„Absurdita, šikana, donebevolající neschopnost.“ Firmy cupují nutnost hlásit se u ČT a rozhlasu

Humbuk kolem povinnosti přihlásit se u České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) kvůli koncesionářským poplatkům nekončí. Povinnost se vedle domácností vztahuje i na OSVČ i firmy včetně těch, které žádné poplatky ve výsledku platit nemusejí. To se ale řadě z nich nelíbí – novinku kritizují jako nesmyslně byrokratickou a mamonářskou. Přihlásilo se zatím přes 180 tisíc podnikatelů a firem, u fyzických osob jde dokonce o stovky tisíc nových poplatníků.

„Ministerstvo pro zbytečnou byrokracii, dříve známé jako ministerstvo kultury, se rozhodlo pokořit ostatní úřady a přijít s největší formulářovou absurditou,“ nechal se slyšet Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a místopředseda Hospodářské komory. Podle něj je celý proces zbytečný a stát má potřebná data k dispozici. „Nevím, jestli je to záměrná šikana, nebo donebevolající neschopnost, v každém případě je to další zbytečný klacek pod nohy těm, kteří v tomhle státě zaměstnávají lidi a platí daně,“ dodal.

Registrace i pro ty, kdo neplatí

Povinnost registrace vyplývá z tzv. velké mediální novely, která od května letošního roku zvýšila televizní poplatek z 135 na 150 korun měsíčně a rozhlasový ze 45 na 55 korun. Zároveň významně rozšířila definici zařízení, která zakládají povinnost poplatek platit – nově se vztahuje nejen na televizory či rádia, ale i na mobily, tablety nebo počítače, tedy v podstatě jakékoli chytré zařízení schopné příjmu vysílání nebo streamu.

Poplatky sice nadále neplatí OSVČ a firmy s méně než 25 zaměstnanci, přesto i tyto subjekty musí nově veřejnoprávním institucím počet svých pracovníků nahlásit.

„Mně také do firmy přišla výzva k registraci kvůli rozhlasovým poplatkům, přestože nesplňujeme zákonný limit 25 zaměstnanců. Tedy nemáte žádnou povinnost platit, ale přesto máte posílat oznámení, které je absolutně zbytečné, protože stát tyto informace má k dispozici. Hlásíte, že nehlásíte, což nedává smysl,“ kritizuje Aleš Kučera, předseda Sekce pro podporu podnikání a digitální agendu Hospodářské komory.

Podle Kučery jde o přímý rozpor se strategií státu, který deklaruje, že digitalizace má vést ke snižování administrativní zátěže podnikatelů. „Ve skutečnosti podnikatelé musejí vyplňovat zcela zbytečné formuláře. To je přesný opak digitalizace,“ dodal.

Je to skrytá daň

Hospodářská komora se proti novele postavila už během legislativního procesu. Prezident komory Zdeněk Zajíček upozornil, že stanovení poplatku podle počtu zaměstnanců „nemá nic společného s přístupem k vysílání“ a je vnímáno jako „skrytá daň jen pro vybrané zaměstnavatele.“ Kritika míří i na logickou nekonzistenci systému, kdy výše poplatku nezohledňuje, zda firma nebo OSVČ vůbec veřejnoprávní média sleduje či využívá.

Resort kultury, který novelu připravoval, ale tvrdí, že žádná zásadní změna nenastala. „Velká mediální novela zákona žádnou ‚novinku‘ ohledně registrace či pokut nepřináší. Povinnost registrace existovala už v minulosti a za stejných podmínek – držení přístroje,“ uvedla mluvčí resortu Jana Malíková. Podle ní se mění pouze pravidla pro osvobození od platby, nikoli samotná registrační povinnost.

„Pokud OSVČ či firma firemním přístrojem disponuje a má méně než 25 zaměstnanců a doposud poplatky neplatila, oznámí to veřejnoprávnímu médiu a je od poplatku osvobozena. Pokud má OSVČ nebo firma 25 a více zaměstnanců, poplatky hradí násobkem dle počtu zaměstnanců,“ shrnulo ministerstvo.

Přes 180 tisíc nových podnikatelů

Podle aktuálních dat veřejnoprávních médií se zájem o registrace během posledních týdnů výrazně zvýšil. Český rozhlas k dnešnímu dni eviduje 181 tisíc nově registrovaných podnikatelů a firem, z nichž 180 tisíc má méně než 25 zaměstnanců a jen 1 tisíc více než 25 pracovníků.

„Nových poplatníků z řad fyzických osob – domácností k dnešnímu dni evidujeme 132 tisíc. Výnos oproti předchozím měsícům byl za květen 2025 o 30 milionů korun vyšší,“ uvedla mluvčí ČRo Blanka Bumbálková.

U České televize se zatím registrovalo 7 tisíc nových právnických osob a podnikatelů. „V květnu se k platbě televizních poplatků přihlásilo nově 96 tisíc fyzických osob, což je o 83 tisíc více než v dubnu. Pro právnické osoby aktuálně běží přechodné období, ve kterém mají České televizi nahlásit počet zaměstnanců,“ uvedl Patrik Vacek z tiskového oddělení ČT. Přesná čísla podle něj televize zveřejní až po zpracování podkladů, přibližně v polovině července.

Formuláře kolabovaly

Celý proces registrací ovšem provázely značné technické potíže. Weby ČT i ČRo během posledních dní často nefungovaly, hlásily chyby nebo byly přetížené. Na stránkách ČT se lidem zobrazovala hláška: „Došlo k chybě při zápisu či zobrazení dat. Zkontrolujte, prosím, zda všechny údaje jsou správné.“

Problémy hlásil i web Českého rozhlasu: „Došlo k chybě: Děkujeme, vaši přihlášku jsme zaevidovali. Nalezli jsme ale datovou nesrovnalost, kterou musíme prověřit, což chvíli potrvá. Potvrzení přihlášky a údaje k placení vám následně zašleme e-mailem. Vyčkejte prosím na jeho doručení.“ Mnozí podnikatelé tak do poslední chvíle netušili, zda svou zákonnou povinnost stihli splnit.

Zákon sice formálně umožňuje uložit pokutu až 5000 korun za rozhlas a až 10 000 korun za televizi za nesplnění oznamovací povinnosti, veřejnoprávní média ale zatím uklidňují, že malé podnikatele sankcionovat neplánují.

„Přirážka za nesplnění oznamovací povinnosti se uplatňuje v případě, že poplatníkovi vznikne dluh vůči České televizi. Pokud je poplatková povinnost nulová, pak žádný dluh nevznikne a přirážka se neuplatní,“ vysvětlil mluvčí ČT Radek Konečný.

Celá kauza se rychle stala i politickým tématem. Opoziční hnutí ANO vinilo vládu z chaosu a nejasností. „Koaliční většinou prosazená novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích představuje nekvalitní a matoucí legislativní zmetek,“ prohlásil předseda sněmovního mediálního výboru Patrik Nacher (ANO). Podle něj novela vyžaduje po podnikatelích registraci, přestože ti často žádné poplatky platit nemají. „Čili – koalice odhlasovala legislativní paskvil, který zavádí novou a zcela zbytečnou zákonnou povinnost pro miliony OSVČ a firem majících méně než 25 zaměstnanců,“ dodal Nacher a kritizoval kvalitu přípravy vládního zákona.