampaň a obcházet voliče. Přesvědčit je k tomu v mrazivém počasí je o dost těžší. Přihlédnutím k těmto okolnostem se jako nejlepší termín jevil listopad. Sunak by získal pár měsíců čas na zlepšení situace a zároveň by nemusela být taková kosa. Všichni tak počítali s termínem někdy v listopadu. Sám Sunak tvrdil, že volby budou ve druhé polovině roku.
Technicky vzato nelhal. Volby vyhlásil na 4. července, první možný termín nacházející se ve druhé polovině roku (britské volby jsou tradičně ve čtvrtek). Rozhodil tím plány v podstatě všech. Jeho ministři se o tom dozvěděli pár hodin před oznámením. Konzervativní poslanci tomu odmítali uvěřit ještě hodinu před oficiálním vyhlášením, kdy ale již o tom britská média reportovala jako o faktu. Podle mnohých totiž datum nedává vůbec žádný smysl.
Podle průzkumů konzervativci momentálně nemají šanci na vítězství. Dávalo smysl čekat na podzim, existují totiž náznaky, že situace se zlepší. Předpokládá se, že klesne migrace do Británie, tradičně jedna z hlavních starostí voličů. Zmenšit se měly čekací lhůty ve zdravotnictví. Inflaci se konečně podařilo zkrotit ke dvěma procentům a očekával se reálný růst životní úrovně. Podzim je také čas vytváření rozpočtu, což slibovalo možnost seškrtání daní, čímž by si konzervativci pomohli před rozjezdem kampaně.
Vyhlášení voleb na léto je komentátory považováno za důkaz, že Sunak ztratil veškerou naději na zlepšení. Inflace sice klesla ke dvěma procentům, do konce roku se ale nejspíše zase zvedne. V rozpočtu není prostor pro daňové škrty. Léto je tradiční sezonou pro připlouvání nelegálních migrantů přes La Manche, což by mohlo narušit obraz kompetence vlády v imigrační politice, i kdyby celková čísla klesla. Dysfunkčnost strany – poslední měsíce poznamenaly skandály a množící se přeběhlíci k labouristům – by nejspíše jen narůstala. Lepší jít před voliče nyní a ukončit trápení.
Konzervativci mají panickou hrůzu z Reform, nejnovější strany Nigela Farage, jež má potenciál krást jim voliče. V britském většinovém systému „první na pásce“ se dostane do parlamentu ten kandidát, který získal v daném okrsku nejvíce hlasů, nemusí mít více než 50 %. Štěpení hlasů tak může být fatální. Farage ale odešel z aktivní politiky v březnu 2021. Tradičně každý jeho projekt, který nevedl osobně, ve volbách pohořel. Náhlé vyhlášení hlasování je tak i snahou odepřít Faragovi možnost vrátit se do předních linií. Tento plán vyšel. Farage ohlásil, že nebude kandidovat.
Tím však dobré zprávy končí. Nikdo nevěří, že konzervativci mohou vyhrát. Po 14 letech u vlády jsou z nich voliči unavení. Nejde ale o běžnou únavu. Migrace zůstává vysoká, zdravotnictví tragické, daně velké, infrastruktura se rozpadá, krize bydlení se nemenší, progresivismus pokračuje ve vítězném tažení. Nezdá se, že konzervativci by měli recepty na úspěšné řešení. Lidé jsou proto ochotni to risknout s labouristy, i když ti je nemají jakbysmet.
Hlavní otázkou tak je, jak velká ona porážka bude. Konzervativci nyní mají 344 poslanců. K udržení většiny je potřeba 326. Konzervativní stratégové mluví tom, že cokoliv nad 200 křesel bude úspěch, pod 100 tragédie a pod 50 mandátů na zánik strany. Ten podle některých reálně hrozí. Květnový průzkum společnosti YouGov jim přisuzoval jen 13 křesel. Stratégové chlácholí poslance, že voliči se začínají opravdu rozhodovat až během kampaně a rozdíl mezi konzervativci a labouristy se začne zmenšovat ve chvíli, kdy si uvědomí, že se nejedná jen o teoretickou otázku. Upozorňují, že v minulosti se průzkumy často mýlily. V letech 1992 a 2015 získala pravice překvapivé vítězství, přestože jí nikdo nevěřil.
Příliš to nezabírá. Komentátoři a analytici v britských médiích se shodují, že jde ze strany Sunaka o strašnou chybu. A jeden z poslanců si prý v soukromí stěžoval, že přirovnání s útokem lehké brigády jsou nedostačující. Ta totiž utrpěla pouze 40% ztráty.
AKTUALIZOVÁNO
00:06
